Jméno práce: Ochrana životního prostředí
Slohový útvar: Výklad
Přidal(a): Sebastian Vacek
OSNOVA:
Ochrana životního prostředí
I. Úvod:
a) Uvedení do problematiky
II. Stať:
a) Znečišťování atmosféry
b) Ozónová díra
c) Kyselé deště
d) Skleníkový efekt
e) Problematika odpadu
III. Závěr:
a) Zhodnocení
Ekologie se zabývá především vztahy mezi organismy a prostředím, ve kterém žijí. Její hlavní činností je vliv lidské činnosti na životní prostředí. Životním prostředím nazýváme vše, co nás nějakým způsobem obklopuje. Může to být voda, ovzduší, ale i to, co je člověk schopen vytvořit. Lidé velmi často přetváří krajinu, aniž by si připustili důsledky své práce. Z malých problémů se tak mohou stát problémy globální, tj. problémy celosvětové – týkající se celého světa. Nyní bych Vás ráda s některými z nich ráda seznámila.
Mnoho továren vypouští do vzduchu chemické látky, které vznikají pří výrobě jako vedlejší produkt. Ty se pak hromadí, zamořují ovzduší, řeky a nakonec oceány. Také výfuky například autobusů, osobních nebo nákladních aut chrlí do ovzduší olovo, které poškozuje lidský organizmus. Dále pak oxid uhelnatý, oxid uhličitý, a některé oxidy dusíku, které zapříčiňují kyselé deště. Množství některých škodlivin můžeme snížit katalyzátory – připojenými na výfuky motorových vozidel. Ozón, součást atmosféry vysoko nad zemským povrchem, vytváří ochrannou vrstvu pohlcující škodlivé ultrafialové záření Slunce, které může u člověka vyvolávat rakovinu kůže. Tuto vrstvu ale narušují chemické látky freonu. Nad Antarktidou a Arktidou objevili vědci dokonce tzv. „ozónové díry“.
Sloučením oxidu siřičitého s oxidy dusíku a vodou v ovzduší vznikají slabé kyseliny, které mají podobu kyselých dešťů. Ty pak poškozují stromy, rozežírají budovy a hubí život v řekách. Množství oxidu siřičitého vypouštěného z tepelných elektráren do ovzduší se už dnes naštěstí dokáže regulovat, ale příslušná zařízení jsou velmi drahá.
Dalším důsledkem lidské práce je skleníkový efekt. Atmosféra zde působí jako skleník – zadržuje teplo a ohřívá Zemi. Skleníkové plyny – například oxid uhličitý, metan a oxid dusný – zachytávají více tepla a Země se více zahřívá. Pro podnebí na zeměkouli by to mohlo mít nepříznivé důsledky. Zahřátím by mohli například roztát ledovce, a tím by se mohly zvýšit hladiny vod.
No a co s odpadem, vedlejším produktem lidské činnosti? Někteří lidé zakopávají do země toxické chemické látky a jiné nebezpečné odpadní produkty. Ty potom prosakují do vody i půdy a ničí v nich život. Příkladem by mohlo být silně znečištěné Severní moře. To je ale trestné a rozhodně to není v souladu s přírodou. Nejjednodušším řešením je řízená skládka, která ovšem zabírá půdu. Další způsob je spalování za vysokých teplot, což je poměrně ekologické a vzniklé teplo se využívá na vytápění. V dnešní době se hodně využívá recyklace, znovupoužití. Recykluje se železný šrot, papír, sklo a plast. Pro biologické odpady je vhodné kompostování, tedy hnojení půdy.
Zpočátku byl člověk přizpůsoben přírodě. Dnes si člověk přizpůsobuje životní prostředí sám sobě. Myslím, že člověk by se měl více zamyslet nad svým jednáním vůči přírodě a uvědomit si, že planeta není určena jen pro něj, ale i pro ostatní lidi, živočichy, rostliny a hlavně i pro další generace. Doufám, že si toto lidé jednou uvědomí a najdou společně řešení.
Zdroje informaci:
www.wikipedia.cz
www.nazeleno.cz
www.ekologie.cz
Sebastian Vacek
Známka: 1 = výborně – Splněny všechny výkladové prvky, práce odpovídá zadání.