Jméno práce: Nákupování
Slohový útvar: Fejeton
Přidal(a): Lukáš Horák
Nákupování
Nedávno mě rodiče poslali do supermarketu Billa pro jablka, cukr, housky a máslo. Přijdu do obchodu, jdu si pro nákupní košík, je tam poslední, takže jsem si v duchu říkal, že mám štěstí. V tu chvíli se mi do cesty vřítí nepříjemný dědek a nákupní košík mi před nosem sebere. Tak jsem si teda počkal 10 minut na nákupní košík, protože kdybych šel do supermarketu bez košíku, měl bych v tu ránu za zadkem hlídače, jestli něco nekradu.
Vejdu do obchodu a nevěřím vlastním očím. Všechno zboží bylo do posledního bonbonu přeházené a přebrané. Takže jdu vstříc nákupovému šílenství.
V televizi pořád říkají, že v Bille mají jedině čerstvé ovoce a zeleninu, ale když pak vidíte hejno mušek nad shnilými jablky, docela vás to odradí, což byl i můj případ. Mým druhým bodem na seznamu byl cukr. Prošel jsem celý obchod, ale cukr jsem nenašel. Všiml jsem si jednoho zaměstnance, který zrovna rovnal zboží do regálů. Zeptal jsem se ho, jestli neví, kde je cukr. Prodavač nasadil nepříjemný pohled a řekl mi, že neví a že tu není od toho, aby mi odpovídal na hloupé otázky. Řekl jsem si „No dobře. Když nebudu mít cukr, tak se snad nic nestane“. Cukr jsem nenašel, šel jsem se teda podívat po houskách. Už z dálky jsem viděl přepravky na pečivo. Přijdu blíže a byly tam housky, oddychl jsem si. Ovšem ty housky byly tvrdé, jak kdyby tam ležely celý týden. Podívám se o dva regály výše a tam je nápis „čerstvé pečivo každý den, vaše Billa“. Radši ani nechtějte vědět, co jsem si v tu chvíli pomyslel. Mojí čtvrtou a zároveň poslední věcí na seznamu bylo máslo. Máslo jsem sice našel, ale jediné co po něm zbylo, byla jen cedule „Je nám líto, zboží bude co nejdříve doplněno, děkujeme za pochopení“.
Nic jsem nesehnal, jel jsem tedy pomalu směrem k pokladnám. Na pokladnách byla samozřejmě řada a ještě k tomu byly otevřené jen čtyři pokladny z deseti. Měl jsem prázdný košík, ovšem nemohl jsem odejít, protože v místě u pokladny se nevejdou dva nákupní košíky vedle sebe a ty nedočkaví lidi by mi jen stěží uvolnili místo, abych mohl projet. Musel jsem si tedy vystát řadu. Jak sem tam tak stál, napadl mě slogan, který přesně vystihuje tenhle obchod „dobré ceny to je plus, dlouhé fronty to je hnus“. No ale zpět do obchodu. To mi zabralo 30 minut. Když jsem se konečně dostal na řadu, prodavačka na mě koukala jak na blázna, když jsem jí vysvětloval, proč mám vlastně prázdný nákupní košík. A do toho na mě ještě křičeli lidi, ať sebou hnu. Šel jsem odvést nákupní košík a se zkaženou náladou jsem odešel domů.
Osnova:
1) Dostupnost nákupních košů
2) to druhý je podle mě na odstavec moc krátký, spojila bych to s tím prvním
3)dostupnost a kvalita zboží
4)zdržování u kasy
Hodnocení: neuvedeno
