Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze – rozbor díla

 

   Kniha: Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze

   Autor: Josef Svátek

   Přidal(a): paja

 

 

 

 

 

Charakteristika doby:

  • Literatura 80. – 90. let 19. století
    • Realismus vědecký – požadavek pravdy a svobody vědeckého bádání – Ottův slovník naučný
    • Kritický realismus – sociální i národně osvobozenecké tendence
      • Historický román –  tendence výchovy národa, historická věrnost, typizace, vliv ruské a francouzské literatury
      • Venkovský román – regionální próza, opěvování krás venkova, národopisné studie
    • Realismus v českém dramatu – vliv evropského dramatu
    • Naturalismus – krajní podoba realismu, extrémně pesimistický pohled na skutečnost
    • Generace májovců –
      •  hlásili se k odkazu Karla Hynka Máchy, r. 1858 vydávají almanach Máj
      • Tvorba zaměřená na přítomnost, proti sociálnímu i národnostnímu útlaku
      • Lidovost tvorby – tvorba o lidech a pro lidi
      • Realismus – pravý obraz skutečnosti
      • Úsilí povznést českou literaturu na evropskou úroveň

 

 

Autor:

  • Představitel kritického realismu, který se realizoval v historické próze, stejně jako Zikmund Winter, Alois Jirásek nebo Václav Beneš Třebízský.

Narodil se 24. února 1835 v Praze, vystudoval techniku, ale věnoval se žurnalistice, ale zejména studiu historie, a to nejvíce historii Prahy a selských bouří. Psal historickou beletrii, povídky a odborné články, byl v redakci Času, Pražských novin a Pražského deníku.

Zemřel v Praze 9. prosince 1897.

 

Dílo:

  • Neměla jsem vydání o čtyřech svazcích, ale jen publikaci z roku 1991, která je výborem jeho díla s ilustracemi Václava Boukala. Kniha se skládá ze dvou částí – první část je o životě zakladatele roku Jana Mydláře, magistra medicíny a část druhá je o jeho stejnojmenném synovi.

 

 

DĚJ:

Kniha počíná rokem 1582, kdy Jan Mydlář odchází z rodné Chrudimi studovat do Prahy medicínu. Přijíždí každé prázdniny za svou tajnou láskou, vzdálenou sestřenicí Dorotkou, která se ale v době posledního roku jeho studia spustila s panskými hejsky a narychlo se vdala za starého mlynáře. Krátce po svatbě porodila mrtvé dítě a život se starým jí přišel zdlouhavý, tak ho otrávila.

Mydlář jí chce pomoci z vězení, proto vstoupí do katovny, i když překročením jejího prahu se člověk stane bezectným a již nikdy se tohoto cejchu nezbaví, má oddělené místo v hospodě i v kostele, nesmí vejít branami města jako ostatní lidé, ale jen katovskou branou určenou lidem bez cti, jako jsou např. katé nebo židé. Jeho pokus o její osvobození se nepodařil (byla zakopána a pohřbena zaživa) a on zůstal navěky katem, nejprve holomkem pod vedením mistra kata Jiřího v Chrudimi, který ale brzy zemřel na mrtvici a zastupoval ho staroměstský kat Václav Jaroš.

Novoměstský kat si ho oblíbil pro jeho medicínské znalosti a zřejmě i proto, že měli stejný osud ohledně první lásky. Vychová z něj svého nástupce, seznámí ho s Vítkem, nástupcem katovské rodiny ze Slaného a jeho sestrou Bětuškou, do které se Mydlář hned zamiluje. Když staroměstský kat zemře, protože má nemocné srdce a zdraví prolévá hrdlem, katem se silou stane nejstarší pacholek, ale opije se a netrefí se do hlavy při popravě, proto rychtář prosadí za staroměstského kata Mydláře, který se brzy na to ožení s Bětuškou, se kterou má 4 syny a dceru.

Nejzajímavější prací zřejmě pro Mydláře bylo mučení Eduarda Kellyho, kterému pro mučení ostříhal vlasy a zjistil, že neměl uši, přišel o ně jako trest za podvody. Na Křivoklátě byl Kelly více než tři roky, pokusil se o útěk skokem z věže, zlomil si nohu, která mu byla později uříznuta, potom byl vězněn v Mostě, opět se pokusil o útěk, a po jeho neúspěchu se otrávil vlastnoručně vyrobenou tinkturou.

Další zajímavou epizodou byla spolupráce s Janem Jeseniem, profesorem medicíny v Praze, který za pomoci Mydlářem dopravené mrtvoly provedl první veřejnou pitvu v Praze a také pokus, kdy mečem oddělená hlava odsouzence byla opět nasazena volně na hlavu a tělo takto spojené ještě chvíli chodilo a chtělo i mluvit. U Jesenia se potvrdila katovská pověra, že meč si určuje svoje oběti sám. Jesenius prošel dlouho před svou smrtí kolem meče, ten se pohnul a tímto mečem byl Jesenius sťat po Bílé Hoře.

Další děj se odehrává po smrti Rudolfa II. Protestantům je odebráno svobodné právo víry a začíná na ně pomalý hon.

Po roce 1635 zakladatel rodu umírá ve věku více než 80 let a jeho řemeslo přejímá jeho syn Jan, kterému musí být v té době více než 52 let. O jeho věku se v celé knize nic nepraví, ale časově se to shoduje. Pokud první Mydlář odjíždí do Prahy na medicínu v roce 1582, musí mu být mezi 15-20 roky, osmdesát let mu tedy musí být v roce 1637-1642, ale o této době se už ve druhé knize hovoří jako o době po jeho smrti. Mydlář se oženil ve věku 28 let, to znamená někdy v roce 1590, syn Jan byl prvorozený, narodil se tedy v roce 1591 a v roce smrti otce mu muselo být nejméně 52 let (narodil se, když bylo otci 29 let a otec zemřel, když mu bylo více než 80 let).

Prahu napadli Švédové, drancovali a zabíjeli, kat pomohl zavřít Mosteckou bránu a dovést stádo krav do vyhladovělé Prahy. Starosta mu byl vděčný až tak, že mu šel za svědka spolu s dalšími měšťany a kat se stal normálním občanem. Ale pokud se to panstvu hodilo, byl zase jen lůza. Mydlář poskytl azyl Anežce, sirotkovi, kterého chtěli vojáci znásilnit a vzal si ji za ženu, měl s ní syna a dceru. Jejich život probíhal prakticky v blahobytu a poklidu, protože po vítězství nad Švédy byla stržena justicie – šibenice ze Staroměstského náměstí a byla dána na Rybníček, nebylo koho popravovat. Kat si vydělával jako baba kořenářka, což bylo vždycky výsadou manželek a hospodyň katů.

Kat umírá na mrtvici a jeho řemeslo převzal syn Jan, který se mu nevěnoval a jeho syn byl jako účastník francouzského spiknutí sťat Mydlářským mečem.

 

Postavy:

Jan Mydlář I. – magistr medicíny který se shodou náhod stane staroměstským katem

Jan Mydlář II. – nastupuje na místo svého slavného otce a získává katovskému stavu čest a respekt

Václav Jaroš – pražský kat, který tušil, že medicínské vzdělání by Mydlářovi mohlo být ku prospěchu





Další podobné materiály na webu: