Kniha: Povídky malostranské
Autor: Jan Neruda
Přidal(a): Markeetka, Chudy
Jan Neruda
- český básník, prozaik a novinář
- vyrůstal v chudé malostran. rodině → sociální nerovnost se odrazila v dílech
- gymnázium (spolužák Hálek) → práva a filozofie X nedokončil → novinařina a literatura
- periodika: Obrazy života, Čas, Květy, Hlas, Lumír, Nár. Listy (nejdéle – až do smrti) → pravidel.
- nedělní fejetony, kt. podepisoval rovnoramen. trojúhelníkem
- žil osaměle, nikdy se neoženil; pouze milost. vztah k Anně Holinové (život. ♥ → věnoval jí řadu básní) a platonický s K. Světlou – povzbuzovala ho + finan. podporovala (přátelství ukončil
manžel Světlé) - další ♥: Terezie Macháčková (nenaplněno ← tuberkulóza), Božena xy
- celý život se cítil zneuznán → negativ. vzah k lidem (nerudný :-D), problémy s alkoholem
- pravidel. návštěvy hostinců
- největší básnic. os. Májovců
- pochován na Vyšehrad. hřbitově
Další díla:
- básnické sbírky
- Hřbitovní kvítí (1857)
- velmi pesimistická
- zklamání z tehdej. života, kritizuje morálku
- sociál. otázka – chudoba
- smutek, nedůvěřuje lásce ani lidem, cítí se osamělý, roztrpčený
- tato sbírka – protestem proti pokoře
- Knihy veršů (1867)
- chmurné sociál. balady X umírňuje pesimismus, nachází smysl života → v práci a obětování se národu
- ♥ k rodičům a lidem vůbec
- čtivější než ostatní sbírky
- rozděleno na 3 části:
- Kniha veršů výpravných (básně se sociál. tematikou – Před fortnou milosrdných, Dědova mísa)
- Kniha veršů lyrických a smíšených (intimní lyrické básně, věnováno Otci, Matičce – ♥ k rodičům – a Anně Holinové → ♥ milenecká)
- Kniha veršů časových a příležitostných (politic. a vlastenec. poezie – pesimismus z Bachova absolutismu)
- Písně kosmické (1878)
- objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou
- reaguje na rozvoj vědy a techniky, oslavuje kosmic. tělesa a lid. touhu po poznání
- objevuje se tu materialistic. chápání světa, polidšťuje vesmír
- vlastenec. verše spojuje s vesmír. tělesy
- toto dílo vyjadřuje pocity všech májovců
- Balady a romance (1878-83)
- Prosté motivy (1883) – intimní deník; přírodní tematika
- Zpěvy páteční (1896)
- vrchol jeho tvorby
- vyšla až po jeho smrti (k vydání připravil Vrchlický)
- život národa srovnáván s Velkým pátkem – víra, že přijde vzkříšení
- ♥ k národu a přemýšlí nad naší historií – obrací se k husitství
- V zemi kalichu
- Anděl strážný
- Ecce homo (Ejhle, člověk) – vyzývá k boji proti rozdělení národů
- Láska – vyjadřuje víru v budoucnost Čech
- Hřbitovní kvítí (1857)
- próza
- Arabesky (1864)
- povídky a obrázky z praž. života koncem 50. a počátkem 60. let 19. století
- většina postav → lidé na okraji společnosti
- Trhani – o dělnících na železnici
- Povídky malostranské (1878)
- Arabesky (1864)
- divadel. hry – ne moc kvalitní
- fejetony – antisemit. motivy proti Židům (X v mládí sympatie)
Literárně historický kontext
2. pol. 19. století – realismus
- pravdivost, věrnost skutečnosti
- „vztah autora k realitě“
- objektivita → skutečnost by měla být zachycena v celé své komplexnosti a složitosti
- už se tolik neuchyluje do minulosti (jako romant. spis.)
- realismus – díla rozmanitá, proměnlivá → široké spektrum tvůr. postupů a prostředků
- období básnic. generací májovců, ruchovců a lumírovců → nástup realismu v české lit.
