Kritický realismus – literární směr

 

 Jméno: Kritický realismus

Zařazení: Literární směry

 Přidal(a): Lucie+

 

Zařazení a definice směru

• Základní zařazení: Jedná se o významný literární i umělecký směr, který dominuje ve 2. polovině 19. století.
• Hlavní zaměření:
  • Autoři se v tomto období intenzivně zajímali o společnost jako celek a o její vnitřní fungování.
  • Cílem bylo popisovat lidi přímo v jejich přirozeném sociálním prostředí.
  • Důraz byl kladen na objektivitu – nezobrazovali jen pozitiva, ale otevřeně popisovali i negativa života.
• Rozbor názvu směru:
  • Realismus: Tento výraz odkazuje na snahu autora zobrazit skutečnost (realitu) věrně, přesně a nezkresleně.​
  • Kritický: Tento přívlastek vyjadřuje autorův aktivní postoj. Spisovatel realitu pouze nepopisuje, ale zároveň upozorňuje na sociální nespravedlnost, úpadkovou měšťáckou morálku a bídu, čímž podrobuje stav společnosti ostré kritice.​
• Vývoj a šíření:
  • Nejdříve se kritický realismus zformoval a převládal v Evropě.
  • Teprve následně jej můžeme vnímat jako dominantní směr ve světové literatuře.
• Práce s postavami:
  • Autoři ve svých dílech nejčastěji popisují osoby z běžného, každodenního života (tzv. typizace postav).
  • Stejně jako v reálném životě, i v literárním díle se hrdina a jeho charakter vyvíjejí v přímé závislosti na prostředí, ve kterém žije.

 

Francouzský realismus

• Prolínání směrů: Na počátku vývoje realismu se tento směr často mísil s romantismem, proto u některých autorů najdeme prvky obou stylů.
• Honoré de Balzac:
  • Je považován za zakladatele francouzského kritického realismu, ačkoliv u jeho postav stále můžeme najít stopy romantických vášní.​
  • Jeho celoživotní dílo tvoří rozsáhlý cyklus nazvaný Lidská komedie, který měl za cíl komplexně zmapovat francouzskou společnost.
  • Mezi jeho nejznámější romány patří Otec Goriot, Sestřenice Běta nebo Bratranec Pons.
  • Už ze samotných názvů je patrné, že se autor zabýval detailními vztahy a osudy konkrétních jedinců na pozadí tehdejší doby.
• Gustave Flaubert:
  • Další klíčová osobnost, která je považována za vrcholného představitele realismu.
  • Jeho jméno je proslulé zejména díky románu Paní Bovaryová. Hlavní hrdinkou je žena, jejíž romantické sny a iluze tvrdě narážejí na všední realitu, což vede k tragédii.
  • Původně chtěl být právníkem, ale studia nedokončil kvůli nemoci.​
  • Díky dobrému finančnímu zázemí měl dostatek času svá díla neustále přepisovat a cizelovat, proto je považován za stylistického perfekcionistu.
  • Dalším známým dílem je Citová výchova, která nese částečně autobiografické rysy.
• Následovníci: V jeho šlépějích kráčeli další významní francouzští autoři, zejména Guy de Maupassant (mistr povídky, např. Kulička) nebo Émile Zola (představitel naturalismu).

 

Anglický realismus

• Charles Dickens:
  • Pokud hledáme nejvýraznější osobnost anglického kritického realismu, je to bezpochyby Charles Dickens.
  • Jeho vlastní život nebyl příliš šťastný; již v dětství musel těžce pracovat, protože jeho otec byl silně zadlužený a nakonec skončil ve vězení pro dlužníky.
  • Ve své literární tvorbě silně čerpal právě z tohoto nešťastného dětství.
  • Často psal o dětech, které si prošly podobným osudem (sirotci, chudina, zneužívané děti).
  • K jeho nejznámějším dílům patří romány Oliver Twist, Malá Dorritka nebo David Copperfield.
  • Jeho příběh je inspirativní tím, že i přesto, že žil v bídě, dokázal se vypracovat na absolutní vrchol literatury.

 

Ruský realismus

• Charakteristika: V ruské literatuře se kritický realismus projevil velmi silně a dal vzniknout dílům světového významu.
• Rozdíl oproti romantismu: Na rozdíl od romantiků (jako byli Puškin či Lermontov) se realističtí autoři zaměřili na hlubokou psychologii postav a ostrou sociální kritiku poměrů v carském Rusku.
• Hlavní představitelé:
  • Nikolaj Vasiljevič Gogol: Proslavil se románem Mrtvé duše nebo satirickou komedií Revizor.
  • Lev Nikolajevič Tolstoj: Autor monumentálních děl jako Vojna a mír nebo Anna Karenina.
  • Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Mistrně popisoval lidskou duši a psychologii v dílech jako Zločin a trest nebo Idiot.

 

Kritický realismus v Čechách

• Kontext: Nejen ve světě, ale i v Čechách působili spisovatelé, které řadíme do realismu.
• Vývoj: Tento směr se u nás vyvíjel postupně, jeho trvání lze ohraničit přibližně 50 lety (od poloviny 19. století do počátku 20. století).
• Témata: V naší zemi je v tomto období zachycován život zejména na venkově, později se pozornost přesouvá i do měst (historická próza).
• Průkopníci realismu:
  • Karel Havlíček Borovský: Přispěl svou satirou a novinářskou činností.
  • Božena Němcová:
    • Ve svých povídkách (např. Divá Bára, V zámku a v podzámčí) a ve svém stěžejním díle Babička věrně zachycuje venkovský lid.
    • Text zmiňoval i její dílo Selská politika – je důležité upřesnit, že to není román, ale novinový článek (publicistika), ve kterém se autorka zastává sedláků a reaguje na revoluční dění.​
• Následná generace:
  • Na tyto základy později navázala generace autorů plně rozvinutého kritického realismu.
  • Tito autoři často psali o venkově nebo se věnovali historii.
  • Mezi ně patří Alois Jirásek, Karel Václav Rais, Teréza Nováková nebo bratři Mrštíkové.
• Závěr: Nelze tvrdit, že všichni tito spisovatelé psali jen čistý realismus, ale jejich snaha o pravdivé zobrazení společnosti je pro tento směr klíčová.