Téma: Prokrastinace jako fenomén dnešní doby?
Slohový útvar: Fejeton
Přidal(a): Martin Štefka
Osnova:
- Úvod – Co na té prokrastinaci je?
- Stať
- Výmluvy
- Prokrastinace a čas
- Slovíčko muset
- Závěr – Cílevědomost
Pro začátek bych chtěla uvést, co to vlastně taková prokrastinace je. Jedná se o ono neblahé odkládání věcí. Na zítra, na později, až budu mít více času… Není vám to povědomé? V dnešní době toto slovo podle mě zná snad úplně každý. Zní totiž daleko lépe, než když řekneme, že se nám něco nechce dělat hned. Určitě jste se s tím již také setkali, máte před sebou nějaký úkol, nějakou povinnost, zkrátka něco, do čeho se vám ale vůbec nechce. A teď co s tím? Samozřejmě nejlepší řešení by bylo ihned se na to vrhnout, ať už to máte za sebou. Ale popravdě, kdo z nás se do toho pustí takto duchaplně? Čím to je, že většina z nás to prostě odsune, na co možná nejpozději, to jde?
Dle mého názoru jsme poměrně vynalézavá generace, nedělá nám problém najít si výmluvy nejrůznějšího typu, jen abychom to nemuseli dělat okamžitě. Mnohdy skoro vypadá, že někteří z nás si už hledají výmluvy úplně samovolně. Myslím si, že je to způsobeno tím, že v danou chvíli jednoduše nemyslíme na budoucnost. Moc nebereme v potaz, co bude, že toho později na nás může být moc a už všechno třeba nebudeme schopni stihnout. V danou chvíli je sledování seriálu, projíždějí sociálních médií, či internetu přeci daleko důležitější. Dnešní doba prokrastinaci také velmi napomáhá, se svítícími obrazovkami téměř všude je dost snadné skončit přišpendlený k jedné z nich. Vidíte? I já teď omlouvám toto chování a to k výmluvám už nemá daleko.
Opravdu žijeme ve zrychlené době, kdy času máme snad pořád málo (minimálně já určitě). A když se k tomu přidá ještě prokrastinace, kde pak máme brát čas například na naše záliby? Schválně, zkusme si naše činnosti trošku rozdělit. Máme činnosti, které dělat musíme, poté jsou činnosti, které dělat chceme a činnosti, které děláme, když prokrastinujeme. Povětšinou se věci, které děláme, když prokrastinujeme, naprosto liší od věcí, které dělat reálně chceme. A když místo toho, co stejně jednou udělat musíme, prokrastinujeme, je daleko těžší najít si čas na naše záliby, nebo je ho daleko méně. I na tomto lze krásně vidět, že nám prokrastinace úplně neprospívá.
Překonat a odolat prokrastinaci chce mnohdy silnou vůli, obzvlášť když se kolem nás nachází tolik rozptylujících a samozřejmě zajímavějších věcí. Najdou se situace, ve kterých shledávám i uklízení pokoje daleko poutavějším, než to, co dělat mám. Když pak mám uklízet pokoj, objeví se zase jiné lákavější aktivity. Určitou roli zde hraje i slovíčko muset. Když něco musíme automaticky si k tomu vytvoříme odpor, nemám pravdu? Jenže co s tím?
Znát jednoznačnou odpověď na tuto otázku, problém by byl vyřešen, jen to bohužel není takto snadné. Nezbývá nám jednoduše nic jiného, než přejít veškeré výmluvy, pokušení a odpor a plnit své povinnosti svědomitě. Buďme cílevědomí.
Nebo si pustíme ještě jeden díl seriálu? Vždyť ono to do zítra počká ;).
Hodnocení: 1 = výborně
