Obsluhoval jsem anglického krále – rozbor díla (6)

 

Kniha: Obsluhoval jsem anglického krále

Autor:  Bohumil Hrabal

Přidal(a): patka130

 

 

 

 

 

 

 

Bohumil Hrabal

– Český spisovatel; jeden z nejvýznamnějších prozaiků současnosti

– narodil se v Brně v roce 1914

– otec se stal správcem pivovaru v Nymburce a rodina se přestěhovala do Nymburka je přijel navštívit i strýc Pepin (místo 14 dní tam však zůstal 40 let) =>renesanční postava

– studoval na gymnáziu a potom na právnické fakultě – vlastnil titul JUDr.

– Bohumil Hrabal vystřídal řadu povolání, znal velmi dobře různá prostředí, pracoval například jako: číšník, výpravčí, skladník, pojišťovací agent nebo jako dělník v ocelárnách

právnické povolání vykonával velice krátce; zjistil totiž, že ho to nebaví, stal se spisovatelem z povolání, přispíval do různých časopisů (Květen, Červený květ)

– Hrabal nebyl členem komunistické strany, měl problémy v 70. a 80. letech, kdy nemohly být vydány všechny knihy, které napsal, a proto některé vyšly až v exilu

– byl ženatý, bezdětný

– když mu zemřela žena, připadal si velmi opuštěný, peníze utrácel za žrádlo pro kočky

hodně času trávil po hospodách (U Zlatého tygra), jeho nejoblíbenějším nápojem bylo pivo

jeho nejlepším přítelem byl Vlastimil Boudník (malíř, grafik, básník)

– Hrabal byl navenek arogantní, uvnitř ale citlivý, jemný, něžný byl výtvarně nadaný, dobrý znalec výtvarného umění a vážné hudby

– 3. února 1997 v odpoledních hodinách Bohumil Hrabal tragicky zahynul po pádu z 5. patra budovy ortopedické kliniky nemocnice Bulovka.

Obsluhoval jsem anglického krále

 

Děj této novely začíná před a končí po válce. Hlavním hrdinou a vypravěčem je číšník Jan Dítě. Vypráví o svém dětství, o komplexu z malé výuky i svého jména Dítě. Jeho celoživotním cílem je stát se úspěšným, uznávaným a bohatým. Na začátku své “kariéry” je prodavačem párků na nádraží, kde už jaksi nestihne vyhrabat drobné, aby je vrátil za bankovky…šetří. Jeho dalším stanovištěm se stává průměrný hotel, ve kterém pracuje. Své vydělané a pečlivě nahromaděné peníze utrácí pak jednou týdně v místním veřejném domě “U Rajských”. Seznamuje se tu s mnoha obchodními cestujícímí a získává mezi nimi i jednoho dobrého přítele. Po nešťastné události, kdy polil jednu slečnu od Rajských, která za nim přišla na návštěvu. A právě ten pan cestující mu napíše doporučení do jiného hotelu. A tak se Jan vydává na své nové pracovní místo. Je udiven pompézností a noblesou hotelu, který vypadá, že ani není skutečný. Jak se později dovídá, hotel pracuje hlavně v noci, kdy tajně přijíždí auta vysokých státních uředníků – mezi nimi i prezidenti, velvyslanci a obchodníci. Hostinský, obézní muž na kolečkovém křeske s ” očima všude”, zaměstnává i jednoho bývalého trestance – vraha, ze kterého dostane strach, a proto raději odchází do jiného hotelu. Tam nejdříve zastává podřadné funkce, ale po neštěstí s číšníkem se stavá hlavním číšníkem. Velice si váží vrchního Skřivánka, který se neustále chlubí tím, že obsluhoval anglického krále. V tomto významném hotelu se konala významná slavnost a byla tu delegace z Habeše a jemu se poštěstilo obsluhovat habešského císaře, za což dostal řád. Po slavnosti byl obviněn z krádeže zlaté lžičky. Pociťuje i nelibost vůči své osobě, protože se začal učit německý jazyk. Seznamuje se s německou učitelkou tělocviku a zamilovává se. Je propuštěn z hotelu. Jeho přítelkyně se stává aktivní ve fašistickém hnutí a on je pouze trpěn jako její “přívěšek”. Je vyšetřován komisí pro čistotu rasy, zda je schopen počít dítě s “čistou arijskou ženou”. Později si své chování velmi vyčítá a snaží se nějakým způsobem zapojit do odboje. Po omylu, kdy byl považován za špiona, je uvězněn a týrán v táboře. Nebyl tam, ale dlouho a byl propuštěn. S ženou, která později umírá ve válec, se jim narodí retardované dítě. Před smrtí mu jeho žena (Líza) předá kufřík se zabavenými cennými známkami. Po konci války je prodává a stává se milionářem. Zdálo by se, že se jeho sen už splnil a dosáhl všeho co si přál, ale nebylo tomu tak. Přál si být nejenom bohatý, ale i uznávaný. Kupuje si starý lom, ve kterém si zřizuje unikátní hotel. Doba se ale mění. Je vydán patent na milionářskou daň. Později jsou majetky milionářům zabaveny a ti jsou posláni do speciálních táborů. Jan se mohl tomuto táboru vyhnout a být i nadále milionářem – díky svému příteli z mládí, ale nechce. Dobrovolně se přihlašuje do tábora, kde zažívá humorné situace a setkává se se všemi dřívějšími hoteliéry, kteří jím opovrhují. Je nešťastný, když je jeho pobyt u konce. Dostává listinu, ve které je povolán na Šumavu na údržbu silnic. V této vzdálené osadě je sám – jen s koněm, kozou, kočkou a psem. Medituje a přemýšlí o svém životě a o tom, čeho chtěl dosáhnout, dosáhl a ztratil. Dívá se na zrcadla a nepoznává toho kdysi důvěrně známého Jana Dítěte.

 

Hl. Postavy:

Jan Dítě :

Zpočátku nerozvážný a velmi zakomplexovaný člověk, který má cíl dokázat všem okolo sebe, že on taky něco umí a že to někam dotáhne. Svůj záměr dotahuje do konce, ať to stojí, co to stojí a neohlíží se na to, co tím způsobuje ostatním. Je trochu sobecký, ale ve stáří vše pochopí.

 

Charakteristika

Román je variací na románový typ tzv. vývojového románu. Napsán automatickou metodou (surrealisté). Jde o subžánr sledující osobnostní dozrávání protagonisty a Hrabal tímto navazuje na tvorbu Goetha, Manna anebo Grosse. Vypravěč nahlíží optikou na dějiny 20. století.

 

Jazyk a styl

Hrabal rozvíjí svou vyprávěcí metodu, založenou na nespoutaném mluvním proudu. Projev vypravěče je přizpůsoben psychologii postavy: naivní úsilí o posun na společenském žebříčku se projevuje v řeči Jana Dítěte. Snaží se o kultivované vyjadřování, ale mísí ho s prvky obecné češtiny, slangu a profesní mluvy. Každá z 5ti kapitol začíná slovy: Dávejte pozor, co vám teďka řeknu.





Další podobné materiály na webu: