Obsluhoval jsem anglického krále – rozbor díla (3)

 

Kniha: Obsluhoval jsem anglického krále

Autor: Bohumil Hrabal

Přidal(a): Kateřina

 

 

 

Vývojový epický román (psaný ich formou, spisovatel se ztotožňuje s hlavním hrdinou), který zachycuje život číšníka v doprovodu politických zvratů okolo 20. – 50. let 20. století. Román je rozdělen na pět kapitol a autorův dovětek. Text je značně vlivněn 2. světovou válkou a válečným prostředím. Kapitoly měly být původně samostatné povídky, ale dějově na sebe navazovaly. Kaptomy začínají všechny rámcově stejně větou: Dávejte pozor, co vám teďka řeknu.

Kapitoly:
Sklenice grenadýny
Hotel Tichota
Obsluhoval jsem anglicého krále
A hlavu už jsem nenašel
Kterak jsem se stal milionářem

Jazyk je použit střídavě kultivovaný, spisovný, obecná čeština, germanismy, profesní výrazy, slang, hovorový styl. Jsou zde často dlouhá souvětí, která jsou vznosně stylizovaná a někdy obsahují neukončené výpovědi.

1. kapitola: Sklenice grenadýny:
Mladý patnáctiletý pikolík Jan Dítě nastoupí do učení v hotelu Praha. Poznává velký svět, a také své zkušenější kolegy, hosty, obchodníky. Po seznámení s panem Waldenem touží mít po celém pokoji rozložené stokoruny. Peníze jsou pro něj obrazem jeho moci a schopností. Jeho život značne ovluvňují i prodejné slečny z nevěstince u Rajských, kde získá první sexuální zkušenosti. Peníze, které utrácí u Rajských, si „vydělává“ prodejem párků tím, že nestíhá vracet na papírové bankovky. Touží si nechat ušít na míru frak u pardubické firmy. Sní, že se jednou vyrovná těm, ve které zatím vzhlíží.

2. kapitola: Hotel Tichota:
Do hotelu Tichota se dostává na doporučení pana Waldena. Pan Tichota je velmi tlustý a plešatý pán, který nosí černý příčesek. Pohybuje se pouze na kolečkové židli. Zaměstnance hlídá a svolává pomocí píšťalky. Na toho zapískání se musí všichni nejrychleji objevil v restauraci. Tento hotel je velice luxusní noční hotýlek pro vybranou společnost. Přijíždí sem průmyslníci a továrníci, kteří se baví a neuvěřitelně hýří penězi. Dítě si opět uvědomuje sílu peněz.

3. kapitola: Obsluhoval jsem anglického krále:
Nyní se pikolík vyskytuje v hotelu Paříž. Přestože Dítě opustil hotel Tichota, ještě půl roku když slyšel píšťalku, myslel si, že ho volá pan Tichota. V hotelu Paříž odchází číšník Karel, po kterém pikolík Jan přebírá čtvrteční obsluhování burziánů. Od vrchního Skřivánka se učí poznávat hosty – odhadovat odkud jsou, co si dají a kolik mají peněz,… Dítě o sebe začíná více dbát a zamiloval si kravaty. Vrcholem této kapitoly je příprava hostiny pro habešského císaře. Po této hostině pikolík obdrží od monarchova kancléře řád, který si uchovává po celý život. Při této hostině bylo používáno zlaté nádobí. Dítě chce odejít z hotelu právě proto, že byl obviněn, že zlatou žličenku ukradl. Tato nepříjemná situace se sice vyřeší (lžička byla nalezena po rozšroubování odpadu v dřezu), ale pikolík stejně přemýslí o odchodu a o tom, že si koupí hotel v Českém ráji. Začal chodit na hodiny němčiny a číst německé noviny. V otelu je jediný, kdo je ochoten obsluhovat německé hosty – ostatní dělají, že německy neumí. Chodí do kina na německé filmy, kde se seznámí s Lízou. Líza je učitelka tělocviku v Chebu, a také jeho budoucí žena.

