Slunce – rozbor díla

rozbor-díla

 

Kniha: Slunce

Autor: David Herbert Lawrence

Přidal(a): Michaela Kejvalová

 

David Herbert Lawrence

  • pravdivé zachycení skutečnosti, zrcadlící odraz společnosti. Lawrence se ve svých dílech zaměřoval na lidské instinkty, emoce, sexuální rovinu, vztah k přírodě
  • v mládí nátlak ze strany matky puritánky, puritánská nenávist k hříchu
  • jeho názory si vysloužily mnoho nepřátel a během druhé poloviny svého života snášel oficiální pronásledování, cenzuru a zkreslování své tvůrčí práce.
  • V době své smrti měl Lawrence veřejnou pověst autora pornografických románů, který promarnil svůj značný talent. Teprve v závěru 20. století byl přehodnocen jeho přínos pro světovou literaturu.

Další díla:

  • Milenec lady Chatterleyové, Synové a milenci, Stíny jara

 

Literárně historický kontext

  • Řazen mezi představitele anglického realismu
  • Další autoři: Marcel Proust, Virginie Woolfová

 

Rozbor: Slunce

 

Tématika

  • Téma: Symbolické vyjádření rozporu mezi plným, spontánním životem lidského těla a industriální civilizací se zmechanizovaným manželstvím
  • Motivy: slunce, příroda, chladná a svazující civilizace, lidské emoce a touhy, lidská přirozenost, strach

 

Jazyk a kompozice

  • Psáno: v er-formě
  • Vypravěč: vševědoucí

 

Časoprostor:

  • Doba: 20. století
  • Místo: New York a Sicílie

 

Hlavní postava

  • Julie
    • Manželka amerického podnikatele, sexuálně frustrovaná, projde duševní i fyzickou proměnou
    • Na začátku příběhu zatrpklá, deprimovaná, úzkostný strach o dítě
    • Na konci příběhu vyrovnaná, silná, sebevědomá žena

Vedlejší postavy

  • Mauric – manžel Julie, oběť moderní civilizace
  • Venkovan – primitivní, platonický vztah s Julií, ženatý
  • Johny – batole, syn Julie a Maurice
  • Manželka venkovana – panovačná, nadřazená
  • Lékař, Matka, Marinina

 

Děj (obsah) díla

Julie na pokyn lékaře odjíždí na Sicílii. Trpí duševní nepohodou, nosí v sobě zlobu a frustraci, vše ji ubíjí a deprimuje. Zároveň má až úzkostný strach o svého syna. Proto ji doktor doporučil léčbu na slunci. Cestuje společně s matkou a jejím synem. Juliin manžel zůstává v New Yorku kvůli práci.

Julie se zezačátku zdráhá nahého opalování na slunci, bojí se, že by ji někdo spatřil. Najde si malou opuštěnou pláž. A denně se zde chodí slunit. Nejdříve sama později společně se synem. Postupem času se začne měnit jak její tělo, tak hlavně její mysl. Je vyrovnaná, sebevědomá, klidná, plná energie a celkově šťastnější. Ani o syna nemá strach.

Jednou když jde Julie se svým synem nahá domů potká venkovana. V moment, kdy se jejich pohledy střetnou vzplane v nich sexuální touha jednoho po druhém. S velkou pravděpodobností by neskončili jenom u dívání, kdyby je nevyrušil Juliin syn. Julie pokračuje v cestě a venkovan se vrací ke své práci.

Julie na venkovana stále myslí a touží po něm a ví že i on touží po ní. Další zvrat nastává, když na ostrov přijede Juliin manžel, díky kterému si Julie uvědomí svoje závazky. Julie není dostatečně statečná a svobodná, aby u venkovana udělala první krok a jelikož je venkovan ženatý neodhodlá se také. Julie přijímá svůj osud, od kterého ji ani slunce nezachrání.

 

Úryvek z textu:

Pak se jejich oči setkaly a ona cítila, jak jí modrý plamen vyšlehl z údu do jejího lůna, které se rozevíralo v bezmocné extázi. Nehybně na sebe upírali oči a obléval je oheň podobný modrým plamenům prýštícím ze samého středu slunce. Všimla si, jak se mu pod kalhotami zdvihá falus a věděla, že se k ní přiblíží.

„Mami, dívej, pán!“ Chlapeček ji položil ručku na stehno. „Mami, dívej, pán!“

.

.

Viděla, jak se do opálené tváře venkovana nahrnula krev, jak z jeho vzňatých očí vytryskl modrý žár, jak se mu zdvihá velký penis – pro ni, jak se vzpíná pro ni. A přece k němu nikdy nepřijde – neodváží se, tolik věcí ji v tom brání, tolik překážek jí stojí v cestě.

Zmocní se jí malé, neduživě bílé, městem ocejchované tělo jejího manžela a jeho malý, nervózní penis v ní počne další dítě. Nemohla tomu zabránit. Byla připoutána k obrovskému pevnému kolu osudu a ve vesmíru nebylo Persea, který by ta pouta přeťal.