Jméno práce: 1. světová válka
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Horáčková Žaneta
Již před více než 100 lety vypukla dne 28. července 1914 Velká válka, později nazvána jako První světová. Proč a jakým způsobem tato válka začala? A muselo vůbec k první světové válce dojít?
Nejprve se vrátíme o měsíc zpátky, tedy den 28. června téhož roku. Za záminku války je považován atentát na Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku Žofii Chotkovou v Srbsku, již zmiňovaného 28. června. Obyvatelé Srbska chtěli svůj vlastní stát a nemohli si vybrat lepší způsob, než spáchat atentát na následníka rakousko – uherského trůnu. Celkem šest atentátníků, členů sarajevské nacionalistické skupiny o nezáviskost Bosny, se rozhodne spáchat atentát. První dva vycouvají, třetí hodí bombu na vůz, cíl však mine. Zbylí dva v tom zmatku nestačí zareagovat. Asi si teď říkáte, o co tedy jde, když bomba nezasáhla svůj cíl? Kvůli takové maličkosti vypukla válka? Až na jednu nešťastnou náhodu, chybu v komunikaci. Řidič špatně odbočí a pak začne couvat. Nic neobvyklého, že? Do té doby, než z lahůdkářství vyjde jeden z atentátníků: Gavrilo Princip. Neváhá vytáhnout zbraň a vystřelit. Tentokrát arcivévoda a jeho manželka takové štěstí nemají a oba umírají. Můžeme tedy v klidu říct, že za všechno může sendvič, který si šel atentátník koupit! Nicméně tento čin už Rakousko – Uhersko (dále jen R-U) nepovažovalo za maličkost a předali Srbsku velice absurdní ultimátum. Bylo jasné, že Srbové nepřijmou fakt, že by rakousko – uherští zástupci měli atentát vyšetřovat.
A máme tu začátek války. Dne 28. července 1914 rakouský císař František Josef I. slavným manifestem „Mým národům!“ vyhlásil válku Srbsku. V tu dobu si s další běžnou válkou nikdo nedělal starosti. „Pár měsíců a budem zpět doma,“ říkali si Rakušané. Nepočítali však, že se spustí řetězová reakce. Srbsko mělo spojeneckou smlouvu s Ruskem, přesto nikdo nečekal, že se Rusko zapojí a pomohou mu ostatní členové tzv. Trojdohody, tedy Francie a Velká Británie. No a to by v tom byl čert, aby se Německo do války nepřipojilo také, že. Cítili se nedoceněni, byl to nejvyspělejší stát a přesto neměli tolik kolonií. A teď se naskytla příležitost ukázat, zač je toho Německo. Tzv. Trojspolek ale nebyl kompletní, Itálie neměla co získat a tak vyhlásila neutralitu.
R-U se hrnulo na Srbskou frontu a ostatní mocnosti si také navzájem vyhlašují války a mohutně se mobilizují. Do války se zbrojí přibližně 10 milionů vojáků. Nikdo neplánuje válku delší, než jeden rok. Měla to být Blesková válka.
Němci vpadnou do Francie přes Belgii. Toto je obrovský šok pro celý svět! Proč? Belgie byla neutrální a Němci bezmilosti popravovali civilisty. Až 5 000 mrtvých Belgičanů jen v prvních týdnech války. Pak, 150 km od Paříže, se německý postup zastaví a oba tábory se zakopou v dlouhé linii od kanálu La Manche až ke Švýcarsku. A máme z Bleskové války, válku Zákopovou. Válku založenou na zákopech, kulometech a obrovských ztrátách lidských životů. Měla trvat měsíce, bude však trvat další 3 roky.
Mezitím se válka šíří do kolonií a tím do celého světa. Zároveň se ukazují stinné stránky obrovského technického pokroku: Na Západní frontě Němci poprvé použijí bojový plyn Yperit, bombardují Londýn pomocí vzducholodí a Britové přicházejí se zcela novými bojovými vozidly – tanky.
Symbolem obrovského, zbytečného lidského utrpení se stala bitva u Verdunu, tzv. Verdunský mlýnek na maso. Verdun bylo velice dobře opevněné město, a proto Francouzi nepředpokládali útok na toto město. Podcenili Německo a to byla chyba. Němci, v čele s generálem von Falkenhaynem, začali bombardovat francouzskou pevnost. Tisíce děl nadělalo paseku. Když už si mysleli, že nikdo nepřežil, šli si v klídku obsadit prázdné území. Teď přišel nařadu moment překvapení z francouzské strany. Aneb podceňovat nepřítele se nevyplácí, že? Francouzská obrana zcela nezkolabovala a zaůtočila kulomety na nicnetušící německé vojáky. A jsme zpět v zákopech. Deset měsíců se vojáci téměř nepohnuli z místa. Francouzský generál Pétain je pověřen obranou města. Francie město nechce za žádnou cenu ztratit. Zásobí město municí a vojáky. Štěstí se obrací na stranu Francie. Podaří se jim zničit německý sklad munice a pomůže jim útok Ruska na Východní frontě a útok na řece Sommě, jelikož jsou Němci nuceni odvolat 3 divize. Nakonec se Němci stahují. Tuto bitvu tedy vyhrává Francie. Ale za jakou cenu? Oběti bitvy šplhají k necelému milionu. Stály všechny tyto životy za to? Osobně si tedy myslím, že rozhodně ne.
V březnu roku 1917 se do války přidávají Spojené státy americké. A hádejte proč! Kdo za to asi tak může? Samozřejmě, že opět Německo. Provokovalo svými ponorkovými útoky tak dlouho, dokud se USA nepřipojili do války také. A to byl bod zlomu. Obrovská meteriální i vojenská pomoc ze strany USA znamenala přelom ve válce.
28.10. žádá R-U o příměří a o necelý měsíc, 11. 11. 1918, žádá o příměří také Německo. Toto znamená konec války. Důsledky války jsou však kolosální. Svět už nebude nikdy takový, jako před válkou. Deset miliónů mrtvých, 20 miliónů zraněných – mnozí s trvalými následky. Nesmírné materiální škody, psychické důsledky, definitivní proměna společnosti – jiný pohled na svobodné matky, rozvody, atp., nové uspořádání světa – například vyhlášení Československa (28. 10. 1918).
Myslím si, že první světová válka má své klady i zápory. Asi se ptáte, jaké klady by mohl tento masakr mít? Tak například vznikl náš samostatný stát, ženy už nebyly brány jako práce neschopné a později dokonce získaly právo volit. Jistěže má válka spíše více negativních dopadů. Ty miliony promarněných životů, prakticky pro nic za nic.
Závěrem bych chtěla přímo odpovědět na otázku, zda muselo dojít k první světové válce. Domnívám se, že nemuselo. Ale když by nedošlo k sarajevskému atentátu, nenašly by si mocnosti jinou záminku k rozpoutání války? Existoval by náš malý státeček, společně s dalšími šesti státy, kdyby nebylo první světové války? Jak by asi vypadal svět bez této krvavé zkušenosti? Nad těmito otázkami můžeme jen polemizovat. Fakt je, že válka už se stala a nic se na tom nezmění.
Hodnocení: 1-
