Komunikace

literatura

 

Jméno: Mluvnice

Zařazení: Gramatika

Přidal(a): KN

 

KOMUNIKACE

  • jazykověda = lingvistika (-> bohemistika)
  • zvuková rovina … hláskosloví = fonetika + fonologie
  • morfologická rovina … tvarosloví = morfologie
  • rovina slova … nauka o slovní zásobě = lexikologie
  • etymologie = původ slov
  • frazeologie = ustálená slovní spojení
  • slovotvorba = způsoby tvoření nových slov
  • rovina věty … skladba = syntax
  • rovina textu … textová lingvistika = stylistika

 

jazyk

  • systém znaků a pravidel jejich užívání
  • váže se na určité společenství – národ
  • základní dorozumívací jednotka
  • gesta – neartikulované zvuky – artikulovaná řeč – jazyk
  • přirozený + umělý
  • roviny … prvky vyšších + nižších rovin
  • sloh – text, skladba – věta, slovní zásoba – slovo, tvarosloví – kořen, hláskosloví – hláska
  • funkce: dorozumívací, myšlenková, citová, výzvová, estetická, národněreprezentativní
  • 3 – 5 tisíc jazyků … společná prarodina
  • jazyková rodina = navzájem příbuzné jazyky + společný jazykový základ
  • indoevropská, uralská, altajská, tibetočínská, semitohamitská
  • indoevropské jazyky … největší; indoevropský prajazyk
  • indoíránské
  • románské
  • germánské … jidiš, vlámština, islandština
  • keltské … irština, skotština, velština, bretonština
  • baltské … litevština, lotyština
  • arménština
  • albánština … Kosovo
  • řečtina
  • slovanské … západo- (čeština, polština, slovenština, kašubština, lužická srbština) + východo- + jihoslovanské

 

čeština

  • 25 souhlásek
  • 5 krátkých + 5 dlouhých samohlásek
  • 1 dvojhláska … OU
  • přízvuk na 1. slabice; ohýbá slova (časování + skloňování); volný slovosled; latinka; diakritika
  • spisovná … jednotná na celém území ČR; oficiální
  • hovorová = mluvená podoba spisovné, knižní (zastaralé prostředky), neutrální
  • nespisovná
  • obecná
  • nářečí = dialekt
  • nespisovné, hovorové
  • vymezená geografická plocha
  • interdialekt = sjednocení nářečí na větším území -> „nadnářečí“
  • česká (chodské) + hanácká + lašská + moravskoslovenská
  • sociolekty – argot (společenská spodina), slang (stejný zájem), profesní mluva (stejné povolání)

 

hlediska dělení slov

  • spisovnost
  • spisovná … neutrální, hovorová, knižní, termíny, poetismy
  • nespisovná … obecná, dialektismy, regionální, profesní, slang, argot
  • dobovost
  • historismy, archaismy, neologismy
  • citové zabarvení
  • lichotivá + hanlivá

 

tvoření slov

  • věda derivologie
  • zužování slovního významu
  • rozšiřování = generalizace
  • přenášení pojmenování … obrazná pojmenování, ustálená spojení (frazémy + sousloví)
  • frazém = ustálené spojení 2+ slov s přeneseným významem, který nelze přímo odvodit z významů jeho členů

 

zvuková stránka jazyka

  • fonetika = jak se tvoří zvuk řeči
  • nejmenší zvuková jednotka = hláska
  • tvoření hlásek, obměna hlásek, tvorba slabik, přízvuk, melodie, tempo
  • hláska … konkrétní zvuk (FÓN) + nejmenší zvuková jednotka, která je schopná rozlišit význam slova (FONÉM)
  • věda fonologie = zvuky, jež jsou schopny rozlišit významy slov
  • ortoepie = pravidla výslovnosti
  • ortofonie = správná tvorba hlásek
  • ortografie = pravidla pravopisu
  • dýchání = respirace, tvorba hlásek = fonace … hlasivky, článkování = artikulace

 

slabika

  • nejmenší jednotka lidské řeči
  • 1+ hláska

 

hlásky

  • samohláska = vokál (tón)
  • podle místa artikulace … přední, střední, zadní + vysoké, středové, nízké
  • dvojhláska = diftong
  • domácí (OU) + přejaté (AU, EU)
  • souhláska = konsonant (šum)
  • místo artikulace … předopatrové, zadopatrové, zubodásňové (zubné + dásňové), retné (retozubné + obouretné)
  • způsob artikulace … závěrové, polozávěrové, vokové, úžinové, kmitavé
  • průchod dutinou … nosové + ústní
  • účast hlasivek … znělé + neznělé

 

výslovnost

  • zvlášť pečlivá, neutrální = základní, hovorová, nespisovná
  • znělá + neznělá = neznělé
  • neznělá + znělá = znělé

 

vady řeči

  • koktavost
  • huhňavost
  • ráčkování = rotacismus
  • šišlavost = sigmatismus

 

přízvuk

  • slabika – přízvučná + nepřízvučná
  • příklonky (pojí se k předešlému slovu) + předklonky
  • melodie = intonace … klesavá + stoupavá

 

komunikace

  • předávání informací, sdílení myšlenek, forma kontaktu
  • komunikační situace = vzájemné působení účastníků
  • produktor = sdělující
  • příjemce = sdělení je určeno pro něj
  • záměr = produktor chce něco realizovat, něčeho dosáhnout
  • zakódování do sdělení (komunikátu) = převedení záměru do vnímatelné podoby
  • kód = soubor znaků; jazykový (verbální) + nejazykový (neverbální)
  • komunikační kanál
  • komunikační prostředek
  • dekódování = interpretace významu
  • kontext = podmínky dané
  • efekt = změna myšlenek, pocitů příjemce
  • zpětná vazba = nevědomá/ vědomá informace o působení sdělení
  • komunikační strategie = vyhodnocení situace; zvolení vhodného kódu, obsahu

 

transakční prostředí

  • prostor, v němž dochází ke komunikaci

 

komunikační motiv

  • informační + vztahový + kontrolně-mocenský

 

ocenění

  • pozitivní zpětná vazba; činnost, chování

 

pochvala

  • pozitivní vyjádření o druhé osobě; zobecněné hodnocení





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.