451 stupňů Fahrenheita – čtenářský deník

rozbor-díla

 

Kniha: 451 stupňů Fahrenheita

Autor: Ray Bradbury

Přidal(a): spageta11, qeronika

 

 

Ray Bradbury (1920-2012)

  • Už v mládí projevil zájem o knihy, trávil čtením hodně času.
  • Nestudoval žádnou univerzitu, místo toho chodil do knihovny. Říkal, že ho vychovaly knihy.
  • První úspěch je kniha Marťanská kronika, ale za jeho nejvýznamnější a nejlepší dílo je považováno 451 stupňů Fahrenheita. Román byl vydán v roce 1953.

Díla:

  • 451 stupňů Fahrenheita
  • Marťanská kronika
  • Ilustrovaná žena

 

Další autoři té doby:

 

Základní informace o díle: 451 stupňů Fahrenheita

  • Druh: epika
  • Žánr: román (3 části)
  • Čas: smyšlená budoucnost
  • Místo: USA
  • Kompozice: chronologická s retrospektivními prvky

 

Další informace o díle

  • 451 stupňů Fahrenheita je teplota, při které se vznítí papír.
  • Přetechnizovaná společnost. Odcizení člověka k člověku v důsledku pokroku. Změna hodnot člověka.
  • Společnost nepřemýšlí. Upadá. Naráží na problém dnešní společnosti, že většina spíše sedne k televize než aby vzala do ruky knihu.
  • Vývoj postavy Montaka – z požárníka, který pálí knihy na člověka, který knihy hájí.

 

Hl. postavy:   

  • Guy Montag – požárník, který procitne a rozhodne se bojovat proti hlouposti a neznalosti světa
  • Mildred – vyhublá, vlasy zničené od chemikálií, většinu času tráví doma u telestěn; je nezaměstnaná; plytká; součástí konzumní společnosti; zfanatizovaná médii
  • Clarissa – mladá dívenka; považují ji za jinou, protože se nepoddala společenským normám; strýček jí napovídal hodně věcí o dřívějším světě
  • kapitán Beatty – požárník, nadřízený Montaga, který se ho snaží přesvědčit, že knihy by neměly existovat
  • Faber – starší profesor, miluje knihy
  • Ohař – mechanický pes, který vystopuje jakéhokoliv „hříšníka“ a zabije ho jedinou injekcí, která mu vystřeluje z tlamy

 

Stručný děj:

Odehrává se v budoucnosti. Vláda se bojí knížek, nechce aby lidé přemýšlely. Proto existují požárníci – zakládají požár. Likvidují knihy, pálí je. Takovéto povolání má Guy Montak. Má sousedku Clarissu. Ta ví jaké to bylo v minulosti, jak lidé přemýšlely a řekne Montakovi, že dřív požárníci hasili oheň. Montakovi to nedává smysl a proto se chce dovědět co je v těch knihách. Mezitím Larisa zmizí i s celou její rodinou. Nejspíš je zatkli, ale to se v románu nedozvíme. Na jednom zásahu se nechá jedna žena spálit s knihami. Montak to vůbec nemůže pochopit a protisk jednu tu knihu bere domů. Zjišťuje, že je špatně že lidé už nečtou a žijí v přetechnizované společnosti. Jeho žena Mildret o něj vůbec nemá zájem, má jen své šelestěny a své telenovely, na které kouká s přítelkyněmi. Montak si ve svém domě knihy schovává a cítí se nesvůj v přítomnosti svého nadřízeného požárníka Kapitány Beattyho. Potká Profesora Fárbra, o kterém ví že čte knihy a neudá ho. Začnou spolu shromažďovat knihy. Montak se svěří své ženě. Té je to jedno, ale udá ho. Kapitán Beatty ho donutí spálit svůj domů a vysvětluje mu jak je důležité ty knihy pálit. Montak ho zabije. Nyní musí utíkat před mechanickými ohaři. Dojde k profesorovi, který mu dá nějáké staré oblečení a Montak utíká z města. Skočí do řeky a ta ho odnese na venkov, kde se setkává s bývalými univerzitními profesory, kteří se ukrývají v lese. Přidá se k nim. Po době vypukne válka a město je srovnáno se zemí. Profesoři se vydávají na pomoc s vědomostmi, které mají z knih.

