Téma: Josef Čapek
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Josef Čapek (1887 – 1945)
Život
Josef Čapek byl nejenom významným českým knižním ilustrátorem a spisovatelem. Byl také malířem a grafikem. Talent byl přímo spojený s jeho rodinou, jelikož Josef by starším bratrem významného spisovatel Karla Čapka.
Jose Čapek se na rodil 23.3.1887 do rodiny lékaře Antonína Čapka a jeho ženy Boženy. První 3 roky žila rodina v Malých Svatoňovicích. Poté se přestěhovala do Úpice. Zde Josef navštěvoval obecnou a následně i měšťanskou školu. Už v té době se začínalo projevovat jeho výtvarné nadání.
Po absolvování tkalcovské odborné školy nastoupil jako dělník v továrně v Úpici. Roku 1904 se však přestěhoval do Prahy a začal studovat Uměleckoprůmyslovou škol. Během studií se seznámil s jeho budoucí manželkou Jarmilou Pospíšilovou. Po ukončení školy odjel do Paříže, kde studoval Colarossiho akademii. Po necelém roce se však vrátil do Čech. V Paříži s ním pobýval i bratr Karel, kde napsali první společné dílo Loupežník.
Část života pobýval se svou manželkou v bytě svých rodičů. Až v roce 1924 se odstěhoval do vily, které byla určená oběma bratrům. V roce 1928 přišel výrazný zlom v tvorbě, kdy se Josef Čapek začal věnovat hlavně dětské tvorbě. Velký vliv a to měla jeho dcera Alena.
Zlom v jeho životě nastal v roce 1939, kdy byl zatčený gestapem a následně uvězněn. Poté byl převezen do koncentračního tábora Dachau a následně do Buchenwaldu. V roce 1941 byl pro svůj talent přidělen do malířské dílny, kdy musel malovat rodokmeny členů SS. Stejný osud ho čekal při přesunu do tábora v Sachsenhausenu.
V době pobytů v koncentračních táborech však tajně překládal cizojazyčnou poezii, nebo vytvořil první rozsáhlou báseň s názvem Za bratrem Karlem. Jeho smrt je datována k dubnu roku 1945, krátce před tím, než došlo k osvobození tábora. Důvodem nemoci bylo nakažení tyfem. Jeho tělo se nepodařilo najít a tak je jeho hrob na pražském Vyšehradě pouze symbolický.
Dílo
I když byl Josef spíše jako malíř a grafik, napsal i celou řadu literárních děl. Některá díla vytvořil společně s bratrem Karlem. Do této kategorie řadíme díla, jako Lásky hra osudná, Zářivé hlubiny, Ze života hmyzu, či Adam stvořitel a Krakonošova zahrada. Mezi samostatnou tvorbu patří primárně tato díla:
Povídání o pejskovi a kočičce: jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech – Pohádková knížka vydaná v roce 1929. Patří mezi nejvýznamnější knihy v oblasti dětské literatury. A to až do dnešní doby.
Stín kapradiny – Balada z roku 1930, která popisuje pronásledování dvou pytláků, kteří jsou podezření ze zavraždění lesníka. Povídka popisuje nejenom jejich útěk a skrývání, ale také jejich následné velký výčitky svědomí.
Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové – Unikátní dílo vycházející z knihy bratra Čapka Devatero pohádek. Jedná se o dramatizaci pohádky O tlustém pradědečkovi.
Umění přírodních národů – Rozhodně nejrozsáhlejší dílo, které je považováno i za jedno z nejvýznamnějších. Jeho specifikem je to, že se jedná o knihu týkající se výtvarného umění, která je spojena i s úvahami o umění na africkém kontinentě a jiných světadílech.
Básně z koncentračního tábora – Dílo, které se váže k pobytu v koncentračních táborech. Konkrétní témata básní jsou inspirovány reálnými zážitky a reálnými prožitky z daného místa.
Povídejme si, děti – Sbírka sestavená z příspěvků, které Josef Čapek pravidelně psal pro Dětský koutek Lidových novin. Jde o příspěvky z let 1929 – 1933. Dílo bylo vydáno až posmrtně, Františkem Borovým.
Mezi další literární díla, která napsal Josef Čapek samostatně, patří například sbírka Lélio, eseje Nejskromnější umění, nebo fejetony Málo o mnohém, Umělý člověk a Ledacos. Dále nelze zapomenout ani na díla Kulhavý poutník či Spáno do mraků.
