Satira – literatura

 

 Jméno: Satira

 Přidal(a): Kyanita

 

 

Satira:

  • Vznikla dříve před neoretiky.
  • Považována za původní Římský žánr. (M. Fabius Quintilianus: „Satura quida tota nostra est.“)
  • Neměl předepsanou formu a nemusel být zřejmě ani veršován. (Autor tak mohl do satiry vtisknout svou individualitu, lišily se.)
  • První sbírky “Saturae“, napsány Q. Ennius a M. Pacuvius. Neví se o nich mnoho, a tak se pouze na základě antického gramatika Diomeda můžeme dohadovat, že šlo o jakousi směs básní.
  • Jasnější představu tomu dal až Lucilius. (Do svých básní vkládal útočnou výsměšnou poezii, jakou známe dnes)
  • V Řecku nenajdeme protějšek, i když v některých žánrech (komedie, jambická poezie) a nimi mají společné rysy.

 

Lucilius:

  • Celým jménem: Gaius Lucilius
  • Nejspíše zakladatel satiry, jakou známe dnes.
  • Používá hexametr.
  • Ve svých dílech zachycuje současnou společnost, filosofické debaty, dopisy, užívá autobiografii.
  • Používá jambický trimetr, elegický distich, ve XXX knize se poprvé objevuje hexametr, kterým jsou pak psány ostatní díla.
  • Z jeho díla se zachovalo před 1400 veršů. (většinou samostatné, při skládání dohromady to vede k více výsledkům)
  • Podle analýz se zdá, že knihy XXVI – XXIX často předcházely knihám I – XXI.
  • Urozeného původu
  • Narodil se v Suessa Aurunca (pomezí Kampanie a Latia)
  • Znal se s řeckým básníkem Kleitomachem (ten stál v čele platonské Akademie) a kolem Scipiona Mladšího měl přátele.
  • Psát začal až po dobytí Numantie, kde byl účastníkem.
  • Zanechal 30 básní (Saturae)

 

Horatius:

  • Celým jménem: Quintus Horatius Flaccus
  • Jeho vzorem byl Lucilius, ale kritizoval jeho přílišnou nedbalost.
  • Pozoruje spíše malý svět lidí neběžných profesí. (nevěstky, umělce, intrikány)
  • V satirách argumentačních převažuje forma dialogickí
  • V satiře II ustupuje autor do pozadí, nechává mluvit účastníka debaty.
  • Základními cíli Horatiova hledání byly:

-> autarkeia (vnitřní soběstačnost)

-> metriotes (uměřenost, pravá střední poloha)

  • „Satira není pravou poezií. Aby byl nazýván básníkem, musí být obdařen božským vniknutím a hlasem schopným vznešených veršů.“
  • Narodil se ve Venusii, přestěhoval se do Říma, otec ho dal studovat, kde pracoval jakocoactor (prostředník při aukcích)
  • Následně byl poslán do Athén, kde se zlepšoval ve filosofii a řečtině.
  • Vstoupil do Brutovi armády (stal se zde tribunem), bojoval v bitvě u Fillip (kde byl Brutus poražen)
  • Díky amnestii se vrací do Itálie, kde pracuje jako písař.
  • Stal se blízkým přítele Augusta
  • Nejznámější díla: Saturae a Carmina

 

Persius Flaccus

  • Celým jménem: Aulus Persius Flaccus
  • V dílech se odráží stoicismus
  • Velmi často se uchyluje k použití výrazů ze zvláštní lexikální oblasti (slovník somatologie a sexu, využívá jeho bohatých metaforických zásob.)
  • Inspirován Luciliem
  • O jeho životě víme skrze Valeria Proba (básníkův první komentátor.)
  • Pocházel z Volutter (v Etrurie), narozen do bohaté jezdecké rodiny.
  • V 6 letech mu zemřel otec, ve 12 byl poslán do Říma do nejlepších gramatických a řečnických škol.
  • Přátelil se s Caesiem Bassem, Lucanem, Senecou a Thraseem Paetusem
  • Za svého života nic nevydal, o to se postaral až jeho přítel Bass.
  • Díla: Saturae

 

Iuvenalis

  • Celým jménem: Decimus Iunius Iuvenalis
  • Psal daktylským hexametrem
  • Své dílo (Saurae) rozdělil do 5 knih
  • Nejprve psal rozhořčenou satiru (typické postavy moderní společnosti, zvyky rušné metropole. Oblíbeným tématem jsou ženy: emancipované a svobodné)
  • Později tragická satira (Vypustil směšnost, přiblížil se k tragédii)
  • O jeho životě se dozvídáme prostřednictvím jeho autobiografických poznámek v jeho satirách (a z některých epigramů od Martialise)
  • Narodil se v Aquinu ve středním Latiu,
  • Díky jeho původu (zámožná rodina) se mu dostalo kvalitního rétorického vychování. (Nejevil přílišní zájem o filosofii)
  • Zastával povolání právníka, později se začal věnovat tehdy modernímu deklamátorství.
  • Žil stejně, jako jeho přítel Martialis -> ve stínu mocných, v obtížné pozivi ekonomicky závislého klienta.
  • Jeho smrt není známá. (Málo věrohodná je verzce, kdy odešel do Egypta pod záminkou vojenské povinnosti, pravý důvod byly verše, urážející jednoho císařova oblibence.)
  • Díla: Saturae
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.