Téma: Světlé a stinné stránky distanční výuky
Slohový útvar: Líčení
Přidal(a): MNAT
Co mi dala a vzala distanční výuka
Koronavirus, nemoc, která změnila život snad každému člověku na této planetě. Seniorům, pracujícím lidem i těm nejmenším a nejmladším z nás. Já jsem se ale rozhodla na tento globální problém podívat z pohledu té poslední – nezmíněné – generace. Na mysli mám žáky a studenty, ostatně i z toho důvodu, že do této skupiny patřím k několika tisícům dětí a dospívajících i já.
Distanční výuka, spojení dvou slov, které do první poloviny března roku 2020 nebylo používáno snad ani ze čtvrtiny tak často jako v posledním roce. Nyní je však tento výraz na denním pořádku a mnohým se určitě zamlouvá rozhodně více než spojení „jít do školy“. Jak to ale tedy je? Je online vyučování opravdu o tolik lepší a vhodnější než běžná školní docházka? Dle mého názoru ano, ale je třeba se ohlédnout i na ty kameny úrazu.
Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že tento způsob výuky mi ušetřil spoustu času. Netrávila jsem 3 hodiny denně na cestě mezi školou a domovem v dopravních prostředních a tento čas jsem využívala rozhodně efektivněji. Mohla jsem se věnovat nejen škole, ale i svým koníčkům, na které jsem během doby „předkovidové“ čas neměla. Z pohledu studentů, kteří mají školu od svého bydliště o mnoho více kilometrů dále než já a musejí tak přes školní rok bydlet na internátu, se mi také více líbí styl domácí výuky. Více času stráveného doma, ve své rodné vesničce či městě. Navíc se svou rodinou a kamarády. Toto vše mohli skloubit i se školou, ve které jindy trávili prakticky celý týden. Komu by se tato situace nelíbila?
Není to ale jen o větším množství času pro sebe. Co takhle spolužáci, na které jsme byli zvyklí a vídali je každý den? To je ta stinná stránka tohoto problému. Najednou jsme své kamarády nemohli vidět. Slyšeli jsme pouze jejich hlasy během online hodin. Řekneme si, že jsme měli aspoň nějaký kontakt? Ale stačí to? Vyrovná se to celému dni strávenému v jedné třídě? Podle mě ne. Děti a dospívající potřebují sociální kontakt svých vrstevníků, kteří řeší stejné – nebo alespoň podobné – problémy.
Jaké je tedy shrnutí jednoho z hlavních problémů celosvětové pandemie – zákaz prezenční výuky? Z mého pohledu je dobré si jednou za čas vyzkoušet něco nového. Určitě to není zkušenost k zahození. Ovšem potkávání spolužáků a udržování sociálního kontaktu je nesmírně důležité pro lidské psychické zdraví. Můžeme být rádi i za tuto příležitost, ale doufejme, že se následující měsíce budeme setkávat osobně a ne jen přes obrazovky našich elektronických zařízení.
Hodnocení: 2 = chvalitebně
