Téma práce: Můj všední – nevšední režim dne v „koronavirové“ situaci
Slohový útvar: Popis
Přidal(a): Anonym
V současné situace se každý můj den nějak liší od těch předchozích. Jsou dny, které mají nějaký řád (jsou to ty, kdy jsem nucena pracovat) a potom přijde období, kdy dělám jenom to, na co právě mám chuť a nedodržuji žádný režim.
Můj den s ,,režimem“ začíná, když se pokojem rozeznívá hlasitý tón budíku, který stejně ignoruji a pokračuji dál ve svém spánku. Opustit postel mě donutí až řev mamky, které musím pomáhat v ambulanci. Zůstala totiž díky neobvyklé situaci ze dne na den bez zdravotní sestřičky. Bývalá sestřička je těhotná a v této situaci se bojí pracovat a nová sestřička má nastoupit až v květnu. Každé ráno si umyju zuby, učešu se a posnídám. Potom jedu do Orlové, kde pomáhám mamce – objednávám pacienty, měřím oční tlak a provádím fotky vnitřku oka. Běžně končíme kolem poledne a vracíme se zpátky domů. Sníme oběd – nejčastěji vaříme doma, ale najdou se i dny, kdy navštívíme nějakou výdejnu jídla. Odpoledne jsem unavená po práci a brzkém ranním vstávání, takže tak na 2 hodiny ležím v posteli a koukám se na filmy na Netflixu, čtu knížku nebo jednoduše spím. Po krátkém odpočinku přijde čas na dodělání úkolu, které nám učitele poslali přes internet. V těchto chvílích musím překonat svoje líné já a donutit se k učení. Snažím se i pravidelně cvičit – alespoň 15minutové cvičení na břicho a nohy. Kolem 8 hodin večer si jdu připravit večeři, osprchovat se a udělat večerní hygienu. Do doby, než usnu sleduju filmy, dodělávám školu, kterou jsem nestihla udělat dřív a chatuji a telefonuji s nejbližšími kamarády, kteří mi až neskutečně chybí.
Ve dnech, kdy nemusím dodržovat žádný řád vstávám kolem poledne (rodiče mě musí tahat z postele), uklízím dům a jdu se projít s kamarády. Někdy se donutím něco udělat i do školy, ale jsou dny, kdy na učení ani nešáhnu.
Celá tato situace je pro mě neobvyklá a nejsem s ní úplně spokojená. Chtěla bych už zase normálně chodit do školy (ani ne tak kvůli učení, ale kvůli kamarádům). Nikdy jsem si nemyslela, že si budu přát, aby škola normálně fungovala, vždyť uzavření školy z jakéhokoliv důvodu je snem každého školou povinného. Pozitivní stránkou je to, že teď mám čas na aktivity, koníčky, a jsem schopna i pomoct mamce v této neobvyklé situaci.
Hodnocení: 1 = výborně