Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze – rozbor díla (2)

 

 Kniha: Paměti katovské rodiny Mydlářů

 Autor: Josef Svátek

 Přidal(a): Honza Novák

 

 

 

 

 

Doba:

1582-1652 (Konec 16. století – první polovina 17. století) vláda Rudolfa II.

 

Žánr:

Historický román (kronika), kritiský realizmus

 

Prostředí:

Staré město pražské

 

Forma:

Kapitoly s příslovím, rozděleno do dvou knih  Paměti Kata Mydláře, Synové Kata Mydláře

 

Jazyk: Spisovný

 

Témata: Tehdejší zločiny, neodvratnost,krutých trestů, společenské dění, pohled do tehdejších měst, tehdejší způsob života, nešťastná láska, předsudky – katovská fortna, nečistnost, nižší a vyšší vsrtvy – trest, cizoložství, nespravedlný trest

 

Předsudky: zločin potvrzen na plodu ženy, kdo se kata dotkne je nečistý, pomoc a úleva od bolestí- lektvary, provaz z oběšence činní zločince neviditelným, prst z oběšence zaručí že se nedostane do rukou zákona, katovská fortna, místo v kostele vyhrazené pro nečisté stavy

 

Hl. Postavy:

Jan mydlář – pochází z vážené a počestné rodiny z Chrudimy, otec městský písař, nejstarší z 5 potomků, úspěšný student chrudimské latinské školy, 4 roky studuje na lékařské koleji UK, pro jeho milovanou Dorotku je schorpen udělat všechno, jeho žena je Betuška- 4syni a jedna dcera, křesťan

Dorotka mydlářová – mladá dívka, začne žít záhalčiví život mezi pány z urozených vrstev, vdá se za starého vdovce, krásná, ctnostná

Mistr Jaroš – Kat starého města pražského, vysoký, statný, zámožný, úspěšný, bystrý, vzdělaný, chápající, u svých pacholků vážený, křesťan, ranhojničská práva, pochází z nekatovské rodiny a jana bere jako svého syna, moudrý

Bětuška – dcera slánského kata, manželka Jana, krásná, mladá, zamilují se do sebe na první pohled

Marta – starší paní manželka kata který byl ještě před Jarošem, hospodyně, připravuje léky, hodná, milá, Jan jí díky svému vzdělání pomáhá

Vít – pacholek, syn kata ze slaného, bratr bětusky, v praze na učení, nejlepší z pacholků, budoucí kat slaného pokud získá peníze, miluje svou rodinu, „kamarád“ Jana

Jen mydlář – syn Jana, nucen přestoupit k římskokatolické víře, miluje Anežku, povznese katovské řemeslo a zbaví ho předsudků, statný

Anežka – pěkná, mladá dívka, rozumná, Jen ji zachrání ale její rodiče jsou zabiti, chápavá, kromě Jena nemá nikoho, dívka z lepší rodiny

 

Děj: Kniha prvníPaměti kata Mydláře

  1. Čas poznávání – život kata, co naplňuje jeho život v této době, jak se dostal k řemeslu
    Kniha začíná rokem 1582. Jan na prání otce odchází studovat medicínu na VK. Po studiích si chce vzít Dorotku, a proto za ní přijíždí každé prázdniny. O poslední prázdniny se však Dorotka změní, chová se chladně. Jan se v praze dozvídá, že Dorotka si vzala starého vdovce, protože čeká dítě. Dítě i manžela zabije a je odsouzená. Jan utíká před poslední zkouškou aby ji zachránil. Stává se katovým pacholkem – nečestným, nečistým, nízkým. Dorotku se mu zachránit nepodaří, je za iva zahrabána. Do Dhrudimi přijede Mistr Jaroš a Jan se mu svěří se svým životem. Jaroš mu pomůže najít smysl života a odjíždí spolu do Prahy. V Praze se zaučuje jako následovník. Při cestě z chomutovské exekuce 33 loupežníků a vrahů se zastavují ve Slaném, kde se Jan zamiluje do Bětušky, a odjíždí odtud s jejím slibem. Po návratu všicni slaví, ale Jaroš je smutný, pije hodně alkohol a jedné noci ho najdou mrtvého. Stane se prvním katem, který je pohřben do posvěcené půdy. Jan si bere Bětušku a stává se katem starého města pražského. Vít odchází do Slaného.
  2. Čas zrání – práce kata
    Začíná popisem jiných katů, kterí se přes alkohol dostali až k vlastní popravě. Jan musí provést na Karlštejně útrpný výslech alchymisty, který nemá co vyzradit. Nakonec je mu dána od Rudolfa II. Milost. Rudolf II. Stále doufá že elixír života existuje. Když je Jan pryč narodí se mu první syn. Jan aby si zachránil život musí pustit žilou synovi bohatého rychtáře, který je duševně postižený a zabil svou matku. Za Janem přicházejí i profesoři z UK, kteří chtějí provést exeriment. Po stětí je hlava nasazena zpět a zločinci jsou udělovány úkoly, které plní, tím je dokázáno že člověk stále ještě žije. Následně je provedena první pražská veřejná pitva muže, které se tajně zůčastní i Jan. Později i pitva ženy a malého dítěte. 21. června 1621 popravil Jan 27 českých pánů (34 ztráta hrda. 3 provazem), na rozkaz Ferdinanda II., kvůli spiknutí na něj. Dále je popisováno velké utrpení lidu po bitvě na Bílé hoře, nespokojenost sedláků, doba vzpour a restů na ně, nucení ke katolismu. Až po 10. letech od popravy mohli rodiny čských pánů pohřbít jejich holé lebky. V 70. letech už je Jan slabí a poslední exekuce musí provést jeho syn. Jeno poslední rady v kronice jsou aby se držel jeho rad a pokusil se povznést katovské řemeslo ze sníženého stavu.

 

Kniha druháSynové kata Mydláře

  1. Čas hodnocení – svatba
    Jen musí přestoupit k římsko-katolické víře, nebo se nestane katem. Jen tedy souhlasí a pravidelně dochází do kostela. Poté co se to dozví otec který si stál za svým křesťanstvím, umírá. Za týden i matka, která mu vyčte otcovu smrt, ale nakonec mu odpustí. Na Janův pohřeb přijde mnoho lidí a rakem může projít židovskou fortnou až na hřbitov. České země mají nového císaře Ferdinanda III. A švédské vojsko npadne Prahu a drancuje venkov. Poté přichází žoldnéři a chtějí peníze, když je nedostanou začnou v Praze loupit. Několik je jich dopadeno a s´tato meče. Jednou při cestě domů Jen mladou dívku Anežku před vrahy. Její rodiče jsou však zabiti a ona v katovně zůstává. Po dvou letech plánují svatbu. Před svatbou odjíždí do Rokycan, kde popraví část jezdeckého pluku za zbabělost. Při cestě zpět je Jen napaden 3 loupežníky. 2 zabijí a třetího odvezou primátorovi do Horoměřic. Primátor a občané jsou velmi vděční, překonají staré předsudky a podají si s katem ruce. Jen a pacholci dostanou najíst a úžívají si na radnici. Mezitím se vše dostalo i do Prahy, kde jsou také uvítáni. Jen využívá sitauaci a žádá pana primátora v Praze a rychtáře, aby mu šli za svědky. I v Praze jsou popraveni někteří příslušníci jezdeckého pluku, kdy jeden do poslení chvíle veří v osvobození. Po nějakém čase se koná honosná svatba a katovské řemeslo je zbaveno předsudků. Večer po svatbě je však vykraden bohatě vyzdobený kostel . jen s Anežkou se bojí že se všechno zase zhorší. Vinice z řad židů je však dopadna, potrestána a Jen a Anežkou očištěni.
  2. Čas sklizně – zločiny a doba – chudoba
  3. Ke kronice se Jan vrací až po 7 letech, kdy má už dceru i syna. 26. července 1648 napadnou Prah opět Švédové. Jen ji částečně zachrání, když včas nechá spustit bránu a dá povel ke střelbě. Švédové chtějí nechat prahu vyhladovět, ale Jenovi pacholci přijdou s nápadem ukrást Švédům stádo krav a Prahu tím zachrání. 1649 – morová epidemie v Praze. Jenův pacholek Matěj brání id a zabije 2 Švédy, ale vlivem alkoholu potluče i biřice. Matěj je za trest popraven a pro všechny je to smutná záležitost. Další příběhy jsou o chudobě: Vdova se dvěma dětmi nemá skoro nic a její poslední majetek mají děti hlídat, oni si jdou hrát a majetek je ukraden, zbyde jen nůž, kterým své děti zabije. Další příběh je o chudé rodině jejíž syn se vrátí po 15. letech domů s penězi a nechá se u nich ubytovat. V noci ho zabijí a seberou mu peníze. Ráno přichází cera že se bratr vrátil a ženby tu měl být, oba zpchají sebevraždu. Jenova přitele syn se dopustí svatokrádeže, je potrestán, ale do poslední chvíle mu jezuité slibují milost, umírá vyděšený a pro jJena je to težká situace. Jenův syn ve psaná kroniky nepokračoval a po spiknutí byl popraven. Život katů Mydlářů začal i skončil na popravišti.





Další podobné materiály na webu: