Téma: Můj nejbolestivější zážitek
Slohový útvar: Vypravování
Přidal(a): Havli.Veronika
Můj nejbolestivější zážitek
Každý rok jezdíme vždy do toho samého hotelu na Moravě, rok 2016 nemohl být přece výjimka. Den před odjezdem na hory jsme si zabalili potřebné věci.
Šli jsme spát poměrně brzo, protože jsme potřebovali ráno odjet. Nejsem úplně typ člověka, který vstává brzy ráno. Tak jsem si řekla, že se dospím v autě. To jsem ale ještě netušila, že můj bratr bude tak otravovat a po každé chvilce se ptát: „Už tam budeme?“. Myslela jsem, že mi pukne hlava. Cesta trvala tak přibližně tři hodiny, ale mně se to zdálo jako věčnost.
Konečně jsme tam dorazili. Vybalili jsme si naše věci a tak, prostě klasika. Zbytek dne jsme strávili relaxováním.
Druhý den našeho pobytu na horách jsme popadli lyže a šli jsme si zalyžovat. Jelikož jsem už pár let nelyžovala, myslím, že pět let, tak jsem byla úplně marná, vůbec mi to nešlo. Pořád jsem padala. Tehdy jsem ještě byla slabá, a tak jsem se neuměla ani zvednout ze země, musel mi pomáhat táta. Jela jsem ze svahu docela rychle, nešlo mi brzdit. To byl ale problém. Blížil se konec svahu a fronta čekajících lidí na vlek. Vůbec mi to nebrzdilo. Nechtěla jsem se trefit do lidí, zahnula jsem proto na druhou stranu do sněhu. V tom mi lyže zatočily tam, kam jsem nechtěla. Vrazila jsem přímo do sněhuláka, kterého tam nějaké děti postavily. Všechno mě bolelo, byla to docela rána. Po pár hodinách odpočívání mě už nic nebolelo. Jestli se někdy na lyžích nezabiju, stane se zázrak.
Hodnocení ze školy: 1 = výborně
