Kniha: Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
Autor: Josef Svátek
Přidal(a): paja
Charakteristika doby:
- Literatura 80. – 90. let 19. století
- Realismus vědecký – požadavek pravdy a svobody vědeckého bádání – Ottův slovník naučný
- Kritický realismus – sociální i národně osvobozenecké tendence
- Historický román – tendence výchovy národa, historická věrnost, typizace, vliv ruské a francouzské literatury
- Venkovský román – regionální próza, opěvování krás venkova, národopisné studie
- Realismus v českém dramatu – vliv evropského dramatu
- Naturalismus – krajní podoba realismu, extrémně pesimistický pohled na skutečnost
- Generace májovců –
- hlásili se k odkazu Karla Hynka Máchy, r. 1858 vydávají almanach Máj
- Tvorba zaměřená na přítomnost, proti sociálnímu i národnostnímu útlaku
- Lidovost tvorby – tvorba o lidech a pro lidi
- Realismus – pravý obraz skutečnosti
- Úsilí povznést českou literaturu na evropskou úroveň
Je důležité upřesnit, že ačkoliv v této době působila generace májovců, autor románu Josef Svátek patří k pozdější generaci, konkrétně k autorům z okruhu ruchovců a lumírovců.
Autor:
- Představitel kritického realismu, který se realizoval v historické próze, stejně jako Zikmund Winter, Alois Jirásek nebo Václav Beneš Třebízský.
Narodil se 24. února 1835 v Praze, vystudoval techniku, ale věnoval se žurnalistice, ale zejména studiu historie, a to nejvíce historii Prahy a selských bouří. Psal historickou beletrii, povídky a odborné články, byl v redakci Času, Pražských novin a Pražského deníku.
Zemřel v Praze 9. prosince 1892.
Dílo:
- Neměla jsem vydání o čtyřech svazcích, ale jen publikaci z roku 1991, která je výborem jeho díla s ilustracemi Václava Boukala. Kniha se skládá ze dvou částí – první část je o životě zakladatele rodu Jana Mydláře, magistra medicíny a část druhá je o jeho stejmenném synovi.
DĚJ:
Kniha počíná rokem 1582, kdy Jan Mydlář odchází z rodné Chrudimi studovat do Prahy medicínu. Přijíždí každé prázdniny za svou tajnou láskou, vzdálenou sestřenicí Dorotkou, která se ale v době posledního roku jeho studia spustila s panskými hejsky a narychlo se vdala za starého mlynáře. Krátce po svatbě porodila mrtvé dítě a život se starým jí přišel zdlouhavý, tak ho otrávila.
Mydlář jí chce pomoci z vězení, proto vstoupí do katovny, i když překročením jejího prahu se člověk stane bezectným a již nikdy se tohoto cejchu nezbaví, má oddělené místo v hospodě i v kostele, nesmí vejít branami města jako ostatní lidé, ale jen katovskou branou určenou lidem bez cti, jako jsou např. katé nebo židé. Jeho pokus o její osvobození se nepodařil (byla zakopána a pohřbena zaživa) a on zůstal navěky katem, nejprve holomkem pod vedením mistra kata Jiřího v Chrudimi, který ale brzy zemřel na mrtvici a zastupoval ho staroměstský kat Václav Jaroš.
Staroměstský kat si ho oblíbil pro jeho medicínské znalosti a zřejmě i proto, že měli stejný osud ohledně první lásky. Vychová z něj svého nástupce, seznámí ho s Vítkem, nástupcem katovské rodiny ze Slaného a jeho sestrou Bětuškou, do které se Mydlář hned zamiluje. Když staroměstský kat zemře, protože má nemocné srdce a zdraví prolévá hrdlem, katem se silou stane nejstarší pacholek, ale opije se a netrefí se do hlavy při popravě, proto rychtář prosadí za staroměstského kata Mydláře, který se brzy na to ožení s Bětuškou, se kterou má 4 syny a dceru.
