Téma práce: Když je Čech na cestách
Slohový útvar: Fejeton
Přidal(a): pepelaugh
Hned jak se na stromech objeví první lístky a každým dnem leze hodnota na teploměru o kousíček výše, začínají všichni uvažovat, kde strávit několik parných dní během své letní dovolené. Tedy všichni až na Čechy. Ti už mají na roky dopředu jasno. K čemu platit nekřesťanské peníze za hotel v Karibiku a proč stát kilometrové fronty ve Vatikánu, když je tu staré dobré Chorvatsko.
Nejdůležitější součástí užité, a hlavně nepříliš nákladné dovolené, je balení kufrů. To, že je nutné si s sebou vzít dostatek oblečení, kartáček na zuby a opalovací krém, je snad jasné, to vám tu ani nemusím říkat. Avšak zavazadlo správného Čecha obsahuje i mnoho dalších nezbytností.
V první řadě je to dostatek jídla. Paštiky, instantní polévky, konzervy a další potraviny musí vystačit na celou dobu pobytu. Pokud součástí bydlení není kuchyňka, rychlovarnou konvici a plynový hořák bereme samozřejmě taky. Krademe snad, abychom mohli každý den chodit vysedávat do restaurací? Velmi důležitý je také dostatek piva. To jejich se totiž nedá pít a potřebujeme něco, čím případně uplatíme celníky. Jeden kastl, možná dva, záleží na spotřebě rodiny. Pak už přidáme jen flašku rumu – naši univerzální medicínu, nasmažíme kilo řízků na cestu a můžeme vyrazit.
Cesta probíhá většinou hladce. Na přestávce u benzínky nám řidič ohřeje párky s hořčicí, mezitím co na nás z okolních autobusů hladově zírají turisté z cizích zemí. Jak by teď byli rádi, kdyby měli v kufru zabaleno půl kila Májky. Celou tuto idylu nám zkazí až celní kontrola, která prohlásí, že hektolitr piva opravdu proclít nemůžeme a musíme část obsahu našich zavazadel buď vypít, nebo vylít do kanálu.
Když konečně dorazíme na ubytování, obdarujeme majitele dvěma lahvemi našeho národního pokladu a můžeme jít vybalovat. Vůbec při tom nebereme ohled na to, zda nemá majitel problémy s játry nebo neabstinuje. Náš zlatavý mok nikdo odmítnout nemůže.
První večer se jdeme projít po městě. Na každém rohu na nás číhají stánky s magnetkami, pohlednicemi a dalšími suvenýry, které jen čekají, až z nás budou moct vysát těžce vydělané peníze. Při zjištění, že v místní restauraci s mořskými plody opravdu nemají smažák, se raději vracíme na pokoj.
Pro zpestření dovolené si také můžeme naplánovat nějaký výlet do přírody. Tatínek opráší své milované sandály, které měl před měsícem na výšlapu v Tatrách, k nim si vezme také ponožky a kolem pasu ledvinku. Musí přece reprezentovat naši kulturu.
Po uplynutí dovolené se vracíme zase domů. Říká se, že všude dobře, doma nejlíp, ale do Chorvatska se přece jen budeme rádi vracet.
Hodnocení: 1 = výborně