- tuto dobu Neruda pojmenoval – „časy zaživa pohřbené“
Májovci
- mladá gen. básníků a prozaiků; název odvozený od almanachu máj, kt. se veřejně přihlásili k odkazu K.H. Máchy → byl pro ně symbolem člověka, kt. neváhal bořit vžité představy o povaze a fci čes. básnictví
- Fričův almanach Lada-Nióla → vyprovokoval mladou básnic. generaci → dala najevo, že stávající situace nejen v lit. oblasti je nepřijatelná a neudržitelná → proto byl v květnu 1858 vydán almanach Máj – jako redaktor uveden Josef Barák (publicista+básník) X hl. organizátoři V.
Hálek + J. Neruda (nemohl být uveden jako redaktor ← nepříznivě hodnocen za sbírku Hřbitovní
kvítí) → dát najevo nespokojenost s polit. i kultur. životem, prosadit demokrat. ideály - znaky
- odvrat od minulosti k přítomnosti
- snaha o zobrazení skutečnosti
- umělec. svoboda
- usilují o sociál. rovnost
- usilují o širší rozhled po evrop. Lit. X ne nápodoba → využití nových evrop. tendencí (proto překlady Byrona, Huga, Puškina, Mickiewicze)
- snaha psát o jakémkoliv tématu → nevyhýbat se žádným problémům, pravdivě zobrazit svět (tíhnutí k realismu)… → prolomit „mrtvé“ období
Další autoři tohoto období:
-
- Rudolf Mayer → Písně v bouři
- Karolina Světlá → Černý Petříček
- Vítězslav Hálek → Večerní písně
Rozbor díla: Povídky malostranské
Nakladatelství,rok vydání
- Slunovrat, 1984
Literární druh:
Literární žánr:
- Povídky
Doba vzniku(literární směr, období):
- 19. století
Okolnosti vzniku:
- Neruda vzpomíná na své mládí a dětství strávené na Malé Straně v Praze.
Autor (zasazení díla do širšího kontextu jeho tvorby):
- Povídky vycházejí ze skutečných příběhů a i postavy v nich jsou opravdové. Místa kde se odehrávají jsou skutečná.
Výstavba literárního díla:
1. Tematická složka:
- Autor se soustředí na lidi kteří žili za jeho Mládí na Malé Straně. Vypráví příběhy které jsou z většiny založeny na pravdě . Věnuje hodně času popisu míst a postav. Dílo bylo tvořeno za realismu tomu také odpovídá to že Neruda ztvárňuje skutečnost.Postavy: Sám Neruda, žebrák Vojtíšek, pan Ryšánek a Schlegl, pan Vorel a další
- Dílo je psáno hovorovou a jednoduchou řečí.
- Dílo je v různých částí humorné ( při popisováni postav), a vystihuje přesně náladu lidí.
2. Jazyková složka
- Neruda zde použil jednoduchý a hovorový jazyk, co nejvíce přiblížil čtenáři. Brání se mnohoznačnosti.
3. Kompoziční složka:
- Děj v povídkách je chronologicky uspořádán- příběhy jsou zpracovány v časové posloupnosti.
Díla, která navazovala:
- Arabesky,Různí lidé (prozaická díla)
Různé (i neliterární) adaptace:
- Hastrman– českolovenský film režiséra Iva Paukerta z roku 1955Týden v tichém domě – českolovenský film režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1947
Obsahy povídek
Týden v tichém domě
- úvod. nejrozsáhlej.
- život v měšťan. domě – hokynář. rodina Bavorova se synem Václavem (fláma :-D), praktikantem, propuštěným z úřadu kvůli zápiskům → posuzoval spoluúředníky, a napsal článek do novin; rodina domácího Ebera (šijí vojenské prádlo na výdělek, maloměšťácké chování); starý mládenec doktor Loukota; pohřeb staré panny Žanýnky, svatba Josefinky a strojmistra Bavoráka
Pan Ryšánek a pan Schlegl
- nepřátelství býval. přátel (→ láska k 1 ženě), sedávali 11 let u 1 stolu v hospodě a nepromluvili na sebe, usmíření až po dlouhé nemoci pana Ryšánka
Přivedla žebráka na mizinu
- O žebráku panu Vojtíškovi, kt. byl znám po celé Malé Straně, měl se docela dobře. Vždyť v ulici ho každý znal. Měl jedno přísné pravidlo, nikdy nežebrat u kostela. Přes den se pak šel najíst, vždy věděl, kde ho čeká hrnek od oběda.
