Skupina Ohnice

 

Jméno: Skupina Ohnice

Přidal(a): David Hampl

 

Literární skupina mladých básníků, která se vytvořila kolem básníka Kamila Bednáře a která navazovala na odkaz Jiřího Ortena. Název si tato skupina odvodila právě od názvu jedné z Ortenových básnických sbírek. Program skupiny Ohnice byl blízký existencialismu, prosazovali koncept tak zvaného nahého člověka. Hlavními představiteli této skupiny v literatuře byli Kamil Bednář, Ivan Diviš, Josef Hiršal a Bohumila Grögerová.

 

Základní program skupiny Ohnice

Koncept nahého člověka prosazuje poezii zbavenou veškeré ideologie, civilizace i technického pokroku. Básníci chtějí návrat z materiálního světa zpět ke světu duchovnímu, k samotné existenci člověka. V básních se objevuje snaha o znovuobjevení lidského nitra, důraz na jedinečnost osobnosti a snaha nalézt hlubší podstatu lidské existence. Z tohoto důvodu básníci skupiny Ohnice píší především poezii subjektivní a meditativní až filozofickou, ve které vyjadřují své pocity úzkosti, obavy, smutek i zmar.

 

Kamil Bednář (1912 – 1972)

Básník a překladatel, který patřil k předním osobnostem generace básníků, která umělecky dorůstala těsně v době před druhou světovou válkou. V roce 1940 napsal esej Slovo k mladým, která se stala určitým programovým manifestem skupiny Ohnice, a představil v ní právě koncept nahého člověka, který je oproštěn od všech ideologií a společenských konvencí. K jeho nejvýznamnějším básnickým sbírkám patří sbírky Milenka modř a Kamenný pláč. Po roce 1948 se Kamil Bednář věnoval především tvorbě pro děti a také překladatelství. Významné jsou zejména jeho překlady amerického básníka Robinsona Jefferse.

 

Ivan Diviš (1924 – 1999)

Originální básník a esejista, který ve svých literárních dílech velmi silně prožíval úděl člověka v současném světě a krizi civilizace. Ve své poezii kritizoval moderní svět i společenské mechanismy. Jeho básně jsou mnohoslovné, tvořené velkým množstvím veršů, ve kterých často používá neobvyklá a krkolomná slovní spojení i neologismy. K jeho nejvýznamnějším básnickým sbírkám patří sbírky Sarsum, Thanathea či Beránek na sněhu.

 

Josef Hiršal (1920 – 2003) a Bohumila Grögerová (1921 – 2014)

Dvojice experimentálních básníků a překladatelů, která většinu svého života tvořila a žila společně. Společně tak přeložili více než sto osmdesát děl ze světové literatury a spolupracovali na mnoha významných dílech české experimentální literatury. Za jejich nejvýznamnější společné knihy jsou považovány knihy JOB – BOJ a Let let. Kniha JOB – BOJ je jedním nejvýznamnějších pokusů o prozkoumání možností umělé české poezie, zabývá se nejrůznějšími básnickými experimenty a možnostmi jazyka vůbec. Kniha Let let je cenným svědectvím o tom, jak vypadala československá kultura v padesátých a šedesátých letech, přesněji mezi lety 1952 až 1968. Celá kniha je vlastně tvořena jakousi mozaikou jejich deníkových záznamů, vzpomínek, ale také dopisů, úryvků z dobového tisku a samozřejmě jejich básnické tvorby.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.