Téma: Procházka lesem
Slohový útvar: Líčení
Přidal(a): Adriana Lagová
Procházka lesem
Procházím lesní pěšinkou. Nade mnou se sklání mohutné stromy, jejichž listy šumí, jako by mi chtěly něco říct. Jakoby měly nějaké tajemství. Větve se prohání ve větru, mávají ze strany na stranu a snaží se mě jemně pohladit ve vlasech. Jsou ale moc vysoko, a tak mi jen mávají na přivítanou svýma mocnýma rukama.
Hebký mechový koberec se prostírá přes celý lesní ráj. Kráčejí po něm všechna živočišná stvoření jako na módní přehlídce a náramně se všem ukazují. Ruměnice se na stéblu trávy naparuje svými křidélky a sluní se na svitu žluté koule, která vyzařuje své kuželovité hřejivé paprsky.
Zaposlouchej se do krásného zpěvu ptačího sboru. Jejich druhým hlasem je potůček, jež pospíchá skrz nekonečný les, ke své matce- velkolepé řece, která obíhá podél lesa. Voda s sebou bere kamínky a omílá břehy. Ve vzduchu je cítit příjemná vlhkost. Vodoměrky, tenké jako list papíru, si na hladině hbitě hrají na babu.
Aroma trávy a borovicového jehličí se line všemi směry. Opodál se svou vůní chlubí bílá peřina sněženek. Jedna sedí vedle druhé, mlčky se na sebe usmívají a snaží se udělat zasněžený háj zase o něco krásnější. Jsou tak nevinné. Jako duše malých dětí.
Bílá barva však není v tomto lese dominantní. Paleta barev je nadmíru rozmanitá. Tato malba se Matce přírodě opravdu povedla.
Hodnocení: 1 = výborně
