Václav Havel – životopis

Václav Havel (1936 – 2011) byl český dramatik, esejista, disident a politik, který se stal devátým a posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky. Patřil k nejvýznamnějším představitelům absurdního divadla, spoluzaložil občanskou iniciativu Charta 77 a stal se jedním z hlavních kritiků komunistického režimu, za což byl i vězněn.

 

Život Václava Havla

• Narodil se do rodiny pražských podnikatelů, což mu v mládí přineslo problémy s přijetím mezi vrstevníky a následné kádrové potíže.
• Dětství trávil zčásti v domě postaveném jeho dědečkem ve Žďárci u Tišnova na Moravě.
• Původně nastoupil do učení jako chemický laborant a maturitu si dodělal až později při zaměstnání.
• Z kádrových důvodů nebyl přijat na humanitní vysokou školu, proto zvolil Ekonomickou fakultu ČVUT, kterou po dvou letech opustil.
• Začal působit v divadle Na Zábradlí a díky zájmu o humanitní předměty dálkově vystudoval dramaturgii na Divadelní fakultě AMU v Praze.
• Aktivně se zapojil do politické diskuze, prosazoval demokracii a po zákazu publikování se stal předním kritikem normalizačního režimu.
• Za své občanské postoje byl několikrát zatčen a odsouzen k trestu odnětí svobody v celkové délce čtyři a půl roku.
• Jeho první manželkou se stala Olga Šplíchalová, se kterou se oženil po osmileté známosti a která později založila Výbor dobré vůle na pomoc postiženým.
• Po smrti Olgy v roce 1996 a vlastním úspěšném boji s vážným onkologickým onemocněním, kdy mu byla odejmuta část plíce, se podruhé oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou.
• Dne 29. prosince 1989 byl zvolen prezidentem Československa a zemi úspěšně nasměroval k parlamentní demokracii.
• Ačkoliv se snažil zabránit rozpadu státu, v roce 1993 se stal prvním prezidentem samostatné České republiky, kterou vedl dvě funkční období.
• Významně se zasadil o přijetí České republiky do Evropské unie, což se uskutečnilo po jeho odchodu z funkce.
• Poslední léta jeho života sužovaly zdravotní obtíže a politické spory s Václavem Klausem. Zemřel 18. prosince 2011 na své chalupě v Hrádečku u Trutnova.

 

Literární styl a témata

• Proslavil se především jako dramatik tvořící v duchu absurdního divadla.
• Ve svých hrách se zaměřoval na témata moci, byrokracie, ztráty identity a manipulace.
• Specifickou roli v jeho díle hraje jazyk, který často ukazuje jako nástroj nedorozumění a odcizení, nikoliv dorozumění.
• Významnou součástí jeho tvorby jsou politické a filozofické eseje, ve kterých analyzoval totalitní systémy.
• V esejích a dopisech z vězení se hluboce zabýval otázkami lidské svobody, morálky a osobní zodpovědnosti.
• Věnoval se také experimentální poezii, zejména tvorbě kaligramů a vizuálních básní.
• Jeho pozdní divadelní tvorba nese silné autobiografické rysy a reflektuje jeho zkušenosti z vysoké politiky.

 

Dílo Václava Havla

Divadelní hry a dramata

• Zahradní slavnost (1963) – Drama, které mělo premiéru v Divadle Na zábradlí. Hlavní hrdina Hugo Pludek je geniální v tom, že dokáže jakýkoli systém přivést k dokonalosti, splynout s ním, a tím vlastně ztratit svoji vlastní identitu.
• Vyrozumění (1965) – Hra založená na konfrontaci umělosti a přirozenosti. Umělý svět je zde budován na fiktivním jazyku ptydepe, který striktně vylučuje emocionalitu, nepřesnost a mnohoznačnost.
• Audience (1975) – Jedna ze tří her spojených postavou disidenta Ferdinanda Vaňka, který pracuje v pivovaru (autobiografický prvek). Děj ukazuje, jak na Vaňkův pravdivý postoj reagují druzí, čímž hra poukazuje na pokrytectví, zbabělost a kariérismus.
• Vernisáž (1975) – Další z takzvaných vaňkovských aktovek, kde se hlavní hrdina setkává s konformismem a prázdnotou svých přátel.
• Protest (1978) – Třetí hra s Ferdinandem Vaňkem, reflektující morální dilemata a alibismus v době normalizace.
• Odcházení (2007) – Divadelní hra o pěti dějstvích, která nese silné autobiografické rysy. Vztahuje se k období, kdy Havel opustil funkci prezidenta České republiky, a odkazuje se v ní na A. P. Čechova (citace motivu Višňového sadu).

 
Poezie a eseje

• Antikódy (1964) – Sbírka básní obsahující experimentální poezii, především kaligramy. Je věnována Jiřímu Kolářovi a později podle ní vzniklo i představení v Nové scéně Laterny magiky Národního divadla.
• Dopis Gustávu Husákovi (1975) – Zásadní politická esej, ve které Havel otevřeně kritizoval normalizační režim a jeho dopady na společnost.
• O smyslu Charty 77 (1986) – Politická esej obhajující a vysvětlující cíle tohoto disidentského hnutí.

 

Zajímavosti ze života

• Byl spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy Charta 77.
• V listopadu 1989 se stal spoluzakladatelem a vůdčí osobností protikomunistického hnutí Občanské fórum.
• Za svou literární tvorbu i občanské postoje získal mnoho prestižních mezinárodních ocenění.
• Byl několikrát oficiálně nominován na Nobelovu cenu míru.

 

Související autoři

Disidenti a autoři absurdního dramatu
 
Milan Kundera

• Český a francouzský spisovatel, autor románu Žert.
• Patřil k nejvýraznějším postavám české literatury 2. poloviny 20. století a světově nejznámějším českým autorům.

 
Pavel Kohout

• Český dramatik a spisovatel, spoluzakladatel Charty 77.
• Autor absurdních a politických her, který byl nucen odejít do exilu.

 
Ivan Klíma

• Prozaik a dramatik, jehož díla byla za normalizace zakázána.
• Zabýval se podobnými tématy morálky, svobody a života v totalitě.

 
Samuel Beckett

• Irský dramatik a klíčový představitel světového absurdního divadla.
• Jeho tvorba výrazně ovlivnila Havlovy rané divadelní hry.

 

Citáty

O pravdě a lásce

Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

 

O naději

Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.

 

Časté otázky k autorovi

Kdy byl Václav Havel zvolen prezidentem?
Václav Havel byl poprvé zvolen prezidentem Československa 29. prosince 1989. Později, v roce 1993, se stal prvním prezidentem samostatné České republiky.
 
Co je to ptydepe?
Ptydepe je umělý jazyk z Havlovy divadelní hry Vyrozumění. Byl vytvořen tak, aby vylučoval jakoukoliv emocionalitu, nepřesnost a mnohoznačnost, čímž autor paroduje byrokratický systém.
 
Za co byl Václav Havel vězněn?
Byl vězněn za své občanské postoje, obhajobu lidských práv a kritiku komunistického normalizačního režimu. Ve vězení strávil celkem čtyři a půl roku.