Henri Barbusse (1873 – 1935) byl francouzský básník, romanopisec a novinář, který se proslavil především svým protiválečným románem *Oheň*. Jeho dílo, silně ovlivněné otřesnými zážitky z první světové války, se vyznačuje syrovým realismem, idealismem a pozdějším příklonem ke komunistické ideologii.
Život Henriho Barbusse
- Narodil se 17. května 1873 v Asnières-sur-Seine ve Francii. Jeho otec byl Francouz, matka Angličanka.
- Dětství strávil v Anglii, ale v dospělosti anglicky nemluvil.
- V roce 1895 vydal svou jedinou básnickou sbírku *Pleureuses* a v roce 1903 první román *Suppliants*.
- Stal se chráněncem spisovatele Catulle Mendèse a oženil se s jeho nejmladší dcerou.
- V roce 1914, ve věku 41 let a po prodělané tuberkulóze, se dobrovolně připojil k francouzské armádě a bojoval v první světové válce.
- Za statečnost v boji byl třikrát vyznamenán.
- V roce 1916 byl z armády propuštěn kvůli třetímu onemocnění úplavicí.
- Zážitky z války – špína, marnost a hrůza – se staly hlavním zdrojem pro jeho nejslavnější knihu *Oheň*.
- Za román *Oheň* získal v roce 1917 prestižní literární cenu Prix Goncourt.
- Po válce se stal přesvědčeným pacifistou a své sympatie upínal ke komunismu, v němž viděl naději na světový mír.
- Podnikl několik cest do Sovětského svazu a napsal pochvalné knihy o Rusku a životopis Josepha Stalina.
- Zemřel 30. srpna 1935 v Moskvě na zápal plic, kterým se nakazil během kongresu v Kremlu. Je pohřben na pařížském hřbitově Père-Lachaise.
Styl psaní a témata
- Jeho raná tvorba zahrnuje poezii a romány, které mu získaly pozornost literárních kruhů.
- Zásadní zlom v jeho tvorbě představují osobní zážitky z první světové války.
- Jeho styl se vyznačuje syrovým realismem a naturalistickým zobrazením válečných hrůz, špíny a marnosti.
- Kladl důraz na upřímnost, morální vášeň a přesnou pozornost k detailu, což mu vyneslo literární uznání.
- V pozdějších dílech se projevuje silný idealismus a snaha psát prózu ve prospěch lidstva.
- Po válce se jeho tvorba stává silně politicky angažovanou, odsuzuje válku a hledá naději v komunistické ideologii.
- Věnoval se také reportážní a esejistické tvorbě, ve které reflektoval své cesty a politické přesvědčení.
- Jeho pozdní díla, jako biografie Stalina, jsou dnes vnímána jako zastaralá a poplatná době svého vzniku.
Dílo Henriho Barbusse
Romány a próza
- Pleureuses (1895) – Jediná autorova básnická sbírka.
- Suppliants (1903) – První román, kterým na sebe autor upozornil.
- Peklo (L’Enfer) (1908) – Román zobrazující moderní velkoměsto v naturalistickém duchu, který se zamýšlí nad smyslem života. Přepracovaná verze vyšla v roce 1917.
- Oheň (Le Feu) (1916) – Nejznámější autorův román s podtitulem *Deník bojového družstva*. Dílo, oceněné v roce 1917 prestižní Prix Goncourt, čerpá z autorových přímých zážitků z první světové války a s naturalistickou syrovostí líčí hrůzy zákopového života.
- Jasno (Clarté) (1919) – Román, který ideově navazuje na *Oheň*. Autor v něm odsuzuje zbytečnost války a zaměřuje se na její morální a politické aspekty. Podle knihy bylo pojmenováno mezinárodní hnutí humanistické inteligence Clarté.
- Šílenství lásky (1919) – Sbírka povídek z autorovy rané tvorby. Do češtiny byla přeložena v roce 1973.
- Různé zprávy (Faits divers) (1928) – Kniha obsahující novely, povídky a historické studie.
Eseje, reportáže a biografie
- Světlo v propasti (La Lueur dans l’abîme) (1920) – Esejistické dílo.
- Dopisy duševním pracovníkům (1922) – Esej.
- Gruzie (La Géorgie) (1929) – Reportážní kniha vzniklá na základě autorových cest.
- Rusko (La Russie) (1930) – Reportáž, ve které autor vyjadřuje své sympatie ke komunistické ideologii a Sovětskému svazu. Dílo je dnes považováno za zastaralé.
- Stalin: A New World Seen Through One Man (1935) – Pochvalný životopis Josepha Stalina, který je dnes vnímán jako poplatný době.
Politická angažovanost a pacifismus
- Po hrůzných zkušenostech z první světové války se stal přesvědčeným pacifistou.
- Naději na světový mír a spravedlivější uspořádání společnosti spatřoval v komunistické ideologii.
- Aktivně podporoval ruské bolševiky a několikrát cestoval do Sovětského svazu.
- Jeho politické přesvědčení se silně promítlo do jeho pozdní tvorby, zejména do reportáží o Rusku a Gruzii a do životopisu Stalina.
- Založil mezinárodní hnutí humanistické inteligence Clarté, pojmenované podle jeho románu, které sdružovalo levicově orientované intelektuály.
Související autoři
Autoři ovlivnění první světovou válkou
Émile Zola
- Představitel francouzského naturalismu, jehož dílo ovlivnilo Barbussovu ranou tvorbu, zejména román *Peklo*.
- Německý autor, jehož román *Na západní frontě klid* podobně jako Barbusseův *Oheň* syrově a realisticky zobrazuje hrůzy první světové války z pohledu obyčejného vojáka.
- Francouzský spisovatel a pacifista, nositel Nobelovy ceny, který sdílel s Barbussem humanistické a protiválečné postoje.
- Český autor, který ve svém díle *Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války* satirickým způsobem kritizoval absurditu a nesmyslnost války.
Citáty
Z románu Oheň
Dvě armády, které spolu bojují – to je jedna velká armáda, která páchá sebevraždu.
Časté otázky k autorovi
Čím je Henri Barbusse nejznámější?
Henri Barbusse je nejvíce známý pro svůj protiválečný román *Oheň* (Le Feu) z roku 1916, který na základě jeho vlastních zážitků realisticky popisuje hrůzy života v zákopech první světové války a za který získal prestižní Prix Goncourt.
Jaký byl politický postoj Henriho Barbusse?
Po první světové válce se stal přesvědčeným pacifistou a komunistou. Věřil, že komunismus může přinést světový mír, a podporoval Sovětský svaz, o kterém napsal několik reportáží a také životopis J. V. Stalina.
Kde zemřel Henri Barbusse?
Henri Barbusse zemřel na zápal plic 30. srpna 1935 v Moskvě, kam odcestoval na kongres. Je pohřben na pařížském hřbitově Père-Lachaise.
