Jméno: Ludvík Aškenazy
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Český spisovatel a scénárista židovského původu, po roce 1968 emigroval do Německa. V dnešní době jsou literárně ceněné zejména jeho knihy pro děti.
Život
Ludvík Aškenazy se narodil 24. února 1921 ve slezském Českém Těšíně. V mládí se celá rodina kvůli otcovu zaměstnání musela přestěhovat do Polska, kde Ludvík studoval. Složil zde maturitu a později na univerzitě ve Lvově vystudoval slovanskou filologii. Druhou světovou válku strávil v Sovětském Svazu, nejprve v Kazachstánu, kde působil jako učitel dějepisu, později vstoupil do 1. československého armádního sboru a zúčastnil se například i slavné bitvy u Sokolova. Za tuto svou statečnost byl po skončení války vyznamenán.
Po druhé světové válce odešel do Prahy, kde pracoval jako zahraničně politický reportér v rozhlase a také začal psát, zprvu reportáže, později povídky a divadelní hry. V padesátých a šedesátých letech se stal poměrně oblíbeným autorem, především z toho důvodu, že psal jiným způsobem než většina spisovatelů oficiální literatury.
Po událostech v srpnu roku 1968 emigroval do německého Mnichova, pokračoval ve své dráze spisovatele, soustředil se především na literaturu pro děti. Kromě toho psal rovněž rozhlasové hry a televizní či filmové scénáře pro německou televizi ZDF. Ve druhé polovině sedmdesátých let se odstěhoval z Německa do severní Itálie, kde 18. března 1986 ve městě Bolzano zemřel.
Zajímavý byl i Aškenazyho osobní život, jeho manželkou byla Carla Henrietta Marie Leonie Mann, dcera slavného německého spisovatele Heinricha Manna. Z manželství vzešli dva synové, kteří se v dospělosti oba stali režiséry. Byl velkým fanouškem fotbalu, konkrétně pražského fotbalového klubu Slavie. V roce 1964 byl dokonce jedním ze zakládajících členů spolku na její podporu s názvem Odbor přátel a příznivců Slavie.
Dílo
Putování za švestkovou vůní aneb Pitrýsek neboli Strastiplné osudy pravého trpaslíka
Kniha, která je považována za jediný pokus Ludvíka Aškenazyho o román. Humorné knížka popisující dobrodružství trpaslíka Pitrýska, který se vydal do světa najít si přátele, byla velmi oblíbenou nejen u dětí, ale i u dospělých. Kniha vyšla poprvé roku 1959.
Dětské etudy
Velmi oblíbená kniha z roku 1955, jejímž obsahem jsou drobné povídky o každodenním životě s „človíčkem“ neboli s pětiletým synem Ludvíka Aškenazyho. Ten je prostřednictvím povídek líčen jako velmi přemýšlivé a zvídavé děcko, s čímž se pojí řada úsměvných situací, zároveň knížka přináší zajímavý pohled na různé vnímání světa dospělými a dětmi. Pro velký úspěch knížky později napsal ještě její volná pokračování s názvy Milenci z bedny a Etudy dětské a nedětské.
Praštěné pohádky
Knížka moderních pohádek pro děti, jejichž postavami jsou děti, zvířata i oživlé věci. V knize najdeme pohádky, které jsou založeny na hraní s jazykem, jiné mají zajímavou pointu a pro většinu z nich je typická velká fantazie autora. Kromě toho autor klade dětem zajímavé a nevšední otázky, které je nutí přemýšlet.
Indiánské léto
Velmi zajímavá kniha reportáží, ve které Ludvík Aškenazy zachycuje Ameriku, neboť ve druhé polovině padesátých let dostal možnost pobývat jako člen delegace OSN v New Yorku. Popisuje tedy všechny aspekty tehdejšího amerického života ve velkoměstě, o kterých se československému čtenáři mohlo jen zdát.
Vajíčko
Soubor šestnácti povídek a postřehů z Aškenazyho cest po světě, který vyšel roku 1963. Většina povídek se odehrává v době druhé světové války a jsou v nich zachyceny osudy židovských obyvatel. Další součástí jsou povídky, které zachycují osudy a pocity těch, kteří přežili pobyt v koncentračních táborech, či osudy lidí v době po únoru 1948. Druhá část knihy, která je tvořena črtami a postřehy z cest, se vztahuje například k jeho pobytu v Indii či v Itálii. Specifickou součástí souboru je poté próza s názvem Stín, která je určitým připomenutím obětí po svržení atomové bomby na Hirošimu.
