
Kniha: Krysáci
Autor: Jiří Žáček
Přidal(a): tCZ
Tato kniha pro děti nás provází netradičním světem s docela zvláštními obyvateli – krysáky, kteří žijí na smetišti a společně se svými přáteli zažívají všelijaká dobrodružství. Je to kniha plná humoru a krásných příběhů o obyvatelích malého smetiště daleko na Moravě, uprostřed Valašského království poblíž Vizovic.
Dva hlavní hrdinové, krysáci, se jmenují Hubert a Hodan. Bydlí v šicím stroji a spolu s nimi tam přebývá i sádrový trpaslík Ludvík, kterému také říkají láskyplně Ludvíčku. Tento trpaslík byl ze všech tří obyvatel asi nejmoudřejší – to proto, že neříkal tak ani tak, ale dobře věděl, že na jeho slova dojde. A to ještě zdaleka není všechno. V příběhu nejde opominout ani jejich kamaráda, potkana Edu, který vždy, když přijíždí z Prahy, kde pracoval v laboratoři (byl to totiž potkan laboratorní), mění život na smetišti v krásné dobrodružství a přináší krysákům žádoucí zpestření jejich krysích životů.
A co se to všechno na smetišti děje? Budete se divit, ale je toho spousta. Příběh krysáků začíná vůbec tím, že se všechny hlavní postavy seznamují. Máme tu dva krysáky, nerozlučné kamarády, k nim trochu strnulého trpaslíka Ludvíka, a do toho všeho přichází do jejich domova nezvaný host – potkan Eda. Je to takový malý všeználek, všude byl a všechno zná, vždyť taky přichází z Prahy, kde pracoval – světe div se – rovnou v laboratoři! Nebyl totiž jen tak obyčejný kanálový potkan, ale pravý a nefalšovaný potkan laboratorní – a to už je něco, přátelé. I když je zpočátku vzájemná nedůvěra znát a Hubert s Hodanem si nejsou moc jistí, co si o novém příchozím vlastně myslet, nakonec zvítězí jejich ryzí srdce a tulákovi poskytnou dočasný azyl.
A to teprve začíná skutečné dobrodružství. Najednou už je jich totiž o jednoho víc, a to znamená i více vzrušení a napětí. A tak se postupně setkávají se situacemi plnými humoru, napětí, akce i neuvěřitelných zápletek. Kdo by to byl řek, že se na smetišti dostanou do křížku i s Lochnesskou? A co teprve, když přijde na řadu pavouk Pech, moucha Helena nebo snad krtek Hanuš. Všechny tyto postavy dostanou v příběhu krysáků slovo, a i díky nim se na žádné ze stránek knihy nebudete nudit. A jak to všechno skončí? Samozřejmě tak, jak to u pohádek bývá, pořádným happyendem. Vše dobře dopadne, nebezpečí i nástrahy jsou zažehnány a přátelství jen posíleno.
Rozbor díla: Krysáci
Literárněhistorický kontext
Autor Jiří Žáček (*1945) je významný současný český básník, překladatel a autor literatury pro děti a mládež. Jeho tvorba je charakteristická vtipem, hravostí a mistrnou prací s jazykem. Dílo Krysáci vzniklo nejprve jako scénář pro populární animovaný večerníček České televize (poprvé vysílaný v roce 2008), knižní podoby se dočkalo později. Řadí se do kontextu moderní české pohádky, která opouští klasické motivy a zasazuje děj do netradičního prostředí, v tomto případě na smetiště na Valašsku.
Literární druh a žánr
Jedná se o epiku, konkrétně o moderní pohádku. Příběhy mají pohádkové rysy (personifikované postavy, boj dobra se zlem, šťastný konec), ale jsou zasazeny do současného světa a využívají moderní reálie a humor.
Kompozice a vypravěč
- Kompozice: Dílo je složeno z řady krátkých, chronologicky uspořádaných příběhů. Každá kapitola představuje samostatné dobrodružství, ale postavy a prostředí je spojují do jednoho celku.
- Vypravěč: Příběh je vyprávěn v er-formě vševědoucím vypravěčem, který komentuje dění, vstupuje do příběhu a oslovuje čtenáře, čímž zvyšuje hravost a interaktivitu textu.
Hlavní postavy
- Hubert: Jeden ze dvou hlavních krysích hrdinů. Je spíše opatrný, přemýšlivý a rozvážný. Často krotí zbrklé nápady svého kamaráda Hodana.
- Hodan: Druhý krysák, povahově protiklad Huberta. Je akční, odvážný, někdy až zbrklý a snadno se pro něco nadchne. Společně s Hubertem tvoří nerozlučnou dvojici.
- Eda: Laboratorní potkan z Prahy, který se na smetišti objeví jako nový přítel. Je inteligentní, sečtělý a přináší do jejich světa nové poznatky a vynálezy. Působí jako „ten z velkého světa“.
- Ludvík: Sádrový trpaslík, který bydlí s krysáky. Je to moudrá, mlčící postava. Ačkoliv nemluví, jeho přítomnost a tiché souhlasné pokyvování hlavou jsou pro ostatní důležité. Často se o něm říká, že „na jeho slova vždycky dojde“.
Jazyk a styl
Jazyk je jedním z hlavních pilířů díla. Jiří Žáček zde naplno využívá svůj talent pro slovní hříčky, humor a práci s jazykovými rovinami.
- Humor a nadsázka: Celý příběh je protkán situačním i slovním humorem, který je srozumitelný dětem, ale pobaví i dospělé.
- Slovní hříčky: Autor si hraje se slovy, vytváří novotvary a používá nečekaná spojení (např. jména postav jako pavouk Pech).
- Hovorový jazyk: Postavy mluví přirozeným, hovorovým jazykem, což je přibližuje dětskému čtenáři. Objevují se i prvky slangu.
- Personifikace: Zvířata i neživé věci (sádrový trpaslík) mají lidské vlastnosti, myšlení a emoce, což je typický znak pohádek a bajek.