
Téma práce: Literární postava v našem životě
Slohový útvar: Charakteristika
Přidal(a): Katka E
Pro svou charakteristiku jsem si vybrala mého o tři roky mladšího bratra, který mi velice připomíná jednu všemi známou postavu. Tou postavou je geniální sociopat Sherlock Holmes. Nejspíš si kladete otázku, jak si může být třinácti letý kluk podobný světoznámému detektivovi? Je to zvláštní, to přiznávám, ale bude tomu tak. Opravdu jsou si zejména povahově velice podobní.
Jedna z mála věcí, kvůli které byste mého bratra Marka nepřirovnali k Sherlockovi je vzhled. Marek je asi 175 cm vysoký, a ještě pořád roste. Bohužel už je vyšší než já a dává mi to pořádně najevo. Jeho krátké, husté blonďaté vlasy lemují jeho kulatý obličej. Avšak vlasy našeho detektiva jsou kudrnaté a hnědé.
Nejvýraznějším prvkem na Markově obličeji je husté, tmavé obočí. A když se zrovna nemračí jsou vidět modré oči, které se velmi podobají na ty moje.
Markův široký nos mi připomíná ten Sherlockův. Musí mít přeci velký nos, aby mohl “vyčmuchat” každou stopu. Nebo snad ne?
Avšak co mají oba dva společné, je úšklebek. Když se Marek takhle ušklíbne a kulišácky mu při tom zajiskří v očích, mám pocit, jako by přede mnou stál již zmíněný detektiv. Ale říci, že se tak doopravdy Sherlock tváří nemohu. Neboť každý si ho představuje úplně jinak.
Rozhodně další věcí, kterou mají oba dva společnou je pohled na svět. Dívají se na něj, jako na malé kousíčky. Dokáží si všímat nejmenších detailů. Rozpitvávají každou informaci a snaží se z ní vytěžit to nejpodstatnější. Hravě dokáží najít skryté informace, které obyčejný člověk přehlédne. Jsou tedy velice všímaví. Většinou toho moc nenamluví, zato vstřebávají své okolí.
Oba dva neumí dávat najevo své city. Když mají někoho rádi, dávají to najevo svým vlastním, pro někoho divným způsobem. Dost se snaží své pocity potlačovat.
Spíše se snaží řídit rozumem nežli pocity.
Můžou se jevit jako nekomunikativní. Nicméně když mluví o něčem, co je baví, člověk je jen těžko zastaví. A když se jedná o pronesení svého nápadu či názoru, nemůže být jinak než po jejich. Jsou tedy velice tvrdohlaví.
Přesto, že jsou oba velice sví, za což se rozhodně nestydí, tak dokáží být velice laskaví. Pro ty, které mají rádi, by udělali vše.
Samozřejmě jsou oba vysoce inteligentní. Nosy mají pořád zabořené v nějaké knize.
I přesto, že jsou tak inteligentní, mám pocit, že jsou občas naprosto nepoužitelní v normálním životě. Tím mám na mysli například každodenní domácí práce.
Na závěr bych chtěla říct jen pár slov. I když já můžu vidět ve svém mladším bratrovi menší verzi Sherlocka, ostatní to tak mít nemusí.
Každý v každém vidíme úplně někoho jiného. Hlavně se každý vždy zaměřuje na něco jiného. Někdo v někom hledá vnitřní krásu, někdo zase vnější.
Vše je to jen o úhlu pohledu.
Každopádně musím říct, že jsem si při psaní uvědomila jednu věc. Už chápu, proč nám lidé říkají, že jsme si s bratrem podobní.
Hodnocení ze školy: 1 = výborně