Román-fejeton

literatura

 

Jméno: Román-fejeton

Zařazení: Literární pojem

Přidal(a): David Hampl

 

Román-fejeton představuje románové dílo, které bylo vydávané na pokračování v novinách nebo v časopisech, na místě pod čarou, kde byly obvykle otiskovány fejetony, odtud tedy název tohoto literárního žánru.

 

Základní znaky románu-fejeton

Román-fejeton je tak vlastně románem na pokračování, kdy si čtenáři vždy musí na jeho další část počkat až do doby nového čísla časopisu či nového vydání novin. Vyznačuje se dobrodružným obsahem a řadou technik, které mají zvýšit dějovou napínavost. Vznik románu-fejeton se datuje do třicátých let devatenáctého století, kdy jako první byl takto vydáván román Život Lazarilla z Tormesu. Hlavním představitelem románu-fejetonu byl francouzský spisovatel Eugène Sue, podle kterého měl román-fejeton být žánrem určeným pro široký okruh obyvatelstva a měl by být spojením dobrodružného příběhu a určité sociální tématiky. Později tímto způsobem vycházela i velmi známá díla významných spisovatelů světového realismu, jako byl například Gustave Flaubert, Honoré de Balzac, Charles Dickens či Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Koncem devatenáctého století obliba románů-fejetonů klesá, jednalo se spíše pouze o jakousi dobovou módu spojování publicistiky a umělecké literatury.

 

Významné romány-fejeton a jejich autoři

Za typický příklad románu-fejeton je považováno dílo francouzského spisovatele Eugena Suea Tajnosti pařížské, které vycházely na pokračování v Le Journal des Débats. Jde vlastně o dobrodružný román s romantickými a sociálními prvky. Hlavní postavou je princ Rudolf, který v přestrojení přichází do Paříže, aby tu pomáhal chudým. Zde se setkává s mladou dívkou jménem Fleur de Marie, která je jeho nikdy nepoznanou dcerou z tajné lásky z mládí. V románu se ale setkáváme s velkým množstvím dalších postav, které pocházejí z různých společenských vrstev a na nichž autor ukazuje a kritizuje nejrůznější sociální problémy.

V Čechách vycházel na pokračování v Lidových novinách román Karla Čapka Továrna na absolutno, kterým se Čapek snažil varovat před zneužitím vynálezu a ukázat, co se stane, když se vynález obrátí proti člověku. Dalším tématem byla odpovědnost vynálezce za svůj vynález. Hlavní postavou románu je inženýr Marek, který vynalezne karburátor, do kterého, pokud se dá jakákoli hmota, tak vyprodukuje energii, kterou svět potřebuje, ale zároveň se do prostoru uvolňuje tzv. absolutno, neviditelná látka, která působí na lidi. Zpočátku absolutno na lidi působí pozitivně, obrací se na víru, pomáhají si, postupně ale velké množství absolutna způsobí, že lidé se začínají chovat fanaticky, svět je plný konfliktů, lidé se mezi sebou nedokáží domluvit a hrozí válka, vynález se obrátil proti lidstvu.

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.