 

Podrobný děj

1. kapitola – Ohniště a Salamadr

Guy Montag pracuje jako požárník. Jedná se o jedno z nejdůležitějších povolání. Vláda zakázala čtení knih, a proto je nezbytné, aby byly všechny zničeny. Namísto vodních hadic jsou požárníci vybaveni plamenomety plivající oheň. Stěny domů obepínají zvenčí ohnivzdorné pláty a zevnitř je vyplňují barevné telestěny, které se starají o zábavu lidí. Přesně takové má i Montagova žena, Mildred. Nedokáže si život bez nich představit. Celý den na ni z obrovských obrazovek mluví její oblíbená „Rodinka“. Na ničem jiném není tak závislá.

Požárník potká zvláštní dívenku, která vnímá svět úplně jinak. Říkají jí Clarissa. Vše si prohlíží, očuchává, osahává. Jak ojedinělé a neobvyklé. Lidé ji za podobné manýry odsuzují. Doma po večerech s celu rodinou sedávají a povídají si, což je ve zdejší společnosti přinejmenším „divné“. Lidé si nepovídají. V podstatě pořádně nemají o čem. Vystačí si se svými obrazovkami. Proto Clarissu nazývají asociálem. I přesto, že komunikaci tak moc zbožňuje.  Guye přivede na myšlenku, že knihy nejsou tak špatné, jak se tvrdí. Pár si jich potají vezme domu při zásazích, když spalují domy majitelů knih.

Zlomovým okamžikem pro Guye se stane zásah požárníků do domu staré paní. Odmítá opustit své knihy a odejít z domu. Nechá se sežehnout plameny. Guyovi se tento moment vryje do paměti a už nadále nestojí o práci požárníka.

Když se chce o své pocity podělit s Clarissou, není nikde k zastižení. Slehne se po ní zem. Až Mildred mu sdělí, že je mrtvá.

Guy se vrací ze své každodenní služby, když najde svou ženu v ložnici polomrtvou. Leží na chladné posteli a vedle ní se povaluje prázdná nádobka od prášků na spaní. Strašně zapomíná. Proto si také nevzpomněla, že už si prášky brala a vzala si další a další. Přijedou chlapíci, kteří jí vypumpují žaludek a zachrání ji. Chovaní se ale naprosto chladně a bezcitně. Jakoby se nejednalo o život člověka. V této společnosti jsou totiž sebevraždy na denním pořádku. Lidé se nudí.

Požárník Beatty Montagovi vysvětlí, že knihy se pálí proto, abychom si byli všichni rovni. Aby nikdo nevyčníval svými znalostmi a druhý si nepřišel jako hlupák. Stejně jako šprti, kteří jsou pak šikanovaní. S tím je konec. Žádné vědomosti a znalosti.

2. kapitola – Síto a písek

Montag společně s Mildred stráví celé odpoledne čtením knih. Mildred to nebaví, ani nezajímá. Chce, aby s tím Montag přestal, protože je díky tomu vystavuje nebezpečí. Montag se snaží porozumět textům, ale sám to nezvládá. Zavolá proto starému profesorovi Faberovi, který mu jednou recitoval ze sbírky básní. Jen se ho zeptá, kolik výtisků Platóna ještě existuje. Faber mu naštvaně odpoví, že žádný a položí mu telefon. Obával se, že se ho jen někdo snaží nachytat.

Montag se vydá za starcem s Biblí v ruce. Napadlo ho, že by se mohly zhotovit kopie knih. V podzemní dráze se snaží naučit text z Bible, ale nejde mu to.

