Jméno: Hnutí Omladina
Přidal(a): David Hampl
Omladina je název nikdy neexistující organizace. V letech 1893 až 1894 probíhaly v Rakousko-Uhersku nepokoje, které vypadaly, jako by je někdo organizoval. Tyto nepokoje měli na svědomí zejména lidé mladí, studenti. Existovala domněnka, že jsou řízeni právě prostřednictvím nějaké organizace, a proto se v té době zaměřila na kontrolu veškerých spolků, které měli slovo „omladina“ v názvu. Nutno říci, že takových spolků bylo v Rakousko-Uhersku spoustu.
Pokrokové hnutí
Výtržníci a političtí aktivisté byli souzeni (a často také odsouzeni) bez ohledu na to, zda šlo o skutečné politické aktivisty, kteří pocházeli z pokrokového hnutí (to byla česká politická mládežnická organizace), nebo zda šlo pouze o kolemjdoucí, kteří se k protestům přidali. Cílem pokrokového hnutí bylo získat větší národnostní práva Čechů a vůbec zavést všeobecné hlasovací právo.
Jak probíhaly demonstrace
Demonstrace probíhaly nejprve vcelku klidně, zpíváním národních písní. Postupně ale vygradovaly, když se výtržníci pokusili strhnout sochu svatého Jana Nepomuckého. Následně došlo k rozsáhlé bitce s policií, která se odehrála na Olšanských hřbitovech. Dalším projevem těchto demonstrací bylo hanobení státního znaku či rozšiřování letáků s nelegálním obsahem. Tento obsah byl považován za velezradu.
Zatčení Jana Zieglosera
Právě letáky byly největším tajemstvím, protože byly tisknuty na tehdy velice drahém stroji, který se označoval jako hektograf. Jeho vlastnictví podléhalo státní kontrole, takže nebylo lehké si je opatřit. Nakonec se ale našlo při domovní prohlídce u Jana Zieglosera, u kterého se našel také deník. Do tohoto deníku si Ziegloser zapisovat své politické postřehy a názory nejen své, ale také tehdejší mládeže. Proto se policisté skutečně začali domnívat, že organizace Omladina existuje.
Narušení oslavy narozenin
Dne 17. srpna měla probíhat císařova oslava narozenin. Radikálové ji využili k demonstracích, při nichž se domáhali lepších práv pro Čechy, ale také hanobili všechno císařské – a to nejen slovně. Při oficiálním ceremoniálu přehlušili slavnostní kapelu, která hrála na Celetné ulici na počest císaře a dopouštěli se různých prohřešků na veškerém majetku, který nesl název „císařský“. Tato událost skončila rozsáhlým zatýkáním mladých radikálů.
Významné osobnosti
Mezi zatčenými byli velice mladí lidé, nejmladším bylo teprve 16 let. Patřili mezi ně například budoucí významný politik Alois Rašín, básník a spisovatel Stanislav Kostka Neumann, či budoucí politik František Modráček. Antonín Holzbach, předseda jedné mládežnické organizace, byl taktéž zatčen, ačkoli popíral, že by se spolek, kterému předsedal, dopustil ilegální činnosti.
Soudní líčení a amnestie
Případ se dostal až k soudu. Ze 76 obviněných bylo pouze 8 osvobozeno, zbylí si museli odsedět trest. Nutno říci, že velké většině z nich bylo pod dvacet let. V listopadu 1985 ale císař vydal amnestii a všichni odsouzení byli propuštěni.
