Emil František Burian – životopis

 

Jméno: Emil František Burian

Přidal(a): David Hampl

 

Mnohostranně nadaný umělec, který proslul především jako režisér, dramatik a spisovatel, ale do jehož oblasti tvorby patřila i hudba, teorie umění či žurnalistika. Ve třicátých letech dvacátého století založil experimentální divadlo, které v sobě originálním způsobem propojovalo různé složky umění.

 

Život

Emil František Burian se narodil 19. června 1904 v Plzni do umělecké rodiny. Jeho otec byl významným operním pěvcem, matka byla učitelkou zpěvu. Emil František Burian se v této rodinné tradici rozhodl pokračovat a po studiích na gymnáziu absolvoval pražskou konzervatoř, kde byl žákem hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Jeho debutem se stala opera Před sluncem východem, která byla uvedena roku 1925 v Národním divadle.

Během studií se stal rovněž členem uměleckého sdružení českých levicových avantgardních umělců s názvem Devětsil a v letech 1925 až 1927 spolupracoval s Osvobozeným divadlem. Kvůli rozporům uvnitř divadla se Emil František Burian společně s Jiřím Frejkou rozhodli z Osvobozeného divadla odejít a založili vlastní moderní experimentální divadlo s názvem Divadlo Dada, které bylo o rok později přeměněno na Moderní studio. Kromě působení v tomto experimentálním divadle založil ve své době velmi populární hudebně recitační soubor Voiceband, se kterým dosáhl koncem dvacátých let velkých úspěchů nejen v Československu, ale také v Itálii. Pojem voiceband vyjadřuje sborovou recitaci určitého literárního textu, která napodobuje hudební vyjadřování.

Koncem roku 1933 založil Emil František Burian v Praze vlastní divadlo, jehož název se měnil v závislosti na letopočtu příslušné divadelní sezóny. Počáteční název tak byl divadlo D34 a každý rok se číslo v letopočtu názvu posouvalo až do roku 1941, kdy bylo divadlo uzavřeno nacisty, a Emil František Buriana byl transportován do koncentračního tábora. Divadlo bylo typem tak zvaného syntetického divadla, kdy v sobě spojovalo originální adaptace klasických divadelních her, dramatizace slavných textů, recitaci, hudbu, filmovou projekce, tanec, výtvarné umění a osvětlení. Důležitou součástí představení byl již výše zmíněný voiceband.

Po válce Emil František Burian navázal na předchozí činnost divadla, a tak vzniklo divadlo D46 a D47. Stále více se ale věnoval politice a po komunistickém převratu v roce 1948 se stal poslancem Národního shromáždění. Zemřel v Praze 9. srpna 1959.

 

Dílo

Dílo Emila Františka Buriana je velmi rozmanité a zahrnuje různé oblasti umění. Společné všem těmto oblastem je ovlivnění moderními uměleckými směry dvacátých a třicátých let dvacátého století, tedy především dadaismem, futurismem a poetismem. Literární dílo zahrnuje především básnickou tvorbu a také soubory povídek a romány. V padesátých letech napsal také několik vlastních divadelních her, které byly ovlivněny socialistickým realismem, například Není pozdě na štěstí?, Pařeniště či Ani láska není sama.

Kromě toho je Emil František Burian autorem divadelních dramatizací mnoha slavných světových i českých literních děl různých dob, například Haškova Dobrého vojáka Švejka, Puškinova Evžena Oněgina, Goethova Utrpení mladého Werthera, Dykova Krysaře či Sirény Marie Majerové.

Idioteon

Básnická prvotina z roku 1926, jde o sbírku básní ovlivněných dadaismem.

Jeden ze všech

Veršovaný román z roku 1947, jehož hlavním hrdinou je obyčejný dělník, který se snaží pomáhat ostatním.

Osm odtamtud

Sbírka osmi povídek, která vyšla roku 1954 a je ovlivněna zkušenostmi Emila Františka Buriana z koncentračních táborů, ve kterých pobýval během druhé světové války. V povídkách se setkáváme s mnoha bezejmennými hrdiny i s nacistickými vězniteli. Jde o zajímavé propojení dokumentárního popisu s uměleckým a velmi působivým zachycením atmosféry. V roce 1956 vyšla rozšířená podoba této knihy s názvem Osm odtamtud a další z řady.

Vítězové

Burianův román z roku 1955, který se odehrává v posledních dnech druhé světové války a zachycuje historický okamžik, kdy v květnu 1945 bylo na lodě nahnáno několik tisíc vězňů z východní Evropy, a anglická armáda tyto lodě bombardovala a většinu z nich potopila. Emil František Burian byl jedním z mála vězňů, kteří se zachránili.

Trosečníci z Cap Arcony

Román, který je pokračováním předešlého románu s názvem Vítězové a opět se odehrává během posledních válečných dnů a prvních dnů svobody.