Stařec Montaga poučí, že kouzlo se nenachází v knihách, ale v tom, co říkají. A aby docílil osobní přeměny, potřebuje 3 věci:

  • Hodnotu (tkáň) toho, co se v knize podává (detaily).
  • Volný čas na přemýšlení, aby mohl knihu strávit.
  • Právo podniknout kroky na základě toho, co vyplyne z prvních dvou kroků

Montag navrhne zkopírovat knihy a schovat je v domech požárníků. Stařec nejprve odporuje, pak ale souhlasí, že se pokusí najít bývalého kolegu z fakulty, který dříve tisknul časopisy. Obdaří Montaga ještě sluchátkem, co sám vyrobil a druhé si nechá. Poslouží jim při nelehkých situacích, jako je rozhovor s Beattym, kdy může Faber Montaga přes sluchátko navádět.

Montag přijde domů a najde tu svou manželku s kamarádkami. Paní Phelpsovou a Bowlesovou. Mají zapnuté telestěny, ječí na sebe a hihňají se. Přitom neřeší nic kloudného. Montaga jejich přihlouplé chování dopálí a vypojí telestěnu. Začne si s neklidnými a rozrušenými ženami povídat. Nevyhnou se ani politice. Začnou soudit posledního prezidentského kandidáta podle jeho vzhledu. Montag už to nevydrží a přinese knihu básní, z které jim chce recitovat. Faber se ho snaží uklidnit a zastavit přes mušličku v uchu. Neúspěšně. Jednu báseň jim přečte a paní Bowlesová se rozbrečí. Všechny mu dají její slzy za vinu. Viní i knihy, které považují za zlo.

Obě sousedky naštvaně odejdou. Mildred si zapije prášky na spaní. Montag jde hledat své knihy, když zjistí, že mu je manželka jednu po druhé postupně spaluje. Ukryje je proto do křoví u plotu.

Pak o sobě začne Montag pochybovat. Zda opravdu není lepší jen se bavit a nedívat se skutečnosti do očí.

Montag zavítá na požárnickou stanici. Podá Beattymu knihu. Ihned ji hodí do koše, aby Montag pochopil, kam takové věci patří. Přidají se k ostatním požárníkům hrající poker. Beatty Montagovi dlouze promlouvá do duše. Zaneprázdňuje jeho uši dávkou citátů z knih. Trochu Montaga navrtá. Faber ho přes sluchátko usměrňuje. Nic mu však nenutí. Je na Montagovi, kterou cestou se vydá.

Náhle se spustí hlásič a požárníci odjíždí na výjezd. Když dojedou na stanovenou adresu, Montag se zhrozí. Stojí před svým domem.

3. kapitola – Plamen plá

Mildred rozhořčeně vybíhá s kufrem v ruce a nastoupuje do taxíku. Montagovi nevěnuje jediný pohled.

Beatty podá Montagovi plamenomet, aby svůj dům spálil postupně kousek po kousku. A zpytoval při tom svědomí.

Někde kolem běhal Ohař. Neměl šanci uniknout. Montag učinil, jak mu Beatty nařídil. Tušil, že ho musela udat Mildred. Kdo taky jiný.

Opravdu to byla ona. Před ní už ale volali na stanici i její kamarádky. Montag se vše dozvěděl od Beattyho. Za vše mohlo recitování básniček.

Zmatený Montag se nechá Beattym uhodit, aniž by se bránil. Druhá rána do hlavy je tak silná, že se zhroutí na záda a vyletí mu zelené sluchátko z ucha. Beatty ho hnedka popadne a dá si ho k uchu. Montaga ujistí, že člověka na druhé straně sluchátka určitě dopadnou a potrestají. Montag nemůže nic takového dovolit. Vezme proto plamenomet a jedním ohnivým plivem sežehne Beattyho na uhel. Udělá z něj křičící pochodeň. Další dva požárníky přinutí se otočit, aby je mohl omráčit jedním úderem do hlavy.

Vtom se ale přiřítí Mechanický Ohař a skočí po Montagovi. Než ho stačí sežehnout plamenometem, zabodne mu do nohy smrtící injekci. Nestačí však aplikovat celou dávku. Montagova noha se stane nehybnou součástí jeho těla, která se tváří jako by mu vůbec nepatřila. Po chvíli se noha vzpamatuje. Náhle uslyší v dálce cizí hlasy. Popadne ještě pár zbylých knih, které si ukryl u plotu na zahradě a utíká s nimi pryč.

