Jméno: Charta 77
Přidal(a): Lucie Rathová
V současné době se setkáváme s nejrůznějšími politickými protesty proti něčemu a někomu. Ze stejného důvodu vznikla Charta 77. Což byla jakási skupina lidí, kteří se bouřili proti, tomu, že v té době nebyla dodržována lidská práva. K tomuto spolku vznikl stejnojmenný dokument Charta 77 a se vznikem této listiny i protestem jsou spojováni dva lidé a to někdejší prezident Václav Havel a Pavel Kohout.
Charta 77 fungovala až do roku 1992 a vznikla proto, že po roce tom, co tehdejší ČSSR podepsala mezinárodní pakt o lidských právech, republika žádná práva nedodržovala. Charta nebyla žádné politické hnutí ani spolek, nicméně každý kdo s tehdejším režimem nesouhlasil a naopak souhlasil s názory charty, do ní patřil.
Další kdo se podíleli na vzniku charty lze jmenovat Jana Patočku, Jiřího Němce, Václava Bendu a další. Právě Jan Patočka, který se podílel na vzniku, však následky výslechu v roce 1977 zemřel. Charta 77 byla charakteristická tím, že měla pouze své mluvčí, kteří se však průběžně střídali. S chartou 77 je spojován pojem signatář, což je každý člověk, který podepsal nějaký dokument, případně petici.
V polistopadovém režimu nebylo obvyklé proti něčemu protestovat, proto byli signatáři charty, kdy se bouřili proti režimu, od okolního světa odsuzováni. Často přišli o práci, byli kontrolováni, sledování a vyslýcháni. Václav Havel a Jiří Lederer byli dokonce zatčeni.
Oproti Chartě 77 vznikla naopak anticharta, kterou podepisovali ti, kteří nesouhlasili s Chartou 77. Často lidé byli nuceni tuto antichartu podepsat, zejména známé osobnosti, čehož se později využívalo k propagandě. Často se však stávalo, že lidé vůbec nevěděli, co podepisují.
Každý protest přináší své ovoce a tak se lidé, kteří podporovali Chartu 77, dočkali změny, ale až v roce 1989, kdy zanikl totalitní režim. Charta tak byla oficiálně ukončena až v roce 1992. Dlouhých dvanáct let lidé čekali na to, až budou dodržována základní lidská práva a někteří za svobodu položili svůj život.
Václav Havel, který žil v letech 1936-2011 se stal nakonec i posledním prezidentem tehdejšího Československé republiky a mezi lidmi byl velmi oblíbený. Byl to nejen signatář Charty 77, ale také dramatik. Působil Například v Divadle Na zábradlí. Mezi jeho známé divadelní hry patří Zahradní slavnost, Vyrozumění nebo Odcházení, což byla poslední hra, kterou dokončil před svou smrtí a také byl za ni oceněn Českým Lvem. Měl v plánu ještě napsat poslední dílo s názvem Sanatorium, které ale nedokončil a zemřel.
Po Václavu Havlovi je pojmenováno několik míst, zejména se jedná o letiště v Praze. Oblíbené jsou lavičky Václava Havla, které mají svůj specifický význam a najdeme je na několika místech v České republice.
