Jaké je to asi v čudu – rozbor díla

 

Kniha: Jaké je to asi v čudu

Autor: Zdeněk Svěrák

Přidal(a): M. Hladíková

 

 

Zdeněk Svěrák (1936)

• Scénárista, herec, textař.
• Původně pracoval jako učitel.
• Byl redaktorem Československého rozhlasu.
• Píše knihy pro děti i dospělé.
• Jeho syn Jan Svěrák je slavný český režisér.
• Mezi jeho spolupracovníky patří i písničkář Jaroslav Uhlíř.

Další díla:

• Radovanovy radovánky, Pan Buřtík a pan Špejlička, Mravenčí ukolébavka, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Akt, Hospoda na mýtince, Dobytí severního pólu, Povídky, Nové povídky, Po strništi bos

 

Obecně kulturní kontext

• 50. léta 20. století, české drama
• 1948 – nástup nového režimu (komunistického),
• divadla hrají hry o oslově nového režimu, optimismu
• divadlo bylo řízeno státem
• převládaly veselohry

 

Vznikají divadla malých forem:

• menší divadla s menším počtem herců, mnohdy to nebyli ani profesionální herci
• součástí her byly hudební scény, volnost a improvizace (tzv. text appeal)
• cílem je vyvolat otázky a zamyšlení, kontakt s publikem
• Divadlo Na Zábradlí (začínal zde Václav Havel, Ivan Vyskočil), Semafor (Jiří Šlitr a Jiří Suchý), Ypsilonka (Jiří Schmidt)

 

Divadlo Járy Cimrmana

• hrají v něm pouze muži, nejsou to profesionální herci
• před samotnou hrou je seminář
• hry jsou založeny na slovním a situačním humoru
• Další hry: Záskok, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Němý Bobeš, České nebe

 

Rozbor díla: Jaké je to asi v čudu

Téma:

• Autor se snaží především pobavit malé čtenáře vtipnými situacemi a slovními hříčkami. Ukazuje nejrůznější postavy a jejich rozdílné životní osudy. Některými příběhy se pokouší poučit či poradit čtenářům – například dělání pomáhá všemu trápení (Dělání), člověk by si měl vážit svých blízkých, které zná již dlouhou dobu, nezapomenout na ně, a naopak s nimi udržovat stále dobré vztahy (Neopouštěj).

 

Motivy:

• Přátelství, rodina, mezilidské vztahy, kladné i záporné lidské vlastnosti.

 

Literární druh:

• Epika (na rozdíl od lyriky zachycuje děj)

 

Literární žánr:

• Soubor básniček, písniček a povídek

 

Literární forma:

• Próza (text psaný do odstavců a kapitol) i poezie (text psaný do odstavců a kapitol)

 

Kompozice:

• Er-forma
• Chronologický děj
• Soubor 34 příběhů

 

Jazykové prostředky:

• Spisovný jazyk
• Bohatá slovní zásoba
• Hraní si s jazykem a různými významy slov
• Přirovnání
• Humor
• Personifikace (věci a abstraktní pojmy získávají lidské vlastnosti a jednání – stromy šeptají, krok za krokem vcházela noc)
• Metafory (přenášení podobnosti na základě vnější podobnosti – zub pily, hlava rodiny)

 

Postavy:

• V každém příběhu se objevují jiné postavy, s výjimkou Radovana a Huga, jejichž život zachycují 3 příběhy. Většinou jsou postavy kladné.
• Radovan – Vždy pozitivně naladěný, usměvavý a šťastný. Je velmi kamarádský a každému se snaží pomoct. Nemyslí vůbec na sebe, naopak vše dělá pro ostatní.
• Hugo – Jde o zlého výrůstka, který jenom zlobí a škodí ostatním. Nikdy není hodný k druhým, má rád cizí neštěstí, například když schválně přinutí Radovana vytáhnout kolík z necek, které se začnou potápět. Není milý ani k přírodě a zvířatům.
• Další postavy jde rozdělit do skupin:
• Děti – například zvídavý a slušný Karel Chmára (Pane Dufek, neznáte dobrý vtip?), neopatrný Vilém (O požáru mlýna), zamyšlený Bohouš s velkou představivostí (Na vzduchu), nešťastně zamilovaná Bára (Barbora píše z tábora)
• Dospělí – klidný a milý pan Dufek, který byl chápavý k dětem a snažil se být nápomocný (Pane Dufek, neznáte dobrý vtip?), hodný jedlík a třídní učitel Jára Ječný (Mléčný bar), laskavý, poslušný a kreativní tatínek (O hasicím přístroji)
• Zvířata – kreativní a nápadití psi (Psí divadlo), naštvaný a nespokojený kokršpaněl (Psí divadlo), malý a hodný mravenec (Mravenčí ukolébavka), bezohlední a lakomí lasička a sýček (Dravci)
• Věci, které dokážou myslet a mluvit – například hasicí přístroj (O hasicím přístroji), Semišová bota (Semiška)

