Jaroslav Hutka (1947) je český folkový hudebník, skladatel, písničkář a spisovatel, který v sedmdesátých letech patřil k předním představitelům disentu. Jeho nejznámější písní je Náměšť, jež se stala jedním ze symbolů sametové revoluce.
Život a politický exil
- Narodil se 21. dubna 1947 v Olomouci.
- Jeho dětství poznamenalo násilné vystěhování rodiny do Bouzova v roce 1952 v rámci komunistické akce proti takzvaným kapitalistům.
- Vystudoval pražskou uměleckoprůmyslovou školu a následně se začal naplno věnovat hudbě.
- Na konci šedesátých let vystupoval ve dvojici s Vladimírem Veitem.
- Později cestoval po Československu s vlastním programem, ve kterém popularizoval moravské lidové písně, čímž si získal velkou oblibu.
- V roce 1972 založil neoficiální sdružení folkových písničkářů Šafrán, kam patřili i Vladimír Merta nebo Vlasta Třešňák.
- Roku 1977 se zúčastnil festivalu druhé kultury na Hrádečku u Trutnova a podepsal Chartu 77.
- Podpis Charty 77 vyvolal tvrdou reakci režimu, která zahrnovala nejrůznější zákazy a perzekuce.
- V říjnu 1978 se kvůli tlaku státní bezpečnosti rozhodl emigrovat do Nizozemska.
- Po sametové revoluci se vrátil do vlasti a již 26. listopadu 1989 zpíval na obrovské manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni.
- Aktivně vystupoval na podporu prezidentské kandidatury Václava Havla.
- V současnosti si svou tvorbu vydává sám, včetně vlastnoručního kreslení obalů a vypalování CD.
- Pořádá občasné koncerty v malých klubech a píše fejetony, v nichž kriticky glosuje českou společensko-politickou situaci.
- Angažuje se v ochraně životního prostředí, je členem předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život a Čestné rady sdružení Děti Země.
Hudební a literární styl
- Jeho tvorba je silně ovlivněna poetikou moravských lidových písní.
- Ve svých textech často využívá zvukomalebnost, jazykovou hravost a specifický humor.
- Původní folkovou a lidovou inspiraci později nahradila radikalizace textů v reakci na politickou situaci.
- V exilové tvorbě reflektuje nelehký život mimo domov a pocity vykořenění.
- V polistopadových textech a fejetonech často vyjadřuje rozčarování z politického a společenského vývoje.
- Jeho literární dílo má často deníkový nebo autobiografický charakter, zachycující osobní prožitky a vzpomínky.
Hudební a literární dílo
Hudební tvorba a diskografie
- Náměšť (1973) – Nejznámější píseň, kterou složil pro folkový festival v Náměšti na Hané. Tento festival byl ale několik dní před jeho zahájením v rámci normalizace zakázán.
- Stůj, břízo zelená (1974) – Jedno z nejznámějších hudebních alb z období před emigrací.
- Vandrovali hudci (1976) – Další významné album čerpající z lidové slovesnosti.
- Pravděpodobné vzdálenosti (1978) – Album vydané v zahraničí, reflektující dobu kolem emigrace.
- Návrat (1990) – Album vydané po návratu z exilu.
- Tango o Praze (1998) – Pozdější hudební tvorba.
Knižní tvorba
- Dvorky (1977) – Novela je příběhem o dospívání v totalitní společnosti sedmdesátých let a hledání životních hodnot.
- Plechovka (1978) – Novela odráží Hutkovo rozhodnutí emigrovat z Československa pryč.
- Požár v bazaru (1989) – Kniha obsahuje Hutkovy fejetony z let 1977 až 1989, ve kterých se vyjadřuje k nejrůznějším společenským problémům i k aktuální politické situaci.
- Koryta krve (1996) – Výbor z básnické tvorby, kterou napsal v letech 1983 až 1995.
- Podzim je tady (1998) – Kniha fejetonů a básní, která je Hutkovou osobitou reflexí společenské atmosféry v Československu v první polovině devadesátých let, ve které zároveň vyjadřuje své rozčarování z některých polistopadových změn. Zároveň se v knize vyrovnává i se svým návratem z emigrace či s narozením dcery.
- Cesta do království (2012) – Kniha, která deníkovou formou zachycuje několik týdnů na podzim roku 1978, tedy v době, kdy odcházel do nizozemského exilu. Jedná se o osobní vzpomínky na dny těsně před emigrací a těsně po emigraci, které Jaroslav Hutka zaznamenal na radu spisovatele Pavla Kohouta a tyto poznámky zpracoval do podoby této novely.
Občanská angažovanost a aktivity
- V roce 1977 podepsal Chartu 77, což vedlo k jeho perzekuci a následné emigraci.
- Během sametové revoluce vystoupil 26. listopadu 1989 na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni.
- Aktivně podporoval prezidentskou kandidaturu Václava Havla.
- Dlouhodobě se angažuje v ochraně životního prostředí.
- Je členem předsednictva občanského sdružení Společnost pro trvale udržitelný život.
- Působí v Čestné radě ekologického sdružení Děti Země.
Související autoři
Český disent a folkoví písničkáři
Vladimír Merta
- Český folkový písničkář, publicista a spisovatel.
- Společně s Jaroslavem Hutkou byl členem neoficiálního sdružení folkových písničkářů Šafrán.
Vlasta Třešňák
- Český folkový písničkář, spisovatel a výtvarník.
- Další z výrazných členů sdružení Šafrán a signatář Charty 77, který byl rovněž donucen k emigraci.
- Český dramatik, esejista, disident a pozdější prezident.
- Jaroslav Hutka s ním úzce spolupracoval v rámci disentu a později aktivně vystupoval na podporu jeho prezidentské kandidatury.
Vladimír Veit
- Český písničkář a hudebník.
- Na konci šedesátých let tvořil s Jaroslavem Hutkou hudební dvojici.
Známé citáty a texty
Náměšť
Krásný je vzduch, krásnější je moře,
co je nejkrásnější, usměvavé tváře.
Pevný je stůl, pevnější je hora,
co je nejpevnější, ta člověčí víra.
Časté otázky k autorovi
Kdy a proč Jaroslav Hutka emigroval?
Jaroslav Hutka emigroval v říjnu roku 1978 do Nizozemska. Důvodem byla rozsáhlá perzekuce a zákazy ze strany komunistického režimu po jeho podpisu Charty 77.
Jaká je nejznámější píseň Jaroslava Hutky?
Jeho nejznámější písní je Náměšť, kterou složil v roce 1973 pro zakázaný folkový festival. Píseň zlidověla a stala se jedním ze symbolů sametové revoluce v roce 1989.
Co bylo sdružení Šafrán?
Šafrán bylo neoficiální sdružení folkových písničkářů, které Jaroslav Hutka založil v roce 1972. Patřili do něj například i Vladimír Merta nebo Vlasta Třešňák.