- Za to, že odmítl žebračku „babu miliónovou“ → ze závisti rozšířila pomluvu, že je bohatý → lidé si ho přestali všímat, nic mu nedávali
- A pan Vojtíšek nakonec zemřel (nalezli ho zmrzlého)
O měkkém srdci paní Rusky
- chodila na všechny pohřby plakat a pomlouvat, až jí to policie zakázala
Večerní šplechty
- rozhovory studentů na střeše domu v Ostruhové ulici; postava autora (Hovora)
Doktor Kazisvět
- příběh lékaře Heriberta, samotáře, kt. nikoho nechtěl léčit
- při pohřbu rady Schepelera náhodou zjistil, že není mrtvý → a zachránil ho X zkazil radost dědiců i vdovy
– lidé ho obdivovali, ale on je dál odmítal a neléčil
Hastrman
- příběh pana Rybáře (přezdívka podle zeleného fráčku), kt. má sbírku domnělých drahokamů (ve
skutečnosti polodrahokamů) – když zjistí svůj omyl → zoufalý, že ztratí přízeň svých blízkých X je
zetěm ujištěn, že ho mají rádi i bez bohatství
Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku
- krupař Vorel se přistěhoval na Malou Stranu a zřídil krámek X nikdo od něho nechtěl kupovat(je
cizí, mouka je prý cítit kouřem) → spáchal sebevraždu
U tří lilií
- romantic. laděný příběh, kt. prožívá básník (autor) – o dívce, jež v hospodě tančí; dostává
zprávu, že jí zemřela matka, ale pokračuje dál v zábavě; lidská otrlost, kterou nepohne ani smrt
Svatováclavská mše
- vzpomínka na mládí – nechal se zavřít na noc do svatováclavského chrámu, aby se přesvědčil, zda sv. Václav bude o půlnoci sloužit mši X všechno zaspal
Jak to přišlo, že 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno
- příběh z dětství, kdy se s kamarády domluvil, že zničí Rakousko → utvořil tajný spolek →
vypracoval tajný plán dobytí Prahy, koupili si pistoli a všechny peníze dali hokynáři Podhorákovi
na střlný prach X ten peníze propil a tak zachránil Rakousko
Psáno o letošních Dušičkách
- forma dopisu a zápisníku
- o tlusté slečně Máry, kt. zůstala starou pannou; kdysi jí písemně vyznali (z žertu) lásku kupec Cibulka a rytec Rechner, ale pak zase ustoupili (prý z vzájemné ohleduplnosti); Máry jim oběma na Dušičkách dává na hrob věnec
Figurky
- advokát. koncipient Krumlovský chce složit advokátskou zkoušku → přestěhuje se na Malou Stranu, aby mohl studovat X lidé v domě – figurky- jsou tak zajímaví, že ho rozptylují
- bydlí u záletné konduktérky; je vyzván nadporučíkem, kt. za ní chodí, na souboj → obstojí v něm
- žije tu malíř Augusta, jeho manželka, kt. šišlá, když mají peníze; provazník píšící škodolibě
anonymní dopisy atd…
Vybraná ukázka z díla:
- Obličej tak zdravě svítivý a do červena lesklý jako nedělní pečínka, politá čerstvým máslem. A takhle k sobotě – pan Vojtíšek holil se jen v neděli -, když mu bílé vousy po kulaté bradě zas řádně vyrazily a jako hustá smetana se skvěly, zdál se mě být ještě hezčí. Také vlasy jeho se mi líbily. Neměl jich mnoho, začaly pod okrouhlou pleší na skráních a byly už přešedlý, ne více stříbrný, nýbrž již až lehýnce zas do žluta,ale byly jako hedvábí a vlály tak hebce kolem hlavy. Pan Vojtíšek nosil totiž čepici vždy jen v ruce a pokryl se , leda když měl přejít prostorou sluncem příliš praženou.
Komentář ukázky:
- V této ukázce vidíme jednu z nejzákladnějších vlastností Nerudy a to vysokou pozornost k charakterizaci postav. Při popisování postav jde do detailů a do velkých konkrétností.
Vlastní hodnocení díla:
- Dílo se mi líbilo protože Jan Neruda čerpal z vlastních zkušeností. Líbí se mi jak popisuje povahu Čechů (závist, škodolibost).