Jaké je to v čudu? – vypravování

Proč nejde kopírovat? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu/nízkou kvalitu

sloh

 

Téma: Jaké je to v čudu?

Slohový útvar: Vypravování

Přidal(a): Jan Bušek

 

Jaké je to v čudu?

Právě jsem přišel z večerní procházky se svou přítelkyní. Vlastně bývalou přítelkyní, dnes se rozhodla mi jen tak oznámit, že spolu končíme. Měli jsme spolu krásný vztah, dělal jsem pro ni, co jsem mohl, ale asi jí to nestačilo. Našla si jiného, asi už se s ním vídala dýl, jen mi to „zapomněla“ říct. Náladu mám pod bodem mrazu, nevím, jestli něco cítím, nebo jestli ještě budu někdy něco cítit. Asi si otevřu pivo, třeba mi trochu spraví náladu.

Samozřejmě jsem neskončil jen u jednoho piva, teď už piju asi třetí a nějak se nechce dostavit ten pocit úlevy. Pořád se jen propadám stále hlouběji do té deprese a smutku. Nevím, co jsem dělal špatně, třeba jsem asi nebyl dost dobrý, dělal jsem moc chyb. Ale proč mi to neřekla? Vedle sebe na stole mám položený nůž, klasický zavírací, dostal jsem ho kdysi k narozeninám. Pomalu se do mojí omámené mysli vkrádá myšlenka, jaké by to asi bylo, kdybych to trápení prostě ukončil. Jaké je to vlastně v čudu? Na druhé straně?

Vzal jsem ten nůž do ruky a pořádně si ho prohlédl. Dopíjím pivo a přikládám nůž k ruce. Na chvíli se zarazím a začnu uvažovat. Opravdu mi to stojí za to? Co když to tam nebude lepší? Co když si vlastně nijak nepomůžu? Teď jsem ovlivněný rozchodem, snažím se vybavit si důvody a věci, proč bych to neměl dělat. Vážně tady chci nechat svoje rodiče, kamarády a vlastně každého, komu na mně záleží? Občas si to neuvědomuju, ale pořád je tu spousta lidí, co tu pro mě je za každých okolností. Svoje trápení bych tím ukončil, ale zároveň by se pak trápila velká spousta lidí jen kvůli mně. Jsem na to připravený? Jsem dost silný na to, abych ublížil sám sobě? Nevím, jestli bych dokázal tohle všechno ukončit. Přece jen je ten život i občas hezký. Třeba když jsme slavili s kamarády moje narozeniny, jen jsme seděli, popíjeli a bavili se o všem možném. To byl jeden z nejlepších dnů. Možná by mě na druhé straně čekal konečně klid od všech trápení. Ale zase mě tam nemusí čekat nic. A co když tam sice není žádné trápení, ale ani žádné štěstí? Budu jen tak nic nedělat, nic necítit a nebavit se? To mi za to nestojí.

Asi už jsem se rozhodl. Třeba je to i kvůli tomu, že ze mě během toho přemýšlení začal vyprchávat alkohol. Taky jsem si připomněl pár pěkných zážitků, které přebily aspoň trochu ten náhlý smutek. Odložím ten nůž. Ještě že se můžu upnout k těm zážitkům, někdo takové štěstí nemá. Dnes nehodlám zjistit, jaké je to v čudu.  A nechci to zjistit ještě hodně dlouhou dobu.

 

Hodnocení: 1 = výborně