Sextus Propertius – životopis

Sextus Propertius (cca 47 př. n. l. – cca 15 př. n. l.) byl jeden z nejvýznamnějších římských básníků augustovské doby, který se proslavil svými vášnivými verši. Jeho tvorba se soustředila především na intenzivní a často bolestný milostný vztah k ženě, kterou ve svém díle nazýval Cynthie. Ačkoliv byl členem vlivného kruhu podporovaného Maecenatem, často se vymezoval proti psaní tradiční epické poezie oslavující války. Jeho dílo je známé svou učeností, složitou strukturou a hlubokým psychologickým prožitkem lásky i žárlivosti. Ke konci života se od čistě milostných témat posunul i k mýtům o původu římských tradic a míst.

 

Životopis

• Narodil se v Umbrii, pravděpodobně ve městě Assisi, do rodiny zámožného jezdeckého stavu.
• Jeho rodina utrpěla značné ztráty při konfiskacích půdy po občanských válkách v roce 41 př. n. l.
• Ještě v chlapeckém věku přišel o otce, což silně poznamenalo jeho citlivou povahu.
• Následně byl svou matkou odveden do Říma, kde měl původně studovat právo a připravovat se na veřejnou politickou kariéru, která se od mladého muže jeho postavení očekávala.
• Místo dráhy politika či právníka však brzy propadl kouzlu poezie.
• K literární tvorbě ho inspirovala osudová a bouřlivá láska k ženě jménem Hostia, kterou ve svých elegiích zvěčnil pod pseudonymem Cynthia.
• Vydání jeho první knihy veršů, zvané Monobiblos, mu vyneslo okamžitý úspěch.
• Díky svému talentu získal pozvání do elitního literárního kroužku Gaia Maecenata.
• V tomto kroužku se mohl stýkat s největšími duchy té doby, jako byl Vergilius, ačkoliv si vždy zachovával určitou tvůrčí nezávislost.
• V pozdějších letech se jeho vztah k Cynthii, který byl plný rozchodů a usmiřování, definitivně rozpadl.
• Po rozchodu se začal ve své tvorbě více orientovat na etiologické báje a oslavu římské minulosti, čímž se snažil vyhovět požadavkům augustovské ideologie.
• O závěru jeho života máme jen velmi kusé informace.
• Předpokládá se, že zemřel v relativně mladém věku krátce po dokončení své čtvrté knihy elegií, aniž by zanechal potomky či se oženil.

 

Literární styl

• Propertiův styl je charakteristický vysokou mírou subjektivity.
• V jeho verších se často objevují náhlé změny nálad a myšlenkové skoky, které odrážejí jeho rozjitřené emoce.
• Je typickým představitelem takzvaného doctus poeta neboli učeného básníka.
• Své verše protkává složitými mytologickými aluzemi a metaforami, které vyžadují vzdělaného čtenáře.
• Jeho jazyk je hutný, někdy až drsný, ale vždy technicky dokonalý.
• Svá díla skládal výhradně v rámci elegického disticha.

 

Významná díla

Poezie a elegie

• Elegie I (Monobiblos) (cca 28 př. n. l.) – Prvotina, která autora proslavila, obsahující vášnivé milostné básně věnované Cynthii a popisující začátek jejich vztahu.
• Elegie II (cca 25 př. n. l.) – Rozsáhlejší a komplexnější kniha, v níž se mísí milostná extáze s hořkostí, žárlivostí a odmítáním psát epickou poezii na oslavu císaře.
• Elegie III (cca 23 př. n. l.) – Sbírka, ve které je patrné postupné ochladnutí vztahu k Cynthii, objevuje se téma rozchodu a autorův zájem se přesouvá k morálním otázkám.
• Elegie IV (Římské elegie) (cca 16 př. n. l.) – Závěrečné dílo inspirované Kallimachem, které se zaměřuje na vysvětlení původu římských míst, svátků a legend (etiologická poezie).
• Elegie 4.11 (Královna elegií) (cca 16 př. n. l.) – Slavná pohřební báseň, ve které zesnulá ctnostná matróna Cornelia promlouvá ze záhrobí ke svému manželovi a dětem.

 

Literární kontext

• Sextus Propertius je klíčovým představitelem římské milostné elegie, žánru, který dosáhl svého vrcholu v období augustovského zlatého věku římské literatury v 1. století př. n. l.
• Tento literární směr čerpal inspiraci z helénistické alexandrijské poezie, zejména od Kallimacha, kterého Propertius označoval za svůj velký vzor (sám se nazýval římským Kallimachem).
• Charakteristickým rysem této skupiny bylo užití elegického disticha pro vyjádření subjektivních milostných prožitků.
• Významným prvkem byl koncept servitium amoris, tedy otroctví lásky, kdy je básník zcela podřízen své domina (paní).
• Propertius byl členem vlivného literárního kroužku Gaia Maecenata, což ho spojovalo s autory jako Vergilius.
• Elegikové se často vymezovali proti tradiční římské morálce a vojenské kariéře formou tzv. recusatio (odmítnutí psát eposy na oslavu vládce).
• Ačkoliv se zpočátku bránil politickým tématům, v pozdější tvorbě hledal kompromis mezi milostnou lyrikou a národními tématy.

 

Související autoři

Římští elegikové a básníci zlatého věku
 
Gaius Cornelius Gallus

• Zakladatel římské milostné elegie, jehož dílo se bohužel téměř nedochovalo.

 
Albius Tibullus

• Významný římský elegik, současník Propertia, známý svou touhou po klidném venkovském životě a láskou k Delii.

 
Publius Ovidius Naso

• Mladší současník, který dovedl žánr milostné elegie k dokonalosti a proslavil se díly jako Umění milovat.

 
Gaius Valerius Catullus

• Předchůdce elegiků z období pozdní republiky, proslulý svými vášnivými básněmi věnovanými Lesbii.

 
Sulpicia

• Jediná známá římská básnířka z tohoto období, jejíž krátké elegie se dochovaly v rámci Tibullova sborníku.

 

Citáty

Elegie I (Monobiblos)

Cynthia první mě, ubožáka, svýma očima jala,
mne, jenž do té doby neznal žádných milostných tužeb.

 

Časté otázky k autorovi

Kdo byla Cynthia v díle Sexta Propertia?
Cynthia byl literární pseudonym pro ženu jménem Hostia, která byla Propertiovou osudovou a bouřlivou láskou a hlavní inspirací jeho raných elegií.
 
Co znamená pojem doctus poeta?
Termín doctus poeta označuje učeného básníka. Propertius tento ideál naplňoval tím, že své verše protkával složitými mytologickými aluzemi a metaforami, které vyžadovaly vzdělaného čtenáře.
 
Proč Propertius odmítal psát epickou poezii?
Jako mnoho elegiků využíval formu tzv. recusatio, čímž odmítal psát eposy na oslavu vládce a válek, a místo toho se soustředil na subjektivní milostné prožitky a emoce.