Jméno: Autobiografický román
Zařazení: Literární pojem
Přidal(a): David Hampl
Autobiografický román spočívá v autorově zachycení vlastního života nebo některé jeho části. Při psaní autobiografických románů autoři vycházejí ze vzpomínek na svůj život, ale ty pak mohou být nejrůznějším způsobem upraveny či doplněny podle toho, jaký je úmysl autora.
Základní znaky autobiografického románu
Základním tématem autobiografického románu je vlastní život autora nebo nějaká životní zkušenost. Autobiografický román je tak vždy založen na nějakém reálném životopisném prvku, který může být více či méně upraven, doplněn či přeměněn, ale autor vždy ztvárňuje události svého vlastního života. Naprostá většina autobiografických románů je psána v ich formě. Poměrně častým jevem je, že autor i postavy mají v románu oproti skutečnosti pozměněná jména. Prvky autobiografie však nalezneme i v mnoha románech, které se jako autobiografické neoznačují. Zvláštním případem jsou pak zcela fiktivní, smyšlené autobiografické romány, k takovým dílům patří například Obyčejný život od Karla Čapka nebo Goethův román Utrpení mladého Werthera.
Významné autografické romány a jejich autoři
S autobiografickými romány se v literatuře setkáváme již od osmnáctého století. Jedním z prvních autorů byl francouzský spisovatel Jean Jacques Rousseau, který na sklonku svého života napsal dílo s názvem Vyznání. Dílo začíná slovy: „Přistupuji k dílu, jaké nikdy nemělo příkladu a vůbec nenajde napodobitele. Chci ukázat lidem mně podobným jednoho člověka v jeho pravé povaze; a tím člověkem budu já. Jen já.“ Rousseau ve Vyznání vypráví román svého života, vzpomíná na dětství a mládí, líčí důležité životní okamžiky, zpytuje svůj citový život, přičemž se nevyhýbá ani intimním či nelichotivým okolnostem. V devatenáctém století napsal autobiografickou trilogii s názvy Dětství, Chlapectví a Jinošství ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj.
Dalším světově významným autobiografickým románem dvacátého století je například román Zemři a živ budeš, jehož autorem je francouzský spisovatel André Gide, který se v tomto románu přiznal k homosexuální orientaci, Život Arseněvův ruského spisovatele Ivana Alexejeviče Bunina, ve kterém vzpomíná na své dětství na vesnici ve středním Rusku, na pokusy mladé generace o společenskou vzpouru či první lásky, a také román Kluci a holky, když jsou spolu amerického spisovatele Williama Saroyana, který zachycuje svůj manželský život.
