Jméno práce: Nedostatek vody v krajině České republiky
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Janaris
Nedostatek vody v krajině České republiky
„Nedostatek vody v České republice z důvodů globálního oteplování a změny klimatu v našich zeměpisných šířkách je pouhý klam!“ Tento nadpis jsem si přečetla při vybírání vhodného tématu k napsání mé odborné úvahy a donutil mě zamyslet se nad jeho pravdivostí. Dennodenně slýchám o suchu, které zužuje farmáře či o miliardových ztrátách v zemědělství právě kvůli suchu. Otázkou je, zda je tento problém zapříčiněn opravdu kvůli globálnímu oteplování, jak mnozí zemědělci tvrdí, či se odpověď skrývá někde jinde.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu na naše území dopadá stále stejné množství vody jako v letech minulých, což činí přibližně 40 až 60 miliard kubíků vody. Při tom roční spotřeba vody v zemi činí pouhých 1,5 miliard kubíků vody, a i přesto je stav podzemních vod kriticky pod normálovým stavem. Je k zamyšlení, zda-li každoroční stoupání průměrných naměřených teplot v jednotlivých měsících neovlivňuje množství vypařené vody z povrchu. Při bližším zkoumání statistik jsem došla k závěru, že stoupání teplot má pouze minimální vliv na množství vypařené vody. Myslím si, že jak již bylo v úvodní větě řečeno, měli bychom se na původ problému dívat jiným směrem než ke globálnímu oteplování.
Jednou z příčin tohoto problému by mohla být zavedená zemědělská strategie spočívající v pěstování plodin na velkých polích. Tento postup byl zaveden již za dob komunismu a dle mého názoru je tento systém ekonomicky velice výhodný, jelikož je obdělávána velká plocha půdy, avšak z pohledu vodohospodářské strategie nedokáže takto strukturovaná krajina zadržet vodu. S tímto faktem je úzce spjatý i výběr rostlin, které se na dané zemině budou pěstovat. Evropská unie dotuje výsev některých rostlin, jako je například řepka a kukuřice. Jenomže pěstování těchto rostlin v takovém měřítku je zcela nevhodné, protože tyto typy rostlin nedokážou tak efektivně zadržovat vodu v půdě kvůli jejich mělkému kořenovému systému. Na druhou stranu je více než polovina vyprodukované řepky využívána k výrobě biopaliv, což bych považovala za polehčující okolnost.
Mezi další důvod, který patří dle mého mínění mezi ty nejzávažnější, je nadměrné odlesňování a zastavování volných ploch. V České republice se zalesněnost pohybuje okolo 34%. V lesní půdě se nachází lesní mikrobiom, který napomáhá společně s kořeny rostlin k zadržení vody v krajině. Musím však vyzdvihnout snahu vlády, zamezit přílišnému kácení lesů, jelikož míra zalesnění již není sestupná, ale pozvolna roste. Avšak trend zastavování ploch má vzrůstající tendenci, což by mohlo vést k dalšímu poklesu vody v krajině, jelikož se voda nebude moci vsakovat do půdy přes zabetonované plochy a místo toho steče do kanalizace.
Nebezpečný podíl na této problematice zastupuje z mého pohledu lidské plýtvání nejen jídlem, ale také výrobním zbožím. K produkci jakékoliv potraviny i výrobku jsou zapotřebí litry vody. Podívám-li se na statistiky, zjistím, že až 30% veškerého jídla se vyhodí.
Velice diskutovaným tématem je výstavba přehrad, která by měla pomoci zadržet vodu v krajině tak, aby byla možnost ji později využít. Toto řešení by mohlo být velice efektivní, jelikož v Moravskoslezském kraji, kde je přehrad velké množství, je stav podzemních vod v normálu oproti zbytku území. Zbytek práce závisí na naší vládě, která by měla redukovat výsev plodin s mělkým kořenovým systémem a podporovat tvorbu lesnických školek, kde se pěstují nové stromy, které jsou následně vysazovány do lesů. Prioritou by měla být redukce budování betonových ploch nebo alespoň efektivního využívání místa. Tato omezení můžou zpomalit ekonomický růst, avšak pokud za pár let nechceme bydlet na vyprahlé poušti bez kapky vláhy, je nutné učinit opatření, které nebudou většinovou společností podporována. Jak říká jedno české přísloví: „Všechno zlé je k něčemu dobré.“
Hodnocení: 1 = výborně