Nese na sobě tíhu. Tíhu okamžiku, kdy nemilosrdně spálil člověka. Vyčítá si to. Pak si ale řekne, že Beatty chtěl umřít, když ho po celou dobu jen víc a víc popichoval. V kapse najde mušličku. Dá si ji do ucha a zjistí, že už po něm policie vyhlásila pátrání. Temnými ulicemi dojde až k desetiproudé silnici, u níž stojí benzinka. Ulice je prázdná. Na obloze létá roj helikoptér. Pokud se chce dostat na druhou stranu, musí jít vklidu a nenápadně.

Dojde se na benzínu umýt. Když se ocitne v půlce silnice, vyřítí se zpoza kopce brouk. Policie! Montag se snaží vklidu jít, ale instinktivně začne běžet. Zakopne a upadne. Auto se mu jen tak tak vyhne. Zůstane mu černý pruh na konečku prostředníčku od střetu s autem. Rozesměje se. Žádní policajti, jen parta mladých lidí.

Montag se vplíží do domu požárníka Blacka, který měl zrovna službu a nastraží mu do kuchyně pár knih. Pak zavolá z telefonní budky na požární stanici.

Navštíví Fabera. Nemůže se však zdržet dlouho. Předá mu peníze a podívají se na malý monitor schovaný pod obrazem, kde živě vysílají stopování Ohaře.

Faber pošle Montaga podél nevyužívaných kolejí na venkov, kde se skrývají stáří doktoři. Půjčí mu kufr a staré oblečení. Vše ještě polije whisky, kterou si vzal s sebou, aby ho Ohař nevystopoval. Faber se ráno vydá do St. Louis za tiskařem. Montag, pokud přežije, má do 14 dnů nechat na poště Faberovi dopis. Poradí ještě Faberovi, ať zahladí stopy a vydá se na útěk.

Míří k řece. Nalepí se při tom na okno jednoho z domů, které potká, aby viděl na telestěny. Se zadrženým dechem sleduje, jak Ohař s menším zaváháním míjí Faberův dům. Zaslechne ještě, jak z obrazovky všechny vybízejí, aby otevřeli dveře a okna a pomohli dopadnout zloducha.

Montag doběhne až k řece, kde se polije alkoholem, trochu se ho i napije a šňupne do nosu. Převlékne se do starých Faberových věcí a vstoupí do řeky. Nechá se unášet proudem. Leží při tom na zádech.

Ohař dojde až k řece. Reflektory z helikoptér křižují oblohu a pronikají plynoucí vodou. Montag se ponoří. Po chvíli světla zmizí. Uvědomí si, jak špatné bylo věci pálit. Slunce spalovalo čas. Požárníci spalovali věci.

Po pár mílích vystoupí z řeky na břeh. Toulá se krajinou, až narazí na starou opuštěnou stodolu. Uvelebí se na seníku a stráví tu noc.

Probudí se ještě za tmy. Z temna na něj zírají dvě oči. Zděsí se, že ho vystopoval Ohař a utíká ze stodoly černotou. Našel ho jen jelen, žádný ocelový zabiják.

Brodí se listím, když ho zaujme plápolající oheň, kolem kterého se ohřívají lidé. Doteď znal jen děsivou formu ohně. Pět vousatých starců v košilích a bundách Montaga srdečně vítá. Očekávali, že se za nimi uchýlí. Sledují přenosný televizor, kde právě dopadli hledaného padoucha Montaga. Policie byla již bezradná, proto si vybrala nevinnou oběť a zabili ji, aby lidi varovali před podobnými činy.

Starci si ukládají všechny knihy, které přečtou, do paměti a předávají je dál ústně. Jejich hmotnou formu totiž musí pálit. Nechtějí společnost nijak provokovat, protože s nimi by zemřely i veškeré vědomosti. Čekají, až je lidé budou potřebovat a sami je vyhledají. Musí si na vše přijít sami.

Znenadání se na obloze objevují letadla a zahajují válku bombardováním města. Starci se společně s Montagem obrací zpět na sever a mlčky odchází.





Další podobné materiály na webu: