Jméno: Osamelí bežci – skupina básníků
Zařazení: Spisovatelé, Literatura
Přidal(a): JW
Osamělí běžci jsou skupinou tří básníků – Petera Repku, Ivana Laučíka a Ivana Štrpku. Na literární scénu vstoupili manifesty „Návrat anjelov“ a „Prednosti trojnohých slavíkov“. První z manifestů byl voláním po čistotě a lidskosti, druhý pak vzpourou proti tehdejším slovenským poetikům, které označili za „jezdce bez koní poezie“. Celkově odmítli všechny básníky, snad s výjimkou konkretistů.
Běžci – všichni tři byli výbornými běžci na dlouhých tratích, osamělí – vyjadřuje touhu žít po svém, svobodně, osaměle. Nechali se inspirovat povídkou „Osamělost přespolního běžce“ od Allana Sillitoe. Byl to příběh chlapce, který se za krádež dostane do výchovného ústavu, je však výborným běžcem a své podmínky v ústavu si může zlepšit reprezentací v závodech. Vede, ovšem několik metrů před cílem se zastaví – tím dává najevo svou převahu nad ředitelem ústavu, který mu za vítězství nabídl ono zlepšení podmínek. Tato povídka dala Osamělým běžcům nejen název, ale také vlastně popisuje vnitřní rozpoložení autorů.
„Samotný beh ako pohyb, ako zmysel existencie, bez vedomia štartu a cieľa nás odkazuje opäť do sféry procesu, nedokončenosti, náhody. Beh ako performance, ako happening, ako obraz procesuálnosti, ktorá sa stáva metódou ich písania.“ (Kasarda, 1995, str. 22)
Dílo a život Osamělých běžců
„POCIT OSAMELOSTI BEŽCA,
ktorý svoj pohyb koná na neznámej ceste,
vzdialený od štartu a cieľa, ktorý nepozná, beží,
teda je (cogito, ergo sum), do behu vkladá
všetky svoje ušľachtilé sily a vôľu, aby dosiahol
svoj cieľ – zmysel pohybu.“ (Návrat anjelov)
Jedna z básní manifestu Návrat anjelov. Její název tvoří zároveň i první verš. Čtenáře musí na první pohled zaujmout citace Descartova „Cogito, ergo sum“ – „Myslím, tedy jsem“. O smyslu básně se můžeme jen dohadovat. Dle mého názoru je smyslem jednoduché popsání známého úsloví, ve kterém cílem je cesta. Parafrází ve spojení „běží, teda je“, snad přirovnává proces běhu k procesu myšlení, možná jejich společnou svobodu a možnost obojím utéci od každodenního světa.
„Poézia sama,
prastará a tvrdá, nie je nikdy aktuálna.“ (Prednosti trojnohých slávikov)
……………………………..
„Verím, že básnik sa má stotožniť so svojou
básňou. Jeho život má byť akciou. Musí byť,
musí konať, musí stelesňovať báseň. Poézia
nesmie byť zlúčením vedomého
a nevedomého. Najprv treba báseň žiť.
Tvrdím, že báseň je pre človeka jedným zo
spôsobov života a poznania.“ (Prednosti trojnohých slávikov)
V manifestu Prednosti trojnohých vtákov najdeme i tuto bezejmennou báseň. Představuje pohled Osamělých běžců na poezii, jakýsi návod pro ostatní básníky, jak poezii tvořit, jak se k ní chovat, co mají poezií říct. Úsek reprezentuje celý manifest, který je dle mého daleko méně poetický a obsahuje daleko méně básnických prostředků, než manifest první.
Další tvorba Osamělých běžců se již více rozchází. Ivan Laučík je jediný z tohoto Tria, který již nežije. Během života se kromě poezie věnoval i vyučování slovenského jazyka a dějepisu, po pádu komunismu byl i aktivním politikem a poslancem Slovenské národní rady. Z díla jmenujme básnickou prvotinu „Pohyblivý v pohyblivom“, ze které přikládám ukázku.
NANSEN
„Nansen ľadový topoľ v diaľke
Spánok v snehu ešte žije v kožiach na ktorých
nevidieť že bolí plavé
Stráca tri roky pokúša sa o prechod na juh
unášaný kryhou na sever
s vlasmi po ľad ide hlbinou
planéry
Ó Nansen preglgajúci sliny pri pohľade
na breh Nórska
v machnatom svetle leta
Nansen na výbežku hlboko v mori medzi
riasami hlasiviek
pred bránami smrteľného zápasu.“
Báseň upomíná na světoznámého norského polárníka a zoologa Fridtjofa Nansena. Na první pohled zaujme její textové rozložení, nerovnoměrné verše. Báseň je napsaná bez rýmů, ovšem s mnoha básnickými přirovnáními. Rozsah je v porovnání s ostatními spíše menší. Nelze říct, že by autor Nansena přímo oslavoval, spíše ho naturalisticky popisuje, nepřímo, avšak o to zajímavěji.
Druhým z Osamělých běžců je Ivan Štrpka, taktéž učitel slovenského jazyka. Dlouhodobě se věnuje novinařině, přispíval do periodik Mladé rozlety či Kulturní život, působil jako šéfredaktor časopisu Romboid. Dále psal texty písní pro slovenského písničkáře Deža Ursiniho a překládal díla z maďarštiny, italštiny, srabštiny, španělštiny a portugalštiny. Z Osamělých běžců byl v tvorbě nejaktivnějším i neocnovanějším (Cena Dominika Tatarku, Cena Jána Ondruša a další).
NIKTO. POSLEDNÝ AUTOPORTRÉT
„Júl preteká. To kruté,
zo všetkých strán priestupné zrkadlo (v ktorom
sa spoznávame, pohybujeme, kráčame,
tkvieme, tlieme) je
náš vlastný svet, vŕšiaci
naše holé skutky, a nie naše obrazy.
Po uši v tom. Vlna
ohlušuje. Modro bez hĺbky. Slnko je
nahá pulzujúca rana.
Ten živý Nikto v zrkadle som ja.“
Posledním z tria básníků je Peter Repka. Obchodník žijící v Německu se jako jediný neživí primárně perem – i jeho vzdělání je technické. Debutoval sbírkou Sliepka v katedrále, sestavil však také několik dalších sbírek a napsal několik próz, dvě dramata.
ZÁVĚR
Poezie Osamělých běžců je primárně jiná, jiná než jakákoliv jiná poezie, kterou znám. Vlastně ani nevím, k čemu jinému bych ji přirovnal. Její odlišnost mě zaujala, komplikovanost, která se mnohdy ve výstavbě básní i v jejich jazyce uplatňuje, donutí čtenáře se zamyslet nejen nad významem samotné básně, ale i nad jazykovými zvláštnostmi a stylem psaní těchto autorů.
Použitá literatura
- O škole. Osamelí bežci. [online]. 10. 12. 2010 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z: http://www.oskole.sk/?id_cat=20&clanok=13473
- Literárné informačné centrum.Ivan Laučík. [online]. 10. 12. 2010 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z: http://www.litcentrum.sk/slovenski-spisovatelia/ivan-laucik
- Literárné informačné centrum. Peter Repka. [online]. 2015 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z: http://www.litcentrum.sk/slovenski-spisovatelia/peter-repka
- Literárné informačné centrum. Ivan Štrpka. [online]. 2015 [cit. 1970-01-01]. Dostupné z: http://www.litcentrum.sk/slovenski-spisovatelia/ivan-strpka
- KASARDA, Martin.Osamelí bežci: správy z l̕udského vnútra. Levice: Koloman Kertész Bagala, 1996. ISBN 8096751646.
