Popis díla:
Komedii Zkrocení zlé ženy napsal anglický dramatik William Shakespeare pravděpodobně na začátku 90. let 16. století. Dílo patří mezi jeho rané komedie a zabývá se především láskou, manželstvím, společenskými rolemi mužů a žen, přetvářkou a bojem o převahu ve vztahu. Typickými prvky jsou slovní humor, převleky, záměny postav a výrazné charaktery.
Děj hlavní části se odehrává v italské Padově. Bohatý měšťan Baptista Minola má dvě dcery – starší Kateřinu a mladší Bianku. Bianka je krásná, klidná a má mnoho nápadníků. Kateřina je naopak známá svou prudkou povahou, ostrým jazykem a tím, že se odmítá podřizovat ostatním. Kvůli tomu ji okolí považuje za „zlou ženu“.
Baptista rozhodne, že Bianka se nesmí vdát dříve než její starší sestra. To představuje problém, protože o Bianku má zájem několik mužů, zatímco o Kateřinu téměř nikdo. Nápadníci Bianky proto začnou hledat muže, který by byl ochoten si Kateřinu vzít.
Do Padovy přijíždí Petruchio, sebevědomý mladý muž z Verony, který hledá bohatou manželku. Když se dozví o Kateřině a jejím věnu, rozhodne se, že se s ní ožení. Její pověst ho neodradí a věří, že dokáže její prudkou povahu zvládnout.
První setkání Kateřiny a Petruchia připomíná slovní souboj. Kateřina ho uráží a snaží se ho od sebe odehnat, ale Petruchio jí odpovídá stejným způsobem a její ostré poznámky obrací v žerty. Přestože Kateřina o svatbu nestojí, Petruchio oznámí jejímu otci, že se spolu dohodli na sňatku.
Na svatbu přijde Petruchio pozdě a navíc oblečený velmi nevhodně. Po obřadu odmítne zůstat na svatební hostině a odveze Kateřinu do svého domu. Od této chvíle se ji snaží změnit pomocí zvláštního způsobu chování, který označuje za péči a lásku.
Petruchio Kateřině například nedovolí jíst, protože tvrdí, že jídlo není dost dobré. Stejně tak jí brání spát nebo odmítá šaty, které jsou pro ni připravené. Své jednání vysvětluje tím, že chce pro svou manželku pouze to nejlepší. Ve skutečnosti ji tím postupně vyčerpává a nutí přizpůsobit se jeho vůli.
Kateřina postupně pochopí, že odpor vůči Petruchiovi vede pouze k dalším sporům. Když například Petruchio tvrdí, že slunce je měsíc, Kateřina s ním nakonec souhlasí. Jakmile přijme jeho tvrzení, Petruchio své stanovisko opět změní. Tyto situace ukazují jejich neustálý boj o moc a kontrolu.
Vedle hlavního příběhu probíhá také dějová linie spojená s Biankou a jejími nápadníky. O její přízeň soupeří především Lucentio, Hortensio a Gremio. Lucentio se do Bianky zamiluje na první pohled a převlékne se za jejího učitele, aby se k ní mohl dostat. Svého sluhu nechá vystupovat pod svou vlastní identitou.
Bianka se nakonec zamiluje právě do Lucentia a tajně se za něj provdá. Také Hortensio si najde jinou ženu. Převleky, falešné identity a nedorozumění vytvářejí velkou část komického děje a jsou typickým prvkem Shakespearových komedií.
Na konci se několik manželských párů sejde na hostině. Muži uzavřou sázku o to, která manželka nejrychleji poslechne svého manžela. Překvapivě právě Kateřina přijde na Petruchiovo zavolání, zatímco ostatní ženy odmítnou.
Kateřina poté pronese řeč o tom, že manželka by měla svého muže respektovat a poslouchat. Tím překvapí všechny přítomné a Petruchio považuje její proměnu za důkaz svého vítězství. Závěr hry však bývá vykládán různými způsoby – Kateřina může být skutečně změněná, ale její chování lze chápat také jako způsob, jak se naučila s Petruchiem jednat a získat ve vztahu klid.
Hlavním tématem hry je vztah mezi mužem a ženou a otázka moci v manželství. Shakespeare ukazuje střet dvou silných osobností, které se snaží prosadit svou vůli. Zároveň zachycuje společenské představy své doby o tom, jak by se měli muži a ženy chovat.
Významným tématem je také zdání a skutečnost. Mnoho postav se vydává za někoho jiného, používá převleky nebo předstírá jiné postavení. Hra tak ukazuje, že člověk nemusí být vždy takový, jak působí na své okolí.
Důležitý je rovněž motiv jazyka a slovního souboje. Kateřina i Petruchio jsou velmi pohotoví a jejich rozhovory jsou plné urážek, slovních hříček a dvojsmyslů. Jejich vztah se od začátku vytváří především prostřednictvím střetu jejich osobností a způsobu řeči.
Zkrocení zlé ženy je komedie o lásce, manželství, společenských očekáváních a boji o převahu. Shakespeare spojuje romantické zápletky, převleky, slovní humor a konflikty mezi postavami. Dílo je dodnes známé především výrazným vztahem mezi Kateřinou a Petruchiem a otázkou, zda je Kateřinina závěrečná proměna skutečným podřízením, nebo spíše součástí hry mezi dvěma silnými osobnostmi.
