Aharon Appelfeld – životopis

Aharon Appelfeld (1932 – 2018) byl jedním z nejvýznamnějších izraelských spisovatelů dvacátého století, který přežil holocaust jako dítě. Jeho dílo se vyznačuje tichým, ale pronikavým zkoumáním lidského osudu na pozadí velkých dějinných traumat. Ačkoliv psal hebrejsky, jeho mateřským jazykem byla němčina, což ovlivnilo jeho unikátní stylistický projev. Za svou literární činnost obdržel řadu prestižních mezinárodních ocenění, včetně Izraelské ceny.

 

Životopis

• Narodil se v Černovicích v Bukovině do asimilované židovské rodiny, která mluvila německy.
• Jeho dětství bylo brutálně přerušeno válkou a následnou deportací.
• V pouhých osmi letech byl oddělen od rodičů a ocitl se v koncentračním táboře v Podněstří.
• Z tábora se mu podařilo uprchnout do lesů, kde se ukrýval mezi ukrajinskými kriminálníky.
• Pracoval v kuchyních Rudé armády, přičemž musel tajit svůj židovský původ, aby přežil v nepřátelském prostředí, což ho hluboce poznamenalo na celý zbytek života.
• Po skončení druhé světové války se v roce 1946 dostal do Palestiny.
• Musel se vyrovnat nejen se ztrátou rodiny, ale i s nutností naučit se zcela nový jazyk – hebrejštinu.
• Hebrejština pro něj byla zpočátku cizí a obtížná, ale postupem času si ji osvojil natolik, že se stala jeho výhradním literárním nástrojem, ačkoli v ní stále cítil ozvěny své mateřské němčiny a jidiš.
• Vzdělání dokončil na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde studoval jidiš a hebrejskou literaturu, což mu pomohlo propojit jeho evropskou minulost s novou izraelskou identitou.
• Během svého života se stal uznávaným profesorem literatury na Ben Gurionově univerzitě a jedním z nejplodnějších izraelských autorů.
• Žil v Jeruzalémě se svou rodinou a psal až do svých posledních dnů, přičemž se stal morální autoritou, která připomínala ztracený svět evropského židovstva před katastrofou šoa.

 

Literární styl

• Jeho styl je charakteristický jazykovou úsporností a zdrženlivostí.
• Využívá specifické ticho, které obklopuje nevyslovené hrůzy a traumata.
• Pracuje se snovou logikou a důsledně se vyhýbá přímému popisu zvěrstev vyhlazovacích táborů.
• Ve svých knihách se často vrací do světa předválečné střední Evropy.
• Zkoumá hlubokou psychologii přeživších a jejich vnitřní svět.
• I přes prožité hrůzy si zachoval humanistický pohled na svět.
• Ve své tvorbě se zcela vyhýbal patosu či nenávisti.

 

Významná díla

Romány a autobiografická díla

• Badenheim 1939 (1978) – Alegorický román o židovském letovisku v Rakousku, kde se rekreanti oddávají iluzím a ignorují blížící se katastrofu, zatímco se kolem nich stahují sítě nacistické byrokracie.
• Katerina (1989) – Psychologický román vyprávěný z pohledu nežidovské ukrajinské rolnice, která celý život slouží u židovských rodin, přebírá jejich zvyky a stává se svědkem jejich zániku i nositelkou jejich paměti.
• Železná dráha (1991) – Román sledující osud Erwina Siegela, který po válce cestuje vlaky po Evropě, posedlý snahou vypátrat vraha svých rodičů, přičemž tato cesta se stává metaforou pro neschopnost zakořenit.
• Příběh jednoho života (1999) – Autobiografické dílo, ve kterém autor fragmentárně vzpomíná na své dětství v Bukovině, útěk z tábora, skrývání v lesích a následnou cestu do Izraele, přičemž reflektuje paměť a trauma.
• Vše, co jsem miloval (1999) – Příběh devítiletého chlapce, který se po ztrátě rodiny ukrývá v lesích a na venkově, kde bojuje o přežití a snaží se pochopit svět dospělých plný násilí a zrady.

 

Literární kontext

• Aharon Appelfeld zaujímá v kontextu světové i izraelské literatury zcela specifické místo jako autor literatury šoa, ačkoliv on sám se tomuto nálepkování bránil a raději se viděl jako kronikář židovské osamělosti a osudu.
• Literárně navazuje na tradici středoevropského modernismu a existencialismu, zejména na díla Franze Kafky a Bruna Schulze, s nimiž sdílí pocit absurdity, odcizení a úzkosti.
• Na rozdíl od sabra literatury, která dominovala v Izraeli v době jeho příchodu a oslavovala nového silného Žida, Appelfeld vrátil do centra pozornosti diasporu, slabost a trauma přeživších.
• Jeho dílo se neřadí k dokumentárnímu realismu, ale vytváří vlastní mytický časoprostor, kde se prolíná minulost s přítomností.
• Je považován za jednoho z hlavních představitelů hebrejské literatury 20. století, který dokázal překlenout propast mezi zničeným světem evropského židovstva a realitou moderního Izraele.
• Zásadně ovlivnil způsob, jakým je literárně zpracovávána paměť holocaustu.

 

Související autoři

Autoři literatury šoa a moderní izraelské literatury
 
Imre Kertész

• Maďarský spisovatel židovského původu a nositel Nobelovy ceny za literaturu.
• Stejně jako Appelfeld přežil holocaust a ve svém díle reflektoval absurditu a hrůzy koncentračních táborů.

 
Primo Levi

• Italský židovský chemik a spisovatel.
• Jeho autobiografické knihy patří k nejvýznamnějším a nejstřízlivějším svědectvím o přežití v Osvětimi.

 
Amos Oz

• Jeden z nejvýznamnějších izraelských spisovatelů a esejistů.
• Věnoval se složitosti izraelské identity, společnosti a historickým traumatům.

 
Abraham B. Jehošua

• Významný izraelský prozaik a dramatik.
• Ve svém díle zkoumal psychologické a historické kořeny židovské existence a identity.

 
David Grossman

• Současný izraelský autor.
• Jeho tvorba se často dotýká traumatických momentů izraelské historie, osobních ztrát a paměti.

 

Citáty

O paměti a tichu

Ticho je někdy výmluvnější než tisíc slov. V mých knihách se snažím zachytit to, co zůstalo nevyřčeno, protože ty nejhlubší rány často nemají svůj vlastní jazyk.
Přežití není jen fyzický akt, je to neustálý boj o zachování vlastní lidskosti ve světě, který se zbláznil.

 

Časté otázky k autorovi

Jaký byl mateřský jazyk Aharona Appelfelda?
Ačkoliv se proslavil jako hebrejsky píšící autor, jeho mateřským jazykem byla němčina. Hebrejštinu se musel naučit až po svém příchodu do Palestiny v roce 1946.
 
Jak se Aharon Appelfeld zachránil během holocaustu?
V pouhých osmi letech se mu podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Podněstří. Následně se ukrýval v lesích mezi ukrajinskými kriminálníky a pracoval v kuchyních Rudé armády, přičemž tajil svůj židovský původ.
 
O čem pojednává jeho nejznámější román Badenheim 1939?
Jedná se o alegorický román o židovském letovisku v Rakousku, kde rekreanti ignorují blížící se nacistickou hrozbu, oddávají se iluzím a nevnímají stahující se sítě byrokracie.