Jméno: Josef Topol
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Josef Topol (1935 – 2015)
Život
Josef Topol byl českým básníkem a také českým dramatikem. Narodil se 1. dubna roku 1935 v Poříčí nad Sázavou. Po absolvování základní školy a po úspěšném odmaturování se stal v roce 1953 lektorem v divadle D. Jeho vlastníkem byl Emil František Burian. Ten mu umožnil během jeho práce také studovat. A to konkrétně Divadelní fakultu Akademie múzických umění, kde byla jeho oborem divadelní věda.
Ve své umělecké činnosti se i nadále rozvíjel a roku 1959 se stal spisovatelem na volné noze. Psaní byl jeho hlavním zdrojem obživy. Po několika letech, konkrétně v roce 1965 se opět nechal zlákat divadlem. Stal se režisérem, ale také dramaturgem Divadla za branou. Jeho působení zde trvalo do roku 1972. Důvodem ukončení byl fakt, že divadlo bylo v témže roce zakázáno. Stejně tak byl zakázán i samotný Josef Topol.
Jeh zákaz publikace byl spojený s nutností najít si jiný zdroj obživy. A tak od roku 1972 postupně střídal různá zaměstnání. Významným letopočtem pro něho byl rok 1977, ve kterém Josef Topol podepsal Chartu 77. Následné roky pro něho byly stále spojeny v podstatě s nutností střídat různá dělnická zaměstnání. V roce 1989 nastoupil jako překladatel do Činoherního studia v Ústí nad Labem. Toto angažmá bylo spojeno s faktem, že zde pracoval pod jménem jednoho ze svých kamarádů, nikoliv pod jménem vlastním.
V rámci osobního života se oženil s dcerou Karla Schulze Jiřinou. S ním měl dva syny. První by Jáchym narozená v roce 1962. Druhým synem byl Filip narozený v roce 1965. Ten se stal známým hlavně pro působení v kapele Psí vojáci, která patřila ke známým zástupcům undergroundu.
Samotný Josef Topol se ve svém životě dočkal několika ocenění. Byla to například medaile Za zásluhy, stejně jako se jednalo o Cenu Karla Čapka. Dožil se poměrně vysokého věku, jelikož skonal v osmdesáti letech. Naposledy vydechl 15. června roku 2015. Pochován je na Břevnovském hřbitově. Jeho pohřeb se konal v bazilice sv. Markéty a účastnilo se ho mnoho lidí, včetně uměleckých osobností.
Dílo
Hodina lásky – Dílo oficiálně vydané v roce 1990. Patří do skupiny divadelních her, které Josef Topol napsal. Zajímavé je v tom, že jde o dílo určené spíše pro malá divadla, nikoliv o dílo pro hraní na velkých scénách.
Básně – Kniha vydaná v roce 1977 a jak už napovídá sám její název, jedná se o dílo básnické. Jeho unikát je především v tom, že jednotlivé básně mapují dlouhé období Josefa Topola, který básně nijak zvlášť aktivně nevydával. Jde tak o ucelenou sbírku kvalitní poezie. Unikátem je určitý přesah daných básní, které často nezapadají do konceptu poválečné poezie.
Kočka na kolejích – Komorní drama z roku 1990 patří do skupiny divadelních her. Odehrává se během jednoho večera, na nádraží. Hlavními postavami je mladý pár, který se vrací z výletu. Zabývá se nejenom tématem prožitého dne, ale hlavně osobními tématy, kde hodnotí, ale také prožívá svůj vztah, včetně jeho pozitiv, tak i včetně jeho negativ.
Konec masopustu – Básnická dramatická hra, která se zabývá tématem kolektivizace vesnice. Toto téma je pojato jako určité ohrožení všeho, čím byla vesnice vždy charakteristická. Hlavní postavou je soukromý rolník, který se nechce podřídit kolektivizaci a v podstatě zůstává sám, kdo brání svůj majetek. Konec masopustu patří mezi jedno z nejvýznamnějších dramatických děl.
Půlnoční vítr – Zajímavé drama z roku 1955. Jeho unikátem je fakt, že se jedná o divadelní hru, která je inspirovaná Kosmovou Kronikou Čechů. Vychází tak z historických událostí. Konkrétně potom z části, která nese označení Válka s Lučany.
Jak je z výčtu děl patrné, Josef Topol patřil především mezi divadelní autory. Do tohoto žánru patří trojice her, jako Sbohem Sokrate, Stěhování duší a Hlasy ptáků.
