
Téma práce: Zlo nebo menší zlo?
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Jan Mikeš
„Zabila jsem jednoho, abych ochránila sto tisíc dalších…“ – Charlotta Corday
Motivací je pro mě zadání našeho pana učitele a musím říct, že jsem se na tuto práci do jisté míry i těšil. Trestný čin, termín, který v každé zemi může zahrnovat odlišné skutky či situace, za které by měl být viník určeným způsobem na základě ústavy potrestán. Jde o porušení zákonu, který na daném místě platí. Je ale zákon vždy spravedlivý a je adekvátní pro každou situaci? Existuje snad ušlechtilý důvod, který by mohl trestný čin ospravedlnit?
Pro lepší pochopení a řešení problému si připomeňme jednu starou záležitost: Robin Hood. Bral od bohatých a dával chudým. Máme zde porušení zákonu, trestný čin, a to ve formě krádeže. Zbojník, který krade, bere, co náleží jiným, a ne jemu. Zmíníme-li pouze tuto část příběhu, mohli bychom snad jednohlasně tvrdit, že to není nijak ospravedlnitelné, nemyslíte? Uvážíme-li ovšem zbylé faktory, jako například to, že okradení měli peněz víc než dost, případně je zneužívali ke věcem přinejmenším nepěkným, a pak také odevzdání kradených peněz lidem finančně strádajícím. Lidem dobrých srdcí a poctivých rukou. Pak už bychom o jakémsi ospravedlnění, minimálně tedy morálním, hovořit mohli. Výsledkem jeho konání tedy pravděpodobně bylo ušetření lidí, jenž by za jiných okolností možná umírali hlady, spolu s úbytkem na majetku jedinců, kterým to ani neuškodilo.
Je libo ještě názornějšího příkladu? Máte ho mít. V čele obrovské velmoci stojí jeden člověk – muž, žena, gender fluid, na tom nezáleží. Podstatná je psychická část našeho člověka. Ten se totiž rozhodl, že své moci bude užívat k hromadnému ubližování, drancování a vyvražďování vesnic, ba dokonce měst s nevinnými lidmi, a to bez výjimek, ženy, děti a samozřejmě muže. Pro zjednodušení mu říkejme „Pluto“. Pluto tedy zapříčiňuje nevyčíslitelné ztráty na životech. A tenhle náš Pluto se dostává do hledí zručného střelce Apolla. Apollo má dvě možnosti: sundat prst ze spouště své zbraně a ušetřit Plutův život NEBO stisknout spoušť, vystřelit kulku a zabít. Zavraždit, prolít krev, vzít život. Opět se setkáváme s trestným činem, ve své samé podstatě se zlým skutkem. Nám už je ale jistě jasné, že Plutův život by nebylo to jediné, co by kulka ukončila, že? Ukončila by také obrovský masakr, zachránila by spoustu životů. Zkrátka ukončit jeden život bychom mohli chápat jako menší zlo oproti x dalším úmrtím a vraždám. Z mého pohledu je tedy Apollo jednoznačně od „zlého“ skutku ospravedlněn a možná se i stává hrdinou.
Do třetice všeho dobrého a zlého si představme tvrdohlavé dítě, jehož rodiče zrovna nejsou poblíž, a kterému na daném místě hrozí nebezpečí. Jak už ale víme, dítě je tvrdohlavé, nebezpečí si neuvědomuje a z místa pryč nechce. Politováníhodná situace, že? Zničehonic se ale objeví člověk odhodlaný dítě násilím vzít a dostat do místa, kde dítěti žádné nebezpečí nehrozí. Bavíme se ale o únosu, opět o trestném činu. Pro tento text už zcela tradičně – nalézáme ospravedlnění, které si už jistě sami domyslíte a pokud ne, možná pomůže opětovné přečtení minulých dvou odstavců.
Abych tedy zodpověděl otázky mnou položené na začátku mé práce, dle mého názoru neexistuje zákon, který by byl z morálního hlediska naprosto vhodný pro jakoukoliv situaci. Každé jednání, „špatné“ i „dobré“ má své kořeny a důvody, které bychom mohli brát jako ospravedlnění, záleží jen na nás, jakou váhu jim dáme a jak je mravně ohodnotíme.
Hodnocení: 2 = chvalitebně