Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (5)

 

Kniha: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Autor: Jaroslav Hašek

Přidal(a): Katishka

 

 

 

 

 

1. Bibliografické údaje: Hašek Jaroslav: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 1,2. Ilustrace: Josef Lada. 1. vydání, Slovenský spisovatel, Bratislava 1985.

 

2. Žánr: Román.

 

3. Idea: Karikaturní postavy a příhody ukazují nesmyslnost a surovost války, znesvěcují armádu, panovnický rod i církev, zesměšňující fráze.

 

4. Obsah: Místo: Praha, jižní Čechy, Uhry. Čas: začátek první světové války (1914)

Příběh se začíná rozvíjet v momentě, kdy se Josef Švejk, obchodník se psy stižený revmatismem dozví, že byl v Sarajevu zabit arcivévoda Ferdinand. Kvůli jeho chování v hospodě, kde si nedával pozor na jazyk, začala jeho cesta po různých rakouských institucích. Byl na policii, u soudu, vyšetřován vojenskými lékaři, dostal se dokonce do blázince, kde se mu velice líbilo. Když se vrátí domů, přijde mu obsílka, že se má dostavit k odvodu. Požádá svou hospodyni, aby jej tam odvezla na vozíčku, poněvadž ho bolí kolena. U odvodu se setká s doktorem Grünsteinem, který považuje veškeré Čechy za simulanty a ulejváky z armády, které je nutno převychovat a dostat na frontu, jak jen to půjde. I Švejk si tedy užije jeho klystýrů, chininu a výplachů žaludku. Z péče tohoto pověstného doktora se Švejk dostane na garnizón. Tam se na jednom kázání setká s Otto Katzem a když se mu jako historicky první člověk rozpláče na mši, Katz si jej vybere za svého sluhu. S tímhle polním kurátem si Švejk prožije své, zvláště, když jej opilého musí transportovat domů z různých míst a podobně. Poté, co jej tenhle věčně švorcový sluha boží prohraje v kartách, setkává se Švejk s nadporučíkem Lukášem jakožto svým novým pánem. Ve službě u něj se mu podaří způsobit různé potíže, z nichž asi nejzávažnější je odcizení psa představenému svého pána, které je důvodem odvelení Lukáše do Českých Budějovic do pluku, který se má v nejbližší době přesunout na frontu. Další z příhod, které zažije náš hrdina v pražském nadporučíkově bytě je neočekávaný příjezd jeho dřívější milenky.

 

5. Syžet: Chronologický.

 

6. Pravdivost díla: Postava Švejka se stala novým literárním typem, je to člověk válečné doby, hájící své právo na život. Zároveň je to prostomyslný dobrák ale i moudrý blázen. V knize se objevují i dokumentaristické postupy, citace vojenských rozkazů, předpisů, novinových článků a vyhlášek, přísloví, průpovídky, písně. Kniha popisuje válku, která byla skutečností.

 

7. Charakteristika: Švejk: Je to člověk válečné doby, hájí své právo na život. Zároveň je to prostomyslný dobrák ale i moudrý blázen (předstírá idiotství, válce se však brání svým chytráctvím). Své nadřízené dohání k zuřivosti tím, jak doslova s nepatřičnou horlivostí plní rozkazy. Nebezpečné situace zvládá v klidu, a vždy si tak zachrání kůži. Má rád lidi, často vypráví sáhodlouhé historky, je otevřený, hodný a nenáročný.

 

Feldkurát Katz – armádní kněz, který je věčně opilý, je zadlužený, kam se podívá, a v Boha nevěří. Švejk se mu zamlouvá na jednom kázání, a tak jej přijme za sluhu; nakonec ho prohraje v kartách.

Nadporučík Lukáš – inteligentní a vzdělaný vojenský důstojník se slabostí pro ženy, vyučuje ve škole pro jednoroční dobrovolníky, ale řízením osudu či spíše kvůli Švejkovi je převelen na frontu, je přísný a zásadový

 

8. Jazyková stránka: Lidová čeština, vulgarismy, germanismy, vojenský slang, i knižní jazyk.

 

9. Citát: (Švejk na policejním ředitelství- u výslechu)

“Přiznáváte se ke všemu?” Švejk upřel své dobré modré oči na neúprosného člověka a řekl měkce: “Jestli si přejou, vašnosti, abych se přiznal, tak se přiznám, mně to nemůže uškodit. Jestli ale řeknou: Švejku, nepřiznávejte se k ničemu, budu se vykrucovat do roztrhání těla.” (str.: 35)

 

10. Názor na dílo: Hašek se liší od jiných autorů právě svým přístupem k válce. Nepředkládá návod, lepší řešení, nemá potřebu nad ní vítězit, neboť je sám zcela nad věcí, Hašek se skrz Švejka válce směje. Švejk je svým způsobem geniální postava, také stojí jaksi nad celým problémem absurdnosti války a válčení, neboť on sám vždycky vyhraje, jelikož není možné, že by někdy prohrál. Haškův dobrý voják je nezničitelná postavička, jak duševně, tak fyzicky, bezcharakterní jedinec, který je jen a pouze dobrým vojákem Josefem Švejkem, jenž byl obecní komisí prohlášen za blba. Román Jaroslava Haška je velice zdařilý obdivuhodná je zejména Haškova práce s jazykem.





Další podobné materiály na webu: