Kniha: Paměti katovské rodiny Mydlářů
Autor: Josef Svátek
Přidal(a): Honza Novák
Doba:
- 1582-1652 (Konec 16. století – první polovina 17. století) vláda Rudolfa II.
Žánr:
- Historický román (kronika), kritický realismus. Ačkoliv se děj odehrává v 16. a 17. století, kniha byla napsána na konci 19. století a jedná se o beletrii s historickými nepřesnostmi, nikoliv o autentickou historickou kroniku.
Prostředí:
- Staré město pražské
Forma:
- Dílo je ve skutečnosti tetralogie (čtyřdílný román), tento rozbor se však věnuje pouze prvním dvěma částem: Paměti kata Mydláře a Synové kata Mydláře. Jednotlivé kapitoly jsou uvozeny příslovím.
Jazyk:
- Spisovný
Témata:
- Tehdejší zločiny, neodvratnost,krutých trestů, společenské dění, pohled do tehdejších měst, tehdejší způsob života, nešťastná láska, předsudky – katovská fortna, nečistnost, nižší a vyšší vrstvy – trest, cizoložství, nespravedlivý trest
Předsudky:
- Zločin potvrzen na plodu ženy, kdo se kata dotkne je nečistý, pomoc a úleva od bolestí- lektvary, provaz z oběšence činí zločince neviditelným, prst z oběšence zaručí že se nedostane do rukou zákona, katovská fortna, místo v kostele vyhrazené pro nečisté stavy
Hl. Postavy:
- Jan Mydlář – pochází z vážené a počestné rodiny z Chrudimi, otec městský písař, nejstarší z 5 potomků, úspěšný student chrudimské latinské školy, 4 roky studuje na lékařské koleji UK, pro jeho milovanou Dorotku je schopen udělat všechno, jeho žena je Betuška- 4 syny a jedna dcera, křesťan
- Dorotka – mladá dívka, do které je Jan zamilovaný, začne žít záhálčivý život mezi pány z urozených vrstev, vdá se za starého vdovce, krásná, ctnostná
- Mistr Jaroš – Kat starého města pražského, vysoký, statný, zámožný, úspěšný, bystrý, vzdělaný, chápající, u svých pacholků vážený, křesťan, ranhojničská práva, pochází z nekatovské rodiny a Jana bere jako svého syna, moudrý
- Bětuška – dcera slánského kata, manželka Jana, krásná, mladá, zamilují se do sebe na první pohled
- Marta – starší paní manželka kata který byl ještě před Jarošem, hospodyně, připravuje léky, hodná, milá, Jan jí díky svému vzdělání pomáhá
- Vít – pacholek, syn kata ze Slaného, bratr Bětušky, v Praze na učení, nejlepší z pacholků, budoucí kat Slaného pokud získá peníze, miluje svou rodinu, „kamarád“ Jana
- Jan Mydlář (syn) – syn Jana, nucen přestoupit k římskokatolické víře, miluje Anežku, povznese katovské řemeslo a zbaví ho předsudků, statný
- Anežka – pěkná, mladá dívka, rozumná, Jan ji zachrání ale její rodiče jsou zabiti, chápavá, kromě Jana nemá nikoho, dívka z lepší rodiny
Děj: Kniha první – Paměti kata Mydláře
- Čas poznávání – život kata, co naplňuje jeho život v této době, jak se dostal k řemeslu
Kniha začíná rokem 1582. Jan na přání otce odchází studovat medicínu na UK. Po studiích si chce vzít Dorotku, a proto za ní přijíždí každé prázdniny. O poslední prázdniny se však Dorotka změní, chová se chladně. Jan se v Praze dozvídá, že Dorotka si vzala starého vdovce, protože čeká dítě. Dítě i manžela zabije a je odsouzená. Jan utíká před poslední zkouškou aby ji zachránil. Stává se katovým pacholkem – nečestným, nečistým, nízkým. Dorotku se mu zachránit nepodaří, je za živa zahrabána. Do Chrudimi přijede Mistr Jaroš a Jan se mu svěří se svým životem. Jaroš mu pomůže najít smysl života a odjíždí spolu do Prahy. V Praze se zaučuje jako následovník. Při cestě z chomutovské exekuce 33 loupežníků a vrahů se zastavují ve Slaném, kde se Jan zamiluje do Bětušky, a odjíždí odtud s jejím slibem. Po návratu všichni slaví, ale Jaroš je smutný, pije hodně alkohol a jedné noci ho najdou mrtvého. Stane se prvním katem, který je pohřben do posvěcené půdy. Jan si bere Bětušku a stává se katem starého města pražského. Vít odchází do Slaného. - Čas zrání – práce kata
Začíná popisem jiných katů, kteří se přes alkohol dostali až k vlastní popravě. Jan musí provést na Karlštejně útrpný výslech alchymisty, který nemá co vyzradit. Nakonec je mu dána od Rudolfa II. Milost. Rudolf II. stále doufá že elixír života existuje. Když je Jan pryč narodí se mu první syn. Jan aby si zachránil život musí pustit žilou synovi bohatého rychtáře, který je duševně postižený a zabil svou matku. Za Janem přicházejí i profesoři z UK, kteří chtějí provést experiment. Po stětí je hlava nasazena zpět a zločinci jsou udělovány úkoly, které plní, tím je dokázáno že člověk stále ještě žije. Následně je provedena první pražská veřejná pitva muže, které se tajně zúčastní i Jan. Později i pitva ženy a malého dítěte. 21. června 1621 popravil Jan 27 českých pánů (34 ztráta hrdla, 3 provazem), na rozkaz Ferdinanda II., kvůli spiknutí na něj. Dále je popisováno velké utrpení lidu po bitvě na Bílé hoře, nespokojenost sedláků, doba vzpour a trestů na ně, nucení ke katolismu. Až po 10. letech od popravy mohli rodiny českých pánů pohřbít jejich holé lebky. V 70. letech už je Jan slabý a poslední exekuce musí provést jeho syn. Jeho poslední rady v kronice jsou aby se držel jeho rad a pokusil se povznést katovské řemeslo ze sníženého stavu.
Kniha druhá – Synové kata Mydláře
- Čas hodnocení – svatba
Jan musí přestoupit k římsko-katolické víře, nebo se nestane katem. Jan tedy souhlasí a pravidelně dochází do kostela. Poté co se to dozví otec který si stál za svým křesťanstvím, umírá. Za týden i matka, která mu vyčte otcovu smrt, ale nakonec mu odpustí. Na Janův pohřeb přijde mnoho lidí a s rakví může projít židovskou fortnou až na hřbitov. České země mají nového císaře Ferdinanda III. a švédské vojsko napadne Prahu a drancuje venkov. Poté přichází žoldnéři a chtějí peníze, když je nedostanou začnou v Praze loupit. Několik je jich dopadeno a sťato mečem. Jednou při cestě domů Jan zachrání mladou dívku Anežku před vrahy. Její rodiče jsou však zabiti a ona v katovně zůstává. Po dvou letech plánují svatbu. Před svatbou odjíždí do Rokycan, kde popraví část jezdeckého pluku za zbabělost. Při cestě zpět je Jan napaden 3 loupežníky. 2 zabijí a třetího odvezou primátorovi do Horoměřic. Primátor a občané jsou velmi vděční, překonají staré předsudky a podají si s katem ruce. Jan a pacholci dostanou najíst a užívají si na radnici. Mezitím se vše dostalo i do Prahy, kde jsou také uvítáni. Jan využívá situaci a žádá pana primátora v Praze a rychtáře, aby mu šli za svědky. I v Praze jsou popraveni někteří příslušníci jezdeckého pluku, kdy jeden do poslední chvíle věří v osvobození. Po nějakém čase se koná honosná svatba a katovské řemeslo je zbaveno předsudků. Večer po svatbě je však vykraden bohatě vyzdobený kostel. Jan s Anežkou se bojí že se všechno zase zhorší. Viníci z řad židů jsou však dopadeni, potrestáni a Jan a Anežka očištěni. - Čas sklizně – zločiny a doba – chudoba
- Ke kronice se Jan vrací až po 7 letech, kdy má už dceru i syna. 26. července 1648 napadnou Prahu opět Švédové. Jan ji částečně zachrání, když včas nechá spustit bránu a dá povel ke střelbě. Švédové chtějí nechat Prahu vyhladovět, ale Janovi pacholci přijdou s nápadem ukrást Švédům stádo krav a Prahu tím zachrání. 1649 – morová epidemie v Praze. Janův pacholek Matěj brání lid a zabije 2 Švédy, ale vlivem alkoholu potluče i biřice. Matěj je za trest popraven a pro všechny je to smutná záležitost. Další příběhy jsou o chudobě: Vdova se dvěma dětmi nemá skoro nic a její poslední majetek mají děti hlídat, oni si jdou hrát a majetek je ukraden, zbyde jen nůž, kterým své děti zabije. Další příběh je o chudé rodině jejíž syn se vrátí po 15. letech domů s penězi a nechá se u nich ubytovat. V noci ho zabijí a seberou mu peníze. Ráno přichází dcera že se bratr vrátil a ženby tu měl být, oba spáchají sebevraždu. Janova přítele syn se dopustí svatokrádeže, je potrestán, ale do poslední chvíle mu jezuité slibují milost, umírá vyděšený a pro Jana je to těžká situace. Janův syn ve psaní kroniky nepokračoval a po spiknutí byl popraven. Život katů Mydlářů začal i skončil na popravišti.