 

Časoprostor:

• Čas, ve kterém se odehrává děj, není stanoven. Děj zobrazuje různá roční období, od jara (Jaro dělá pokusy, Nastává máj) po zimu (Poníci)
• Příběhy zobrazují nejčastěji blíže neurčené město, venkov nebo přírodu, jedna z písniček je z prostředí tábora. Jedna z básní se odehrává v Čudu (Jaké je to asi v Čudu) a jedna povídka v Praze (Pane Dufek, neznáte dobrý vtip?)

 

Děje vybraných příběhů:

• Sbírka obsahuje 34 příběhů. Z většiny jde o rýmované básničky (například Ninini, Rovnátka, V Čudu, Jaro dělá pokusy). Jsou krátkého rozsahu a dozvídáme se většinou stručně pouze o jedné hlavní postavě nebo jedné situaci. Několik příběhů je známými písničkami (Není nutno, Mravenčí ukolébavka, Dělání, Barbora píše z tábora). Povídky jsou delší a rozsáhlejší než básničky.

Jsou jimi například:

• O požáru mlýna
  • Kvůli bratrovi Vilémovi vypukne požár mlýna, naštěstí se rodina zachrání a mlýn je pojištěn.
• Pane Dufek, neznáte dobrý vtip?
  • Malý Karel Chmára obvolává dle telefonního seznamu obyvatele Prahy a žádá je, aby mu řekli vtip. Ke jménům si poté připisuje poznámky. Snaží se pobavit kluky ve škole nebo na táboře. Takto jednou zavolá panu Dufkovi, který si nemůže na žádný vtip vzpomenout, ale malý kluk ho zaujme a pozve ho na procházku. Při ní si vzájemně povídají anekdoty.
• O hasicím přístroji
  • Petřík si od tatínka přeje pohádku o hasicím přístroji. Tatínek si tedy vymyslí příběh, ve kterém se pes Brok s kočkou Mickou smějí hasicímu přístroji, protože ho nikdo nepoužívá a zdá se být úplně zbytečným. Když však hospodářův syn nechtěně zapálí stodolu, ukáže se důležitost hasicího přístroje, který požár rychle uhasí.
• Jak se hadici narodily děti a jak je Radovan zachránil
  • Bohouška jeho rodiče přejmenovali na Radovana, protože se ze všeho radoval, i z věcí, ze kterých by byli všichni ostatní smutní nebo naštvaní. Jednou silně pršelo a Radovan si všiml, že zahradní hadice má kolem sebe své děti. Ve skutečnosti to nebyli malé hadice, ale žížaly. Radovan jim zorganizoval závod. Přišel zlobivý Hugo, přezdívaný zlý výrůstek, a žížaly mu sebral. Nevinná zvířátka se snažili zachránit Hugův pes Kvik, hadice i hrábě. Společně se jim podařilo Huga zastavit a žížaly osvobodit.
• Jak Radovan s Kateřinkou vymysleli psí ukolébavku
  • Radovanův tatínek se potýká s neznámým zlodějem, který mu po nocích krade úrodu. Pes Kvik není dobrým hlídačem, protože po nocích spí. Radovanův tatínek ho tak chce prodat a pořídit si lepšího psa. Na Kvika má i kupce, který se při pomyšlení na psa hladově olizuje, ale Radovan tatínka přemluví, aby psa ještě neprodával. Poprvé se mu úrodu nepodaří ohlídat, protože Radovanovi a jeho kamarádce Kateřince se nepovedlo Kvika uspat vymyšlenou ukolébavkou. Podruhé se díky Radovanovu nápadu s provázkem, který si k sobě uvázal a pokaždé, když při divokém snu pohne nohou, zazvoní zvonek a probudí tak Kvika, podaří psovi lupiče dopadnout. Je jím Hugo. Radovan si psa může nechat.
• O bláznivém větru
  • Byl silný vítr, který unesl Kateřinku. Radovan se jí jako správný kamarád rozhodl hledat. Našel ji až na bagrovací lžíci a zachránil ji. Hugo lží oklamal Radovana, který se s Kateřinkou plavil v neckách ze záchranné akce. Radovan vytáhl kolík, aby viděl, jak se necky promění ve velrybu, jak sliboval Hugo. Necky se tak začaly rychle plnit vodou. Obě děti zachránil pes Kvik a Hugo skončil ve vodě.