Kniha: Látací jehla
Autor: Hans Christian Andersen
Přidal(a): Jana Plecháčová
Hans Christian Andersen (1805 – 1875)
- narozen v Dánsku
- známý jako pohádkář
- od dětství miloval literaturu
- jako mladý utekl do Kodaně
- chtěl se živit jako loutkoherec
- koketoval i s povoláním zpěváka
Další díla – pohádky:
- Cínový vojáček
- Císařovy nové šaty
- Malá mořská víla
- Děvčátko se sirkami
- Čarovná truhlice
- Křesadlo
Zařazení do doby:
- začínal pohádkou Čarovná truhlice za krále Kristiána VIII. a jeho kariérní léta trvala do doby krále Kristiána IX.
- pro jeho jinakost se mu často vysmívali, vyrovnával se s ní právě v pohádkách
Rozbor díla: Látací jehla
- Literární žánr: pohádka – o malé štíhlé jehle, která si myslela, že je jenom k šití a vždycky se o sebe bála
- Literární druh: epika
- Námět: bojácnost, strach, práce, pýcha
Okolnosti vzniku díla:
- V roce 1833 se vydal na cesty po Evropě – Paříž, Řím, Neapol, Vídeň. Poté vydal první sbírku pohádek. V té napsal jak pohádky, které znal z dětství, tak přidal i svou vlastní tvorbu. Podle historiků se i v pohádkách objevuje jeho utrpení z odlišnosti.
Obsah:
- Pohádka začíná tak, že s jehlou kdekdo šije, protože prostě potřebují nitě pospravovat, co se roztrhalo.
- Naparovala se později nad ostatními s tím, že věděla, že se jí dostane uznání.
- Jehla málem přijde o život, nakonec jenom zůstane ležet na cestě.
Motivy:
- Čistě pohádkové, touha jehly docílit uznání, že je něco jiného než ostatní.
Kompozice:
- Od začátku do konce je pohádka psaná chronologicky, děj se nijak neliší podle různých verzí.
Jazyk:
- Klasická, ale i moderní forma.
Jazykové prostředky:
- pohádkové symboly
- v některých verzích je uvedená přímá řeč
- pýcha – když si jehla myslí, že se jí dostalo uznání a je něco víc než ostatní
- ješitnost – když se jehla zajímá jen o sebe a vidí jen sebe
- strach – jehla se bojí toho, že by se mohla zlomit
Hlavní postavy:
- Jehla – ješitná, trochu pyšná a trochu sebestředná, touží po uznání.
- Střep z láhve – setkají se jednoho dne venku a předvádějí se před sebou.
- Kluci – najdou jehlu už notně sešlou, začnou s ní dělat neplechy, avšak jehla, i když už dávno zčernala si o sobě myslí, že je stále krásná.
Časoprostor
- Čas: není určen
- Místo: kuchyně, strouha, cesta
Obsah díla:
Byla jedna malá a štíhlá jehla. Hodně si také o sobě myslela. Sice byla jenom k šití a ničemu jinému, i tak doufala, že se jí jednoho dne dostane uznání, které jí patří a zaslouží si ho. Používali jí třeba kuchařky, aby si zašili roztržené trepky. Jehla z toho měla vždy hrůzu, protože naříkala, že se zlomí. Podle jejího názoru nemohla projít kůží. Měla pravdu – zlomila se. Kuchařka si myslela, že k ničemu už není, tak na ni nalila pečetní vosk a zapíchla si ji do šátku. Jehla si myslela, že konečně je z ní něco víc – považovala se za ozdobnou jehlici. Ptala se dokonce špendlíku, jestli není ze zlata, ale ten než mohl odpovědět, tak už nebylo komu. Jehla se totiž tak pyšně narovnala, že vypadla rovnou do dřezu a skončila venku ve stružce u chodníku. Jednou se tam seznámila se střepem, kterého považovala za diamant, protože se leskl. Sama se představila jako ozdobná jehlice. Tak si tam povídali a naparovali se jeden před druhým, až střep vzala voda. Potom ji objevily za nějaký čas kluci, kteří si tam přišly hrát. Popadly jehlu, už notně zčernalou a vrazily do skořápky opodál, jelikož jednoho z nich píchla. A najednou ji přejel formanský vůz. Přestože naříkala, že se zlomí, nestalo se tak a zůstala ležet na cestě.
Inspirace daným literárním dílem a přijetí díla:
- Vliv na dané dílo: Inspirace přišla z dětství, ale jen u některých pohádek. Většina byla jeho vlastní tvorba.
- Inspirace dílem: Nejsou známy filmové nebo animované verze. Ovšem existuje pár verzí audia.
Reakce na dílo: Byla přeložena do více než 125 jazyků. Nejsou známy reakce kritiků na tuto pohádku.