4. kapitola: A hlavu jsem už nenašel:
Jan získal nové místo vrchního někde v horách nad Děčínem. Líza se pídí po nějakém německém předkovi, a tak ho po jeho dědečkovi představuje jako Ditie (takto to měl dědeček napsáno na hrobě ve Cvikově. Úctu u nacistů nezíská ani potvrzením o áríjském původu, ani svatba s Lízou. Společně mají syna Siegfrieda a Líza krátce po porodu odjíždí jako zdravotnice na frontu. Dítě dostal výpověď, kvůli předpovědi, že bude válka s Ruskem. Nové místo získal v restauraci Košíček v Českém ráji. Restaurace Košíček bylo místo, kde se loučili manželé před odjezdem na frontu. Dítě jede na návštěvu do Prahy, kde je omylem zatčen jako odborář. Líza umřela doma při náletu. Poté, co se Jan vrátil domů, překopal celou zahradu, aby našel tělo své zesnulé manželky. Ale hlavu nenašel.
5. kapitola: Kterak jsem se stal milionářem:
Líza na cestách sbírala vzácné známky, které ukládala do malého kufříku – ostatně když ji Jan našel mrtvou, svírala tento kufřík. Za tuto válečnou kořist si Dítě po válce koupit hotel a vydělal milion. Otevřel si vlastní hotel, splnil si sen, a nazval ho V Lomu. Byl zde ubytován i spisovatel Steinbeck, horel prosperoval a měl bohatou klientelu. Hoteliéři jej ale nepřijali mezi sebe ani po převratu roku 1948, kdy byl s němi internován.
Mezi milionáři a micionáři se vytvořili zvláštní vztahy, pořádali společné hostiny, v neobsazených místnostech byly provozovány návštěvy s manželkami.
Později nastoupil do pohraničí na lesní brigádu, kde se seznámil s profesorem francouzštiny a slečnou Marcelou. Profesor jim předčítá, učí je jazyk a společně rozebírají básně.
Dítě o sobě začíná hodně přemýšlet a odjíždí do Srní, hlásí se na správě sulnic a začíná dělat cestáře v opustěném pohraničí. Vystřídal tu cigánskou trojici. Pořídil si koně, kozu a psa. Později se k nim přidala i velmi plachá kočka. V hospodě vyprávěl příběhy o smrti, které posluchačům braly dech. Jeho pes se naučil chodit pro nákup, ale jednoho dne byl zastřelen do plíce lidmi z vesnice. Jelikož chtěli, aby pro jídlo chodil Jan, aby jim vyprávěl o smrti.

Charakteristika postav:
Jan Dítě – jednoduchý, snaživý a podnikavý muž malého vzrůstu. Přestože své jednání, chování a zážitky jen popisuje, je tu vidět jeho charakteristický vývoj. Uvědomuje si, že v jeho životě hrají velkou roli náhody, které se snaží využívat. Jako malý byl vychováván babičkou v Karlových Varech. Často pociťuje, jak jím lidé opovrhují – malý vzrůst, pro sympatie k Němců, pro jeho češství. Ovšem nezatrpkne a neoplácí nenávist a ani se nemstí. Touží po bohatství, ústě, milované ženě, ale toho se mi dostane jen krátce. Není uznán ani jako árijec, ani jako otec, ani jako milionář. V pohraničí jej lidé považují za podivína. Celý život je sám a tato samota mu pomůže zbavit se touhy po majetku a uznání. Díky tomu došel ke svérázné a prosté filosofii života.

Syn Siegfried:
Odmala měl zálibu v zatloukání hřebíků. Jeho otec na něm neviděl nic jiného, než silnou pravačku. Po Lízině smrti byl odebrán do ústavu.

Manželka Líza:
Líza je učitelka tělocviku a v německé společnosti je velice uctívaná. Odjela na frontu jako zdravotnice. Určitou dobu žila na jiném místě, než Jan (kvůli práci) a vychovávala syna.

Vrchní Skřivánek:
Důležitá postava – právě Skřivánek ho naučil odhadovat lidi podle vzhledu a chůze. Skřivánek obsluhoval anglického krále, a proto vše odhadl správně. Pikolík Jan s ním prosázel veškeré spropitné, když se sázeli, co si host objedná.





Další podobné materiály na webu: