Zdeněk Váňa (1924 – 1994) byl český spisovatel a významný archeolog, který se specializoval na výzkum slovanských hradišť a etnogenezi Slovanů. Své bohaté poznatky z terénních výzkumů i teoretického bádání publikoval v mnoha odborných časopisech a knihách, jež se dočkaly i mezinárodního ohlasu.
Život a kariéra
- Narodil se v obci Čakovičky a středoškolské vzdělání získal na libeňském gymnáziu, kde úspěšně odmaturoval.
- V roce 1944 byl zatčen a vězněn v Drážďanech jako člen ilegální skupiny Svazu československé mládeže.
- Při ničivém náletu na město o rok později se mu podařilo z vězení utéct.
- Po válce začal studovat na Filozofické fakultě v Praze obor archeologie a nejstarší dějiny.
- Jeho univerzitními profesory se stali významní badatelé Jan Eisner, Jan Filip a Václav Chaloupecký.
- V době studií začal pracovat jako archeolog v Krajském muzeu v Teplicích.
- Díky této práci se dostal k výzkumu slovanských hradišť v Bílině, Zabrušanech, Levousích a Vlastislavi.
- V roce 1953 přešel do Slovanského ústavu ČSAV v Praze.
- Po reorganizaci ústavu v roce 1964 nastoupil do Archeologického ústavu, kde pokračoval v započatém výzkumu.
- Tehdy začal zkoumat slovanská hradiště také na Kladensku, konkrétně v Libušíně a na Budči.
- Zaměřoval se na problémy slovanské etnogeneze, kulturního vývoje i archeologického výzkumu historických počátků Slovanů.
- Studoval ve spoustě evropských muzeí a často přednášel v Česku i v zahraničí, například ve Varšavě, Berlíně nebo Bělehradě.
- Zemřel v Praze ve věku šedesáti devíti let.
Odborné zaměření a publikační činnost
- Všechny výsledky svých výzkumů pečlivě publikoval v odborných časopisech, jako jsou Památky archeologické a Archeologické rozhledy.
- Své poznatky shrnoval také v mnoha knihách, které měly širší zaměření a přesahovaly hranice čisté archeologie.
- Dokázal psát jak vysoce odborné texty, tak i publikace přístupné širší veřejnosti, které popularizovaly slovanskou historii.
- Jeho díla měla mezinárodní dosah, některá z nich byla přeložena do několika světových jazyků a vydávána v zahraničí.
- Vedle archeologie se ve svých textech zabýval také filozofií, ke které měly blízko některé jeho práce.
- V duchovědné oblasti publikoval články o podstatě antroposofie a o jejím vztahu ke katolictví či indické filozofii.
Literární a odborné dílo
Knihy a odborné publikace
- Liberecký kraj v pravěku (rok neznámý) – text o zkoumání a archeologickém bádání v minulosti Libereckého kraje.
- Pravěk Ústeckého kraje (rok neznámý) – archeologické bádání v Ústeckém kraji.
- Přemyslovský Libušín (rok neznámý) – kniha vydaná v edici Památníky naší minulosti, popisuje historii a pověst Libušína ve světle archeologického výzkumu.
- Einführung in die Frühgeschichte der Slawen (rok neznámý) – příručka, která byla používána na zahraničních univerzitách jako nedílná a důležitá součást studia tohoto tématu.
- Objevy ve světě dávných Slovanů (rok neznámý) – přehled výsledků archeologického výzkumu o slovanském dávnověku.
- Svět dávných Slovanů (rok neznámý) – stejně jako Objevy ve světě dávných Slovanů ukazuje výsledky jeho archeologického bádání, nakladatelství Artia dílo vydalo v překladech do několika světových jazyků.
- Svět slovanských bohů a démonů (rok neznámý) – dílo, které pramenilo z jeho zájmu o filozofii a mělo k ní velice blízko.
- Budeč – památník českého dávnověku (rok neznámý) – brožurka, kterou vydal společně s dr. Milošem Šollem, napsána ke kladenské výstavě o Budči.
- Přemyslovská Budeč (rok neznámý) – text, který vyšel až po jeho smrti, původně byl připravený do Památek archeologických, nakonec vydáno jako kniha.
Zajímavosti
- Během svého života získal významné akademické tituly PhDr. a CSc.
- Později mu byla svěřena funkce předsedy Antroposofické společnosti v České a Slovenské republice.
- Spolu se svým kolegou z výzkumu, dr. Milošem Šollem, připravil v kladenském muzeu výstavu o Budči.
Související autoři
Čeští archeologové a historici
Jan Filip
- Významný český archeolog a historik.
- Působil jako profesor na Filozofické fakultě v Praze, kde vyučoval Zdeňka Váňu.
Jan Eisner
- Český archeolog a vysokoškolský pedagog.
- Byl jedním z profesorů, kteří formovali odborný růst Zdeňka Váni během jeho vysokoškolských studií.
Miloš Šolle
- Český archeolog a dlouholetý spolupracovník Zdeňka Váni.
- Společně připravili výstavu o Budči a napsali k ní doprovodnou brožurku.
Citáty a myšlenky
O významu jeho práce
Zdeněk Váňa zasvětil svůj život odkrývání kořenů slovanské kultury a jeho objevy dodnes tvoří základ našeho poznání o dávných Slovanech.
Časté otázky k autorovi
Kde Zdeněk Váňa prováděl své hlavní archeologické výzkumy?
Zkoumal především slovanská hradiště v Bílině, Zabrušanech, Levousích, Vlastislavi a později na Kladensku, konkrétně Libušín a Budeč.
Jakým dalším oborům se Zdeněk Váňa věnoval kromě archeologie?
Zajímal se hluboce o filozofii a antroposofii. Působil dokonce jako předseda Antroposofické společnosti v České a Slovenské republice.
Jaké bylo jeho nejznámější dílo přeložené do cizích jazyků?
Jednalo se o knihu Svět dávných Slovanů, kterou vydalo nakladatelství Artia v překladech do několika světových jazyků.
