Vladimíra Čerepková – životopis

Vladimíra Čerepková (1946 – 2013) byla česká básnířka a jedna z nejvýznamnějších představitelek naší beatnické poezie. Většinu svého života strávila ve Francii, kam emigrovala po srpnových událostech roku 1968. Před svým odchodem do zahraničí působila především v pražské poetické kavárně Viola, která byla tehdejším centrem tohoto avantgardního literárního proudu.

 

Životní osudy

• Narodila se 4. února 1946 v Praze do poměrně složitých rodinných poměrů.
• Svého otce, důstojníka Rudé armády Sergeje Čerepkova, nikdy nepoznala, protože byl od konce roku 1945 nezvěstný.
• Její matka později vážně onemocněla, a proto musela od svých deseti let žít v různých dětských domovech a diagnostických ústavech.
• Z ústavní péče často utíkala, což se silně odrazilo v jejím pozdějším vnímání světa.
• V roce 1961 začala studovat na Střední keramické škole v Bechyni, ale studium ukončila již během prvního ročníku.
• Po neúspěšném pokusu o sebevraždu strávila nějaký čas v psychiatrické léčebně v Bohnicích.
• Vystřídala mnoho různých zaměstnání, pracovala například jako číšnice nebo třídička papíru.
• Začala psát básně, které publikovala v literárních časopisech, a navázala úzkou spolupráci s pražskou kavárnou Viola.
• V roce 1968 se provdala za bolivijského novináře Juana Fernandeze a společně emigrovali do Francie.
• Ve Francii opět vystřídala řadu zaměstnání a zůstala zde žít i po sametové revoluci v roce 1989.
• Do své vlasti se vracela jen čas od času, trvale žila střídavě v Paříži a na francouzském venkově v Normandii.
• Zemřela 11. srpna 2013 ve Francii.

 

Literární styl a témata

• Její raná tvorba z šedesátých let je silně ovlivněna americkou beat generation a prostředím kavárny Viola.
• Do poezie promítla své drsné životní zkušenosti z dětství stráveného v dětských domovech a diagnostických ústavech.
• Básně z tohoto období vyjadřují především pocity marnosti, vykořeněnosti a existenciální úzkosti.
• Často využívala stylizovaný hovorový jazyk, který dodával textům na autentičnosti a syrovosti.
• V její tvorbě je patrný také vliv bluesové hudby a rytmiky.
• Básně vzniklé v emigraci se tematicky i formálně proměnily, častým motivem se staly vzpomínky na domov.
• Pozdější texty obsahují hlubší filozofické myšlenky a stylem připomínají volné asociativní pásmo.
• Ve sbírce Zimní derviš se zaměřila na přírodní lyriku, lidský osud a pomíjivost času, přičemž využívala velmi úsporný jazyk připomínající starou asijskou poezii.

 

Literární dílo

Básnické sbírky

• Ryba k rybě mluví (1969) – První básnická sbírka obsahující tvorbu z let 1960–1968. Je v ní patrný vliv tehdy oblíbené beatnické poezie, blues i životních zkušeností z dětství stráveného v dětských domovech a diagnostických ústavech. Básně jsou psané stylizovaným hovorovým jazykem, který přispívá k jejich celkové atmosféře.
• Ztráta řeči (1973) – Sbírka básní, která obsahuje tvorbu z let 1970 až 1972. Vyšla v exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem. Obsahuje složitější poezii, která ale některými tématy navazuje na předchozí sbírku.
• Extra Dry Silence (1988) – Další básnická sbírka, která vyšla v exilu, tentokrát v Paříži. Jedním z jejích hlavních témat je komunikace.
• Bez názvu (1991) – Drobná sbírka obsahující pouze devět delších básní, které jsou navíc doplněny grafikami Vladimíra Škody, jež dokreslují jejich vyznění.
• Básně (2001) – Výbor básní z doby před emigrací i po ní. Obsahuje texty z pěti samostatně vydaných sbírek (Ryba k rybě mluví, Ztráta řeči, Extra Dry Silence, Bez názvu a Tělesná schránka). Tímto výborem se autorka vlastně vrátila zpět do české literatury.
• Zimní derviš (2008) – První nová básnická sbírka, která vyšla opět v České republice. Většina básní vychází z jakéhosi přírodního rámce, prostřednictvím nějž se autorka zaměřuje na další témata, například lidský osud či pomíjivost času. Z hlediska jazyka je kniha výrazově velmi úsporná a bývá připodobňována ke staré čínské či korejské poezii.
• Nabíledni prázdno (2014) – Posmrtně vydaná sbírka, která obsahuje nejen básně z pozůstalosti, ale také všechny rozhovory, které během života poskytla. Součástí je i mnoho zajímavých fotografií dokumentujících její život, jejichž autory jsou například Josef Stivín, Jan Reich či Daniela Horníčková, přičemž mnoho z nich nebylo nikdy předtím zveřejněno.

 

Působení v kavárně Viola a beat generation

• Před svým odchodem do zahraničí byla autorka neodmyslitelně spjata s pražskou poetickou kavárnou Viola.
• Tento podnik fungoval jako hlavní centrum tehdejšího avantgardního literárního proudu a scházeli se zde mladí tvůrci ovlivnění americkou beat generation.
• Společně s dalšími básníky tvořila neformální jádro nejvýznamnějších představitelů české beatnické poezie.
• Jejich tvorba představovala revoltu proti tehdejším konvencím, přinášela do české literatury syrovost, jazzové a bluesové rytmy a nezkrášlený pohled na realitu.

 

Související autoři

Česká beat generation
 
Václav Hrabě

• Nejvýznamnější český beatnický básník, se kterým autorka úzce spolupracovala v pražské kavárně Viola.

 
Inka Machulková

• Česká básnířka a další klíčová postava naší beat generation, která rovněž patřila k okruhu autorů kolem kavárny Viola.

 
Allen Ginsberg

• Americký básník a vůdčí osobnost beat generation, jehož tvorba a návštěva Prahy v šedesátých letech silně ovlivnila celou generaci mladých českých tvůrců.

 

Citáty a myšlenky

O proměně tvorby v emigraci

Básně, které vznikly v emigraci, jsou jiné.
Častým tématem se stávají vzpomínky na domov a filozofické myšlenky, stylem připomínají asociativní pásmo.

 

Časté otázky k autorovi

Kdy a kam Vladimíra Čerepková emigrovala?
Po srpnových událostech roku 1968 emigrovala společně se svým manželem, bolivijským novinářem Juanem Fernandezem, do Francie.
 
Kde působila před svým odchodem do exilu?
Před emigrací působila především v pražské poetické kavárně Viola, která byla centrem české beat generation.
 
Jaká témata se objevují v její poezii?
V rané tvorbě jsou to pocity marnosti a vykořeněnosti pramenící z dětství v ústavech, v exilové tvorbě pak vzpomínky na domov, filozofické úvahy a později i přírodní lyrika.