Jméno: Jaroslav Hašek
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Tento český humorista a satirik se celosvětově proslavil především svým románem Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, nedokončeným souborem incidentů vojáka v první světové válce. Tento román byl přeložen do šedesáti jazyků a stal se také předlohou pro mnohé další romány o nesmyslnosti války (například Hlava XXII od Josepha Hellera).
Život
Jaroslav Hašek se narodil 30. dubna 1883 na Novém Městě pražském a zemřel 3. ledna 1923 v Lipnici nad Sázavou na tuberkulózu. Za svůj krátký život ale působil nejen jako spisovatel, ale také jako novinář a žil bohémským způsobem života. Jeho rodiči byl středoškolský učitel matematiky Josef Hašek a matka Kateřina. Otec onemocněl rakovinou a bolest zaháněl alkoholem – ten se mu ale nakonec stal osudným a otec zemřel na intoxikaci alkoholem. Matka se pak se třemi dětmi musela kvůli chudobě velmi často stěhovat.
Budoucí spisovatel se chtěl stát lékárníkem, ale nakonec začal studovat obchodní školu. Krátce pracoval jako bankovní důstojník a také jako prodavač psů, ale upřednostňoval svobodné povolání spisovatele a novináře.
V roce 1906 nastoupil do anarchistického hnutí. Pravidelně přednášel skupinám proletářských pracovníků a v roce 1907 se stal redaktorem anarchistického časopisu Komuna. Proto byl sledován policí a pravidelně zatýkán; jeho trestné činy zahrnují četné případy vandalismu a přinejmenším jeden případ napadení policisty, pro kterého strávil měsíc ve vězení.
V roce 1907 se setkal s Jarmilou Mayerovou a zamiloval se s ní. Vzhledem k jeho životnímu stylu ale její rodiče se vztahem nesouhlasili. Hašek se tedy rozhodl opustit anarchismus a věnovat se spisovatelské práci. V roce 1909 publikoval 64 povídek a stal se editorem časopisu Svět zvířat. Tato práce netrvala dlouho, protože publikoval články o imaginárních zvířatech. V roce 1910 se s Jarmilou oženil, avšak manželství nebylo šťastné a po třech letech se rozpadlo.
Vstoupil do armády, ale už v roce 1915 byl zajat Rusy. Na rozdíl od jiných Čechů se ale v koncentračních táborech neměl příliš špatně, pracoval jako sekretář velitele tábora. V roce 1916 mu bylo umožněno opustit tábor, aby se připojil k nově zformované české legii jako spisovatel propagandy.
Zemřel v roce 1923, v nedožitých čtyřiceti letech na tuberkulózu.
Dílo
Kromě svého stěžejního díla točícího se kolem vojáka Švejka, napsal Jaroslav Hašek asi 1500 povídek. Hašek si dělal srandu každého a všeho, včetně sebe. Nestaral se o styl ani o literární poučky – svou práci považoval za práci, ne za umění – a psal spontánně. Dělal vtipy nejen na papíře, ale i v reálném životě, rozzlobil mnoho lidí, kteří ho považovali za líného, nezodpovědného, tuláka a opilce.
Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky
Tento román byl vydán roku 1912, tedy ještě před druhou světovou válkou, a bylo to vůbec poprvé, kdy se Švejk objevil jako postava. Kniha se stala slavná až po válce, kdy se postava Švejka začala označovat jako sancta simplicitas, veselý idiot, který žertoval o válce, jako by to byla bitva v hospodě.
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Tato kniha se stala jednou z nejvýznamnějších památek protiválečného hnutí, které se začalo rozvíjet ve dvacátém století. Samozřejmě, kritika války existovala vždycky, avšak po první světové válce získalo protiválečné hnutí na síle. Lidstvo se musí vyvíjet nakonec až do okamžiku, kdy se válka stane nemyslitelnou a nepřátelství se rozpustí vyššími prostředky než vojenskou agresí. Při vypuknutí první světové války vstoupil autor do armády. Mnohé postavy v jeho velkém protiválečném románu o Švejkovi jsou založeny na lidech, se kterými se během války setkal. Chvíli zůstal v Rusku, ale v roce 1919 se opět vrátil do Prahy, aby toto své dílo dokončil. V Praze byl ale označen za zrádce a bigamistu (znovu se oženil, ačkoli byl ještě ženatý s první manželkou). Snažil se najít vydavatele pro svá díla. Dílo se mu bohužel nepodařilo dokončit – na konci svého života byl natolik obézní a těžce nemocný, že musel knihu diktovat ze své ložnice v obci Lipnice.
