Téma práce: Invaze vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR
Slohový útvar: Referát
Přidal(a): zuzaboz
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
21. 8. 1968 v noci lidé v Československu klidně spali. Ale o půlnoci je vzbudil velký hluk. Letadla, tanky. Do Československa přijela sovětská armáda a zůstala tady 22 let. Proč? Nikdo ji nezval. Československo bylo částí socialistického bloku, ale chtělo dělat svoji politiku. A to se Sovětskému svazu nelíbilo…
Dnem 21.8.1968 si připomínáme invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Celkem do Československa vtrhlo 600 tisíc vojáků. Bleskově byla obsazena klíčová místa: ruzyňské letiště, budova sekretariátu Ústředního výboru komunistické strany, budova předsednictva vlády, budova rozhlasu a televize.
Československý rozhlas po pádu vojsk odvysílal toto:
„Všemu lidu Československé socialistické republiky!
Včera, dne 20. srpna 1968 kolem 23. hod. večer, překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů.“
Československo bylo od roku 1948 komunistická země. V únoru 1948 udělali komunisté revoluci a začali vládnout. Československo bylo po druhé světové válce částí východního komunistického bloku (Polsko, Maďarsko, východní Německo, Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie, Albánie). Sovětský svaz byl hlavní autorita a diktoval, co česká vláda může nebo nemůže dělat. Češi nemohli cestovat do zahraničí. Existovala cenzura v médiích a v kultuře. V Československu pracovala tajná represivní policie Státní bezpečnost. Kdo nesouhlasil s komunistickou politikou, byl perzekuovaný. Nemohl dělat svoji profesi, jeho děti nemohly studovat, musel jít do vězení…
V lednu 1968 komunisté zvolili novou vládu. V čele byl Alexander Dubček. Ten řekl, že Československo potřebuje reformy. Začala éra demokratizace, které říkáme Pražské jaro. Skončila cenzura, začala svoboda v médiích, otevřely se hranice, začaly ekonomické reformy, vznikaly nové politické strany. Lidé podporovali reformy a plánovali lepší budoucnost.
Sovětský svaz a jeho šéf Leonid Brežněv se bál reforem v Československu. Bál se, že nebude respektovaný jako autorita a celý východní blok bude slabší – byla studená válka. Chtěl zastavit změny v Československu, řekl, že je to kontrarevoluce. Československo slíbilo loajalitu Varšavské smlouvě (vojenský socialistický pakt) a RVHP (ekonomický socialistický pakt), ale nechtělo zastavit reformy.
Po invazi, na podzim roku 1968, vznikla nová, prosovětská vláda, všechny reformy byly zrušeny, vrátila se cenzura, zavřely se hranice. Asi 100 000 Čechů a Slováků rychle emigrovalo do konce roku 1969. Hodně lidí nemohlo dělat svoji práci, protože nesouhlasili se sovětskou okupací, jejich děti nemohly studovat, tajná policie sledovala lidi… A sovětská armáda zůstala v Československu až do roku 1991.
Všechny země, které okupovaly v srpnu 1968 Československo, se mu v letech 1989–1990 omluvily. V roce 2023 to bylo 55 let od okupace. Pro Československo byl rok 1968 důležitý.
Potřebujeme si pamatovat, co se stalo a proč, abychom si vážili svobody a demokracie.
Hodnocení: 1/2 = výborně/chvalitebně
