Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461 – 1510) byl představitelem humanistického psaní, který tvořil básně i prózu. Byl to vášnivý cestovatel a patřil k jednomu z nejvýznamnějších šlechtických rodů u nás. Mimo jiné se vyznačoval také jako horlivý katolík a dvořan krále Vladislava II. Jagellonského.
Život a cesty
- Narodil se kolem roku 1461 na hradě Hasištejn u Kadaně jako syn Mikuláše II. Hasištejnského a Žofie ze Žerotína.
- Od roku 1475 studoval v italské Bologni, poté od roku 1478 v Iridentu, aby se o rok později opět vrátil na bolognskou univerzitu.
- Doktorát z kanonického práva získal až z univerzity ve Ferraře v roce 1482.
- Roku 1483 se stal proboštem královské kapituly na Vyšehradě, což byl významný církevní post.
- Od roku 1487 začal pracovat na Pražském hradě jako sekretář v České královské kanceláři, kterou tehdy vedl Jan ze Šelnberka.
- Po Janovi nastoupil na jeho funkci Albrecht Libštejnský z Kolovrat, kterého Bohuslav Hasištejnský kritizoval pro jeho nezřízený život.
- Osobně se znal s králem Vladislavem II. Jagellonským a udržovali spolu písemný styk.
- Kvůli své dvorské službě si zakoupil palác Smiřických na Malostranském náměstí.
- V letech 1490 až 1491 podnikl rozsáhlé cesty. Navštívil Bavorsko, Milán, Janov, Řím, Pisu, Bolognu i Benátky.
- Z Benátek se vydal na cestu po Středozemním moři, navštívil Krétu, Kypr, Levantu, Palestinu, Sýrii, Sinajský poloostrov i Egypt. Pro toto cestování se mu začalo říkat Český Odysseus.
- Díky povolení kutat stříbro na hasištejnsko-přísečnickém panství se stal nezávislým a mohl strávit svůj intelektuálský život na hradě Hasištejně.
- Na svém hradě založil humanistickou školu a také jednu z největších soukromých knihoven tehdejší Evropy, která obsahovala na 800 svazků.
- Zemřel v ústraní ve věku 48–49 let dne 14. listopadu 1510 ve svém rodném městě.
Literární styl a témata
- Tvořil výhradně v latině, což bylo pro tehdejší humanistické vzdělance typické, a proto se i jeho díla dochovala v tomto jazyce.
- Věnoval se psaní poezie i prózy, často využíval formu traktátů, satir a oslavných či prosebných básní.
- Ve svých dílech často a ostře kritizoval mravní úpadek tehdejší společnosti a porovnával jej s idealizovanou minulostí.
- Zabýval se lidskými neřestmi, jako je lakomství, krutost či obecná lidská ubohost.
- Jeho tvorba odráží hluboké katolické přesvědčení a často se obrací k národním i církevním patronům.
Literární dílo
Poezie a satira
- Carmen heroicum ad Imperatorem et Christianos reges de bello contra Turcas inferendo (neuvedeno) – Název tohoto díla můžeme přeložit jako Báseň heroická císaři a křesťanským králům o válce proti Turkům. V ní autor vyzývá panovníky do boje proti Turkům.
- De propriis Germanorum inventis (neuvedeno) – V této básni autor oslavuje dva naprosto nesouvisející německé vynálezy. Prvním je knihtisk a druhým je střelný prach.
- Ad sanctum Wenceslaum satyra (neuvedeno) – V této satiře autor kritizuje úpadek mravů osob žijících v jeho době a obrací se ke svatému Václavovi. V překladu bychom dílo mohli nazvat Žaloba k sv. Václavu na mravy Čechů, vyšla také v knize s názvem Satira k Sv. Václavu. Občané za dob svatého Václava byli podle autora spořádaní, a proto se obrací právě k tomuto panovníkovi. Ačkoli dříve lidé trpěli hladem a sužovali je nemoci jako například mor, v současné době (kdy žil básník) trpí spíše lidská duše.
- Ad quattuordecim auxiliatores (neuvedeno) – V této básni se autor přimlouvá k patronům františkánského kláštera v Kadani, kteří jsou zvaní jako Čtrnáct sv. pomocníků.
- De avaritia (neuvedeno) – Tyto básně pojednávají o lakomství.
- Vivimus et bibimus (neuvedeno) – V překladu Žijme a pijme. Autor v nich líčí, jak se rozpaluje pitím vína.
Próza a traktáty
- De situ Pragae et incolentium moribus (neuvedeno) – V tomto díle autor vypráví o položení Prahy a znovu se vrací k tématu mravního úpadku – tentokrát pražských obyvatel.
- De miseria humana (neuvedeno) – I tento traktát je založen na špatných lidských vlastnostech, tentokrát jde o lidskou ubohost a všechno, co člověk za svého života – od narození až po svou smrt – napáchá. Jmenovitě jde o války a mučící nástroje, které mají sloužit k tomu, že jeden člověk trápí jiného. Kniha bývá vydávána pod názvem O lidské ubohosti.
Hasištejnská knihovna
- Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic shromáždil na svém hradě jednu z nejvýznamnějších soukromých knihoven ve střední Evropě.
- Knihovna obsahovala přibližně 800 svazků, což bylo na přelom 15. a 16. století mimořádné množství.
- Sbírka odrážela jeho široký intelektuální záběr a humanistické vzdělání, které podporoval i založením vlastní humanistické školy na hradě.
Související autoři
Čeští humanisté
Viktorin Kornel ze Všehrd
- Významný český humanista a právník, současník Bohuslava Hasištejnského.
- Na rozdíl od něj prosazoval češtinu jako plnohodnotný literární a odborný jazyk.
- Pozdější představitel českého humanismu a biskup Jednoty bratrské.
- Zabýval se překladem, jazykovědou a hudební teorií.
- Vrcholný představitel humanistické a reformační pedagogiky.
- Stejně jako Hasištejnský psal latinsky a strávil velkou část života cestováním po Evropě.
Citáty a myšlenky
Ad sanctum Wenceslaum satyra
Ačkoli dříve lidé trpěli hladem a sužovali je nemoci jako například mor, v současné době trpí spíše lidská duše.
Časté otázky k autorovi
Proč se Bohuslavu Hasištejnskému říkalo Český Odysseus?
Tuto přezdívku získal díky svým rozsáhlým cestám v letech 1490–1491, během kterých navštívil Itálii, Krétu, Kypr, Palestinu, Sýrii, Sinajský poloostrov a Egypt.
V jakém jazyce psal svá díla?
Svá díla psal výhradně v latině, což bylo pro humanistické vzdělance jeho doby typické.
Jaký byl jeho postoj k tehdejší společnosti?
Byl velmi kritický k mravnímu úpadku své doby, což se odráží v jeho satirách a traktátech, kde kritizuje lakomství, ubohost a nezřízený život.
