Jméno práce: Proč a jak lžeme?
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Václav Š.
Proč a jak lžeme?
Proč a jak lžeme? Odpověď na tuto otázku bude asi složitější a pro každého jiná. Myslím, že každý jsme se nad tématem lži již někdy zamysleli. Ale zamýšlí se lidé, co je k ní vede a jestli je její užívání skutečně nutné?
Domnívám se, že lež mnoho lidí v některých případech opravdu považuje za vhodnou. Pokud se zamyslíme, tak asi většinou dojdeme k závěru, že je to skutečně pravda, protože lež je vždy výhodná alespoň pro jednu stranu. Proč bychom jinak také lhali? Jestli je to tak správně, ale asi nikdo s přesností prokázat nedokáže. Stačí třeba příklad dítěte a ztráty někoho blízkého. Daleko lepší je mu říct o krásném nebi, kde jeho kamarád žije dál a čeká, až se jednoho dne znovu a šťastně sejdou. Taková malá milosrdná lež je mnohem lepší, než dítě vystavit kruté realitě a riskovat duševní a psychické potíže, nemyslíte?
Totéž se vyskytuje i u dospělých, zde je situace již poněkud ošemetnější. Dospělý člověk by byl, například ze ztráty, také smutný, ale zeptejte se sami sebe, chcete, aby vám někdo lhal? Já osobně tedy ne a soudím, že u ostatních by to nebylo jiné. Proč je ale lež tak oblíbená, zamýšlí se lidé nad tím, jestli druhá strana chce lež vůbec slyšet? Na tak závažnou otázku existuje asi hodně různých odpovědí. Osobně lež rád nemám a snažím se být pravdomluvný, což se mi však nejednou vymstilo a dostalo se mi spíše špatné odezvy. Pokud jsem někdy zase zkusil lhát, v případě, že se dotyčný dozvěděl pravdu, byla jeho reakce opět špatná. To mě vedlo k zamyšlení právě nad tématikou lži.
Milosrdná lež není však jediný druh lži. Není někdy lepší si vinu trochu přikreslit, než abychom museli čelit plné zodpovědnosti? Ano, řeč je o lži, která druhé straně sice neublíží, ale vyslovením pravdy ublížíme či poškodíme sami sebe. Myslím, že toto je zakořeněno v každém z nás, je to něco jako přirozená obrana. Ovšem při zjištění všech nežádoucích okolností druhou stranou, pro nás může být nevýhodná i lež, protože se bude druhá strana zlobit. A co si v takové situaci počít? Každý si jistě řekne, že lhát se nevyplácí. Právě nastala ovšem prekérní situace, přišla zásadní otázka. Lhát či nelhat? Lhaní má svá rizika, ale na první pohled se zdá být nejpřijatelnější. Naopak už od dětství se učíme nelhat a setkáváme se s příslovím lež má krátké nohy nebo s poctivostí nejdál dojdeš.
A co si o lži myslíte vy? Lžete pokaždé, mluvíte pokaždé pravdu nebo se oboje snažíte kombinovat? Odpověď na morálnost jakéhokoliv řešení je na každém z nás. Ovšem můžeme si odnést ponaučení, že pokud se jedná o pravdu a lež, měli bychom se mít na pozoru.
Hodnocení: 1-
Profesorka mi za práci udělila jedna mínus se slovy, že text je solidní a je v něm pár chyb, ty jsem se snažil před zasláním na tuto stránku opravit.