Nejzajímavější prací zřejmě pro Mydláře bylo mučení Eduarda Kellyho, kterému pro mučení ostříhal vlasy a zjistil, že neměl uši, přišel o ně jako trest za podvody. Na Křivoklátě byl Kelly více než tři roky, pokusil se o útěk skokem z věže, zlomil si nohu, která mu byla později uříznuta, potom byl vězněn v Mostě, opět se pokusil o útěk, a po jeho neúspěchu se otrávil vlastnoručně vyrobenou tinkturou.
Další zajímavou epizodou byla spolupráce s Janem Jeseniem, profesorem medicíny v Praze, který za pomoci Mydlářem dopravené mrtvoly provedl první veřejnou pitvu v Praze a také pokus, kdy mečem oddělená hlava odsouzence byla opět nasazena volně na hlavu a tělo takto spojené ještě chvíli chodilo a chtělo i mluvit. U Jesenia se potvrdila katovská pověra, že meč si určuje svoje oběti sám. Jesenius prošel dlouho před svou smrtí kolem meče, ten se pohnul a tímto mečem byl Jesenius sťat po Bílé Hoře.
Vrcholem Mydlářovy katovské kariéry a ústřední událostí románu se stala poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí dne 21. června 1621. Tuto historickou exekuci, která následovala po porážce stavovského povstání na Bílé hoře, vykonal právě Jan Mydlář. Tato událost je v knize popsána s velkou historickou pečlivostí a představuje pro Mydláře těžkou morální i profesní zkoušku.
Další děj se odehrává po smrti Rudolfa II. Protestantům je odebráno svobodné právo víry a začíná na ně pomalý hon.
Po roce 1635 zakladatel rodu umírá ve věku více než 80 let a jeho řemeslo přejímá jeho syn Jan, kterému musí být v té době více než 52 let. O jeho věku se v celé knize nic nepraví, ale časově se to shoduje. Pokud první Mydlář odjíždí do Prahy na medicínu v roce 1582, musí mu být mezi 15-20 roky, osmdesát let mu tedy musí být v roce 1637-1642, ale o této době se už ve druhé knize hovoří jako o době po jeho smrti. Mydlář se oženil ve věku 28 let, to znamená někdy v roce 1590, syn Jan byl prvorozený, narodil se tedy v roce 1591 a v roce smrti otce mu muselo být nejméně 52 let (narodil se, když bylo otci 29 let a otec zemřel, když mu bylo více než 80 let).
Prahu napadli Švédové, drancovali a zabíjeli, kat pomohl zavřít Mosteckou bránu a dovést stádo krav do vyhladovělé Prahy. Starosta mu byl vděčný až tak, že mu šel za svědka spolu s dalšími měšťany a kat se stal normálním občanem. Ale pokud se to panstvu hodilo, byl zase jen lůza. Mydlář poskytl azyl Anežce, sirotkovi, kterého chtěli vojáci znásilnit a vzal si ji za ženu, měl s ní syna a dceru. Jejich život probíhal prakticky v blahobytu a poklidu, protože po vítězství nad Švédy byla stržena justicie – šibenice ze Staroměstského náměstí a byla dána na Rybníček, nebylo koho popravovat. Kat si vydělával jako baba kořenářka, což bylo vždycky výsadou manželek a hospodyň katů.
Kat umírá na mrtvici a jeho řemeslo převzal syn Jan, který se mu však nevěnoval. Rod Mydlářů v katovském řemesle končí, když je o mnoho let později Janův pravnuk jako účastník francouzského spiknutí sťat Mydlářským mečem.
Postavy:
Jan Mydlář I. – magistr medicíny který se shodou náhod stane staroměstským katem
Jan Mydlář II. – nastupuje na místo svého slavného otce a získává katovskému stavu čest a respekt
Václav Jaroš – pražský kat, který tušil, že medicínské vzdělání by Mydlářovi mohlo být ku prospěchu
