Kniha: Nezbedný bakalář
Autor: Zikmund Winter
Přidal(a): Tereza Šváchová
Zikmund Winter
Zikmund Winter (1846–1912) byl český historik, archivář, středoškolský profesor a prozaik. Vystudoval historii a během svého učitelského působení se intenzivně zabýval městskými archivy. Významnou část života strávil v Rakovníku, jehož minulost detailně poznal z dochovaných městských písemností. Právě toto spojení historického výzkumu a vypravěčského talentu je základem jeho próz z českých dějin.
Autor a jeho tvorba
- Winter patří k představitelům české historické prózy konce 19. a počátku 20. století.
- Na rozdíl od rozsáhlých historických románů se často soustředil na každodenní život měšťanů, učitelů, studentů, řemeslníků a úředníků.
- Historické prostředí rekonstruoval pomocí archivních pramenů, dobových reálií a stylizovaného jazyka.
- K jeho známým knihám patří Rakovnické obrázky, Pražské obrázky, Rozina sebranec nebo román Mistr Kampanus.
Literárně-historický kontext
Nezbedný bakalář vznikl v době, kdy česká literatura rozvíjela realistický pohled na minulost. Winter se neomezoval na slavné bitvy a panovníky, ale využíval dějiny jako prostředí pro pozorování lidských charakterů. Povídka je spojena s Rakovníkem a s autorovou hlubokou znalostí městských dějin. V pozdějších vydáních bývá uváděna také jako „starobylý obrázek z Rakovnicka“ a patří k textům spojeným s cyklem Rakovnické obrázky.
- Děj je zasazen do českého městského prostředí 16. století, tedy do období renesance.
- Winter usiluje o historickou věrohodnost, ale současně vytváří živý psychologický portrét hlavní postavy.
- Dobové výrazy a archaizovaný jazyk připomínají vzdálenost historického období, zároveň však mohou dnešnímu čtenáři ztěžovat čtení.
- Dílo lze řadit k historické realistické próze: minulost je zobrazena prostřednictvím konkrétních společenských vztahů, konfliktů a každodenních institucí.
Rozbor díla: Nezbedný bakalář
Základní charakteristika
- Literární druh: epika.
- Žánr: historická povídka.
- Prostředí: Rakovník a jeho městská škola v 16. století.
- Téma: konflikt výrazného, nekonvenčního učitele s měšťanskou společností a jejími pravidly.
Hlavní postavy
- Jan Pička Písecký – vzdělaný a pohotový bakalář, dobrý učitel, ale současně prudký, prostořeký a příliš nakloněný alkoholu. Jeho schopnosti stojí v ostrém kontrastu s jeho nespoutaným chováním.
- Písecký – rakovnický primas, který k novému bakaláři přistupuje opatrně a sleduje zájem města.
- Šmardoch – konšel, jenž je k Pičkovi zpočátku vstřícnější.
- Sedmilhář – bubeník a jeden z mála lidí, kteří mají k bakaláři bližší vztah.
Děj
Po odchodu předchozího správce školy hledají rakovničtí radní nového bakaláře. Na doporučení z Prahy přivedou Jana Pičku Píseckého. Ten se ukáže jako schopný učitel a dokáže žáky zaujmout, ale jeho slabostí je alkohol a nezkrotná povaha. Svými posměšky a výstřelky uráží měšťany, dostává se do konfliktů a jeho postavení se postupně zhoršuje. Po hospodské rvačce se rada rozhodne hledat náhradu. Když se Pička o záměru dozví, rozhodne se odejít sám. Před odchodem ještě se studenty poškodí školu a město opouští. Závěr naznačuje, že díky výmluvnosti a pohotovosti se později dokázal prosadit jako advokát v Praze.
Jazyk, kompozice a význam
- Vyprávění je chronologické a soustředí se na postupné vyhrocení konfliktu mezi jednotlivcem a městskou komunitou.
- Winter užívá archaické výrazy, historické reálie a stylizovanou větnou stavbu, čímž vytváří dojem starší češtiny.
- Postava Pičky není jednoznačně kladná ani záporná. Je schopný a charismatický, ale nedokáže přijmout společenské hranice a kontrolovat své chování.
- Povídka tak není pouze humorným příběhem, ale také studií člověka, jehož talent i slabosti vedou zároveň k obdivu i konfliktu